Paul Sanford Methuen

Paul Sanford Methuen, 3. baron Methuen
Generál Paul Sanford Methuen (1910)
Narození	1. září 1845 Wiltshire
Úmrtí	30. října 1932 (ve věku 87 let) Corsham Court
Místo pohřbení	Church of St Bartholomew, Corsham
Alma mater	Etonská kolej
Povolání	politik a voják
Ocenění	velkokříž Řádu lázně velkokříž Královského řádu Viktoriina rytíř velkokříže Řádu sv. Michala a sv. Jiří
Choť	Evelyn Hervey-Bathurst (od 1878)[1][2] Mary Ayshford Sanford (od 1884)[2][1]
Děti	Paul Ayshford Methuen, 4th Baron Methuen[3][1] Ethel Methuen[3][1] Anthony Methuen, 5th Baron Methuen[3] Ellen Methuen[3] Laurence Methuen[3]
Rodiče	Frederick Methuen, 2nd Baron Methuen[3] a Anna Sanford[3]
Funkce	Constable of the Tower (1920–1932) člen Sněmovny lordů
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Paul Sanford Methuen, 3. baron Methuen z Corshamu (Paul Sanford Methuen, 3rd Baron Methuen of Corsham) (1. září 1845, Corsham Court, Anglie – 30. října 1932, Corsham Court, Anglie) byl britský polní maršál. Pocházel ze šlechtické rodiny a od mládí sloužil v armádě. Jako jeden z velitelů britské armády v búrské válce zcela zklamal, přesto později postupoval v hodnostech, byl povýšen na polního maršála (1911) a za první světové války byl guvernérem na Maltě. Do smrti zastával čestné hodnosti, kromě toho od roku 1890 jako dědic baronského titulu zasedal ve Sněmovně lordů.

Životopis

Pocházel ze starobylého rodu, z nějž v 18. století vynikli diplomaté John Methuen a Paul Methuen. Narodil se na rodovém sídle Corsham Court jako nejstarší syn Fredericka Methuena, 2. barona z Corshamu (1818–1891). Studoval v Etonu a od mládí sloužil v armádě, zúčastnil se válek v koloniích a již v roce 1867 byl kapitánem. Později zastával funkce spíše civilnějšího charakteru, byl vojenským atašé v Berlíně (1878–1881) a pobočníkem generálního ubytovatele armády (1881–1884). Od konce 80. let působil v jižní Africe, kde byl generálním pobočníkem (1888–1890) a v roce 1888 obdržel hodnost generálmajora. V roce 1890 zdědil po otci titul barona a stal se členem Sněmovny lordů.

V hodnosti generálporučíka (1898) byl v roce 1899 jedním z velitelů v búrské válce. Po několika taktických chybách byl poražen v bitvě u Magersfonteinu (1899)^[4]. Poté se snažil zachránit svou reputaci, nakonec ale padl do zajetí, ze kterého byl propuštěn kvůli zranění a v roce 1902 se vrátil do Anglie. Přes neúspěch v jižní Africe si udržel přízeň dvora, v roce 1904 dosáhl hodnosti generála a v letech 1904–1932 byl velitelem skotských královských gard. V roce 1910 byl krátce guvernérem v Pretorii a v roce 1911 byl povýšen na polního maršála. Za první světové války byl guvernérem na Maltě (1915–1919), poté zastával čestný post guvernéra Toweru (1919–1932).

Po návratu z jižní Afriky obdržel velkokříž Řádu lázně (1902), v roce 1910 byl dekorován Viktoriiným řádem. Během první světové války získal Řád italské koruny (1917) a stal se rytířem francouzského Řádu čestné legie (1918). V roce 1919 obdržel Řád sv. Michala a sv. Jiří

Poprvé se oženil v roce 1878 s Evelyn Hervey-Bathurst (1847–1879), která však zemřela o rok později. Potomstvo měl až z druhého manželství s Mary Ethel Sanford (1861–1941). Titul barona zdědili postupně synové Paul Methuen, 4. baron z Corshamu (1886–1974), a Anthony Methuen, 5. baron z Corshamu (1891–1975). Oba byli absolventy oxfordské univerzity a zúčastnili se první světové války.

Odkazy

Reference

Literatura

• NERAD, Filip: Búrská válka; Praha, 2004 ISBN 978-80-86943-13-8

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Paul Sanford Methuen na Wikimedia Commons
• Polní maršál baron Methuen na webu thepeerage