Pauline Parmentierová

Pauline Parmentierová
Parmentierová na turnaji v Cagnes-sur-Mer, 2015
StátFrancieFrancie Francie
Datum narození31. ledna 1986 (37 let)[1]
Místo narozeníCucq, Francie[1]
BydlištěPaříž, Francie[1]
Výška175 cm[1]
Hmotnost65 kg[1]
Profesionál od2010[1]
Držení raketypravou rukou, obouručný bekhend
Výdělek3 635 324 USD
Dvouhra
Poměr zápasů474–444
Tituly4 WTA, 10 ITF
Nejvyšší umístění40. místo (21. července 2008)
Dvouhra na Grand Slamu
Australian Open2. kolo (2008)
French Open4. kolo (2014)
Wimbledon2. kolo (2008, 2009, 2011, 2019)
US Open3. kolo (2012)
Velké turnaje ve dvouhře
Olympijské hry1. kolo (2008)
Čtyřhra
Poměr zápasů79–141
Tituly0 WTA, 3 ITF
Nejvyšší umístění89. místo (30. dubna 2012)
Čtyřhra na Grand Slamu
Australian Open2. kolo (2013)
French Open3. kolo (2014)
Wimbledon2. kolo (2008, 2009)
US Open1. kolo (2008, 2011, 2012)
Velké turnaje ve čtyřhře
Olympijské hry1. kolo (2008)
Smíšená čtyřhra na Grand Slamu
French Open2. kolo (2009)
Týmové soutěže
Fed Cupvítězka (2019)
Údaje v infoboxu aktualizovány dne 20191121a21. listopadu 2019
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Na úvod US Open 2016 vypadla s krajankou Caroline Garciaovou

Pauline Parmentierová (* 31. ledna 1986 Cucq) je francouzská profesionální tenistka. Ve své dosavadní kariéře vyhrála na okruhu WTA Tour čtyři turnaje ve dvouhře. V rámci okruhu ITF získala deset titulů ve dvouhře a tři ve čtyřhře.[2]

Na žebříčku WTA byla ve dvouhře nejvýše klasifikována v červenci 2008 na 40. místě a ve čtyřhře pak v dubnu 2012 na 89. místě. Trénují ji Olivier Patience s Loïc Courteauem a v týmu je také bývalá francouzská tenistka Alexia Dechaumeová. Dříve tuto roli plnil Georges Goven.[1]

Ve francouzském fedcupovém týmu debutovala v roce 2010 čtvrtfinálovým utkáním Světové skupiny proti Spojeným státům, v němž nejdříve podlehla Melanie Oudinové a poté porazila Christinu McHaleovou. V perthském finále Fed Cupu 2019 proti Austrálií ji v nedělní dvouhře porazila Ajla Tomljanovićová. Francouzky však celkově vyhrály 3:2 na zápasy.[3] Do roku 2020 v soutěži nastoupila ke čtrnácti mezistátním utkáním s bilancí 6–13 ve dvouhře a 1–1 ve čtyřhře.[4]

Po odstoupení Mary Pierceové a Amélie Mauresmové byla nominována na pekingské Letní olympijské hry 2008, na kterých ve dvouhře vypadla v úvodním kole s Dominikou Cibulkovou a ve čtyřhře spolu s Taťánou Golovinovou skončily také v první fázi na raketách indické dvojice Mirzaová a Raová.[5]

Soukromý život

Narodila se roku 1986 v severofrancouzské obci Cucq do rodiny Dominique a Jeana-Philippa Parmentierových, kteří pracují v tabákovém průmyslu. Má dva bratry. Tenis začala hrát v šesti letech a za oblíbený povrch uvedla antuku.[1]

Tenisová kariéra

V rámci hlavních soutěží událostí okruhu ITF debutovala v listopadu 2010, když na turnaj ve francouzském Villenaue D'Ornon s dotací 10 tisíc dolarů obdržela divokou kartu do kvalifikace, z níž prošla jako šťastná poražená. V úvodním kole podlehla krajance Karle Mrazové.[2] Během ročníku 2003 vybojovala premiérový titul v této úrovni tenisu, když v páru s Aurélií Védyovou vyhrály čtyřhru na turnaji v Deauville. V rozhodujícím utkání zdolaly česko-německou dvojici Zuzana Hejdová a Maria Geznengeová. Premiérovou singlovou trofej přidala v listopadu 2004 po vítězství na káhirské události s rozpočtem 10 tisíc dolarů a finálové výhře nad Ukrajinkou Julijí Ustjužaninovovou.[2]

V singlu okruhu WTA Tour debutovala v kvalifikaci květnového Internationaux de Strasbourg 2004 z kategorie Tier III, do níž získala divokou kartu. Ve druhém kole ji však zastavila Slovenka Henrieta Nagyová. O dva týdny později vypadla ve druhé fázi kvalifikačního turnaje French Open 2004 s Italkou Robertou Vinciovou. První zápas v hlavní soutěži okruhu WTA Tour odehrála na French Open 2005, kde ji ve dvou setech zastavila Češka Iveta Benešová.[1] Na úvod zářijového US Open 2005 pak vyhrála první zápas na okruhu WTA, když zdolala italskou hráčku Antonellu Serru Zanettiovou. Ve druhém však odebrala favorizované Američance Lindsay Davenportové jen dva gamy.[1][2]

Do elitní světové stovky žebříčku WTA poprvé pronikla 10. září 2007 po druhém kole na US Open, když se posunula ze 106. na 87. příčku. Na newyorském grandslamu prošla do hlavní soutěže z kvalifikace. Poté, co porazila Němku Tatjanu Malekovou skončila na raketě Švýcarky Martiny Hingisové. V říjnu nastoupila do premiérového finále na okruhu WTA Tour. V boji o singlový titul na Tashkent Open 2007 přehrála Bělorusku Viktorii Azarenkovou a připsala si první trofej. Druhý triumf dosáhla na červencovém Gastein Ladies v rakouských lázních Bad Gastein, kde ve finálovém duelu zdolala Lucii Hradeckou. Již 18. února 2008 se po jediném ročníku turnaje ve Viña del Mar posunula do elitní světové padesátky, když postoupila z 53. na 47. místo. V chilském letovisku vypadla v semifinále s Italkou Flavií Pennettaovou.[1]

Do osmifinále se probojovala na French Open 2014, kam obdržela divokou kartu. Na její raketě postupně dohrály sedmnáctá nasazená Vinciová, Kazaška Jaroslava Švedovová a Němka Mona Barthelová, vždy po třísetových kláních. Ve čtvrtém kole však nenašla recept na Španělku Garbiñe Muguruzaovou.[1][2]

Finále na okruhu WTA Tour

Legenda
D – dvouhra; Č – čtyřhra
Grand Slam (0)
Turnaj mistryň (0)
Premier Mandatory & Premier 5 (0)
Premier (0)
International (4–0 D; 0–1 Č)

Dvouhra: 4 (4–0)

Stavč.datumturnajpovrchsoupeřka ve finálevýsledek
Vítězka1.6. října 2007Taškent, UzbekistántvrdýBělorusko Viktoria Azarenková7–5, 6–2
Vítězka2.20. července 2008Bad Gastein, RakouskoantukaČesko Lucie Hradecká6-4, 6-4
Vítězka3.29. dubna 2018Istanbul, TureckoantukaSlovinsko Polona Hercogová6–4, 3–6, 6–3
Vítězka4.16. září 2018Québec, Kanadakoberec (h)USA Jessica Pegulaová7–5, 6–2

Čtyřhra: 1 (0–1)

Stavč.datumturnajpovrchspoluhráčkasoupeřky ve finálevýsledek
Finalistka1.27. srpna 2011Dallas, Spojené státytvrdýFrancie Alizé CornetováItálie Alberta Briantiová
Rumunsko Sorana Cîrsteaová
5–7, 3–6

Finále série WTA 125

Legenda
D – dvouhra; Č – čtyřhra
WTA 125 (0–1 Č)

Čtyřhra: 1 (0–1)

Stavč.datumturnajpovrchsoupeřka ve finálevýsledek
Finalistka1.listopad 2017Limoges, Francietvrdý (h)Francie Chloé PaquetováRusko Valerija Savinychová
Belgie Maryna Zanevská
0–6, 2–6

Finále soutěží družstev: 2 (1–1)

Výsledekč.datum a místo konáníspoluhráčisoupeřiskórezdroj
Finalistka1.Fed Cup 2016
12.–13. listopadu 2016
Štrasburk, Francie
tvrdý, Rhénus Sport
Caroline Garciaová
Kristina Mladenovicová
Alizé Cornetová
Česko Česko2–3
(detail)
[6]
Karolína Plíšková
Petra Kvitová
Barbora Strýcová
Lucie Hradecká
Vítězka1.Fed Cup 2019
9.–10. listopadu 2019
Perth, Austrálie
tvrdý, RAC Arena
Kristina Mladenovicová
Caroline Garciaová
Alizé Cornetová
Fiona Ferrová
Austrálie Austrálie3–2[3]
Ashleigh Bartyová
Ajla Tomljanovićová
Samantha Stosurová
Astra Sharmaová
Priscilla Honová

Tituly na turnajích okruhu ITF

100 000 $ tournaments
75 000 $ tournaments
50 000 $ tournaments
25 000 $ tournaments
15 000 $ tournaments
10 000 $ tournaments

Dvouhra (10)

Č.datumturnajpovrchporažená finalistkavýsledek
1.29. listopadu 2004Káhira, EgyptantukaUkrajina Julija Ustjužaninová6–1, 6–1
2.16. ledna 2007Fort Walton Beach, Spojené státytvrdýSlovensko Jana Juricová6–4, 6–3
3.10. dubna 2007Biarritz, FrancieantukaTunisko Selima Sfarová6–2, 6–4
4.10. dubna 2007Pétange, LucemburskoantukaNěmecko Martina Müllerová6–1, 6–4
5.19. října 2009Saint-Raphaël, FrancietvrdýČesko Sandra Záhlavová7–6(7–4), 6–2
6.6. června 2011Marseille, FrancieantukaRumunsko Irina-Camelia Beguová6–3, 6–2
7.4. července 2011Biarritz, FrancieantukaRakousko Patricia Mayrová-Achleitnerová1–6, 6–4, 6–4
8.9. února 2014Grenoble, Francietvrdý (i)Ukrajina Anastasija Vasyljevová2–6, 6–0, 6–4
9.14. června 2015Essen, NěmeckoantukaŠvýcarsko Viktorija Golubicová3–6, 7–6(7–4), 6–3
10.10. července 2016Contrexéville, FrancieantukaFrancie Océane Dodinová6–1, 6–1

Čtyřhra (3)

Č.datumturnajpovrchspoluhráčkaporažené finalistkyvýsledek
1.16. listopadu 2003Deauville, FrancieantukaFrancie Aurélie VédyováNěmecko Maria Geznengeová
Česko Zuzana Hejdová
5–7, 6–2, 6–1
2.23. listopadu 2004Káhira, EgyptantukaČesko Petra CetkovskáRusko Galina Fokinová
Rusko Raisa Gurevičová
6–4, 6–2
3.28. února 2015Campinas, BrazílieantukaAustrálie Olivia RogowskáVenezuela Andrea Gámizová
Brazílie Paula Cristina Gonçalvesová
7–5, 4–6, [10–8]

Postavení na konečném žebříčku WTA

Dvouhra

Rok2003200420052006200720082009201020112012201320142015201620172018
Pořadí493. 261. 207. 197. 59. 62. 107. 102. 74. 66. 225. 79. 116. 73. 91. 54.

Čtyřhra

Rok2003200420052006200720082009201020112012201320142015201620172018
Pořadí733. 356. 369. 657. 424. 172. 192. 587. 124. 210. 112. 129. 295. 364. 262. 384.

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Pauline Parmentier na anglické Wikipedii.

  1. a b c d e f g h i j k l Pauline Parmentierová na stránkách Ženské tenisové asociace (anglicky), přístup: 20191121a21. listopadu 2019
  2. a b c d e Pauline Parmentierová na stránkách Mezinárodní tenisové federace (anglicky), přístup: 20191121a21. listopadu 2019
  3. a b Luboš Zabloudil, TenisPortal.cz. Francie díky třem bodům Mladenovicové vyhrála po 16 letech Fed Cup [online]. TenisPortal.cz, 2019-11-10 [cit. 2019-11-14]. Dostupné online. 
  4. Pauline Parmentierová na stránkách Billie Jean King Cupu (anglicky), přístup: 20191121a21. listopadu 2019
  5. French stars to miss the Olympics [online]. 21-07-2008 [cit. 2008-07-22]. Dostupné online. (anglicky) 
  6. World Group Final: France vs Czech Republic [online]. Fed Cup [cit. 2016-10-17]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2021-10-26. (anglicky) 

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Slovenia Flag.svg
Autor: Professorsolo2015, Licence: CC BY-SA 4.0
Flag of Slovenia
Flag of Belgium.svg

Belgická vlajka

This is the national flag of Belgium, according to the Official Guide to Belgian Protocol. It has a 13:15 aspect ratio, though it is rarely seen in this ratio.

Its colours are defined as Pantone black, Pantone yellow 115, and Pantone red 032; also given as CMYK 0,0,0,100; 0,8.5,79,0; and 0,94,87,0.
Flag of Australia (converted).svg

Flag of Australia, when congruence with this colour chart is required (i.e. when a "less bright" version is needed).

See Flag of Australia.svg for main file information.
Parmentier US16 (5) (29780107111).jpg
Autor: si.robi, Licence: CC BY-SA 2.0
Parmentier US16 (5)
Pauline Parmentier, Cagnes 2015.JPG
Autor: Dacoucou, Licence: CC BY-SA 4.0
Pauline Parmentier, Cagnes 2015