Paul Sabatier
Paul Sabatier | |
---|---|
Narození | 5. listopadu 1854 Carcassonne |
Úmrtí | 14. srpna 1941 (ve věku 86 let) Toulouse |
Místo pohřbení | The Saint-Vincent cemetery in Carcassonne |
Bydliště | Francie |
Alma mater | École normale supérieure Lycée Pierre-de-Fermat Toulouská univerzita |
Povolání | chemik a vysokoškolský učitel |
Zaměstnavatelé | Toulouská univerzita Univerzita v Bordeaux |
Ocenění | La Cazeho cena Akademie věd (1897) Jecker Prize (1905) Nobelova cena za chemii (1912) Davyho medaile (1915) zahraniční člen Královské společnosti (1918) … více na Wikidatech |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Paul Sabatier (5. listopadu 1854 Carcassonne – 14. srpna 1941) byl francouzský chemik.[1] Byl ženatý a měl čtyři dcery.
Ve své doktorské práci se věnoval termochemii síry a kovových sulfidů. V Toulouse pokračoval ve fyzikálním a chemickém výzkumu sulfidů, chloridů, chromanů a sloučenin mědi. Také studoval oxidy dusíku a kyselinu nitrosodisírovou a její soli. Provedl základní výzkum v oblasti distribučních koeficientů a absorpčních spekter.
Jeho nejdůležitější prací je průmyslové využití hydrogenace. V roce 1897 objevil, že nikl je schopen katalyzovat hydrogenaci nenasycených uhlovodíků.
Sabatier je známý díky Sabatierově reakci a také díky jeho práci La Catalyse en Chimie Orgarnique (katalýza v organické chemii) z roku 1913.[1] Společně s Victorem Grignardem získal roku 1912 Nobelovu cenu.[2]
Odkazy
Reference
- ↑ a b Paul Sabatier. Historie chemie [online]. [cit. 2024-03-20]. Dostupné online.
- ↑ The Nobel Prize in Chemistry 1912. NobelPrize.org [online]. [cit. 2024-03-20]. Dostupné online. (anglicky)
Související články
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Paul Sabatier na Wikimedia Commons
- Životopis na serveru nobelprize.org
Média použitá na této stránce
Paul Sabatier (chemist)