Pavel Čotek

Pavel Čotek
Pavel Čotek v 60. letech 20. století
Narození	12. března 1922 Fryšava pod Žákovou horou, Morava Československo Československo
Úmrtí	20. července 2005 (ve věku 83 let) Olomouc Česko Česko
Alma mater	Janáčkova akademie múzických umění
Povolání	hudební skladatel, pedagog, sbormistr, učitel a kritik
Ocenění	Vyznamenání Za vynikající práci (1982)
Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Pavel Čotek (12. března 1922 Fryšava pod Žákovou horou – 20. července 2005 Olomouc) byl český hudební skladatel, kritik a pedagog.

Od dětství se učil hře na housle. V době studia na gymnáziu hrál v různých amatérských orchestrech. Po maturitě studoval na Pražské konzervatoři pedagogiku u Vojtěcha Bořivoje Aima, Bohumila Liebicha a Antonína Modra. Skladbu studoval nejprve soukromě Otakara Šína a Jaroslava Řídkého, později na Janáčkově akademii múzických umění (JAMU) v Brně, kde byl žákem Ctirada Kohoutka. Studium kompozice na JAMU dokončil v roce 1965.^[1]

Byl učitelem hudby ve Slaném, v Poličce, Litomyšli a v Chocni. V té době byla jeho skladatelská činnost silně ovlivněna tehdejší politickou realitou. Jako dirigent a sbormistr různých mládežnických souborů získal i dobová ocenění jako Kulturní pionýr I. stupně nebo Odznak práce Československého svazu mládeže v oboru hudební skladby.

Od roku 1960 působil na katedře hudební vědy a výchovy Univerzity Palackého v Olomouci. Nejprve vyučoval hře na klavír a později i hudební teorii. V roce 1991 byl jmenován docentem na katedře hudební vědy, kde setrval až do odchodu do důchodu v roce 2002. Externě vyučoval také na konzervatoři v Ostravě. Významně se podílel na organizaci hudebního života v Olomouci. Byl spolutvůrcem Podzimního festivalu duchovní hudby, předsedou programové rady festivalu dětských pěveckých sborů Svátky písní Olomouc, psal odborné i popularizační články a hudební kritiky. Byl členem a funkcionářem Svazu českých skladatelů a koncertních umělců, pracoval jako člen komisí ústředních orgánů Svazu skladatelů v Ostravě i v Praze a po dvě období byl členem celostátního výboru Českého hudebního fondu v Praze;

Skladatelsky prošel vývojem od budovatelských začátků ve stylu socialistického realismu k hlavnímu proudu světové hudby 20. století. Vždy si však zachoval dostatečnou míru srozumitelnosti.

Největších úspěchů dosáhl svou tvorbou v 70. a 80. letech. Tehdy zkomponoval okolo osmdesáti skladeb, které byly úspěšně uváděny i nás i v zahraničí. Získal řadu ocenění, mimo jiné Cenu Svazu českých skladatelů a koncertních umělců za sborový cyklus Všemi hlasy (1975) a výroční cenu za rok 1977 za sborovou tvorbu. Byl nositelem státního vyznamenání Za vynikající práci (1982), Zlaté medaile Univerzity Palackého (1987) a Ceny města Olomouc.

• Komorní hudba pro smyčce a bicí nástroje (1963);
• Concertino grosso pro hoboj, klarinet, lesní roh a smyčce (1964);
• Symfonické etudy pro velký orchestr (1965);
• Koncert pro dva hráče na bicí nástroje a orchestr (1967);
• Responsoria pro varhany a orchestr (1970);
• Smyčcová scherza pro komorní orchestr (1973);
• Glosa pro velký orchestr (1974, nahráno);
• Lidové tance pro dechový orchestr (1982);
• Olomoucké barokní ozvěny pro komorní orchestr (1993);
• Moravské taneční nálady pro velký dechový orchestr (1997).

• Klavírní chvilky (1955);
• Suita pro housle a klavír (1958);
• Sonatina pro klavír (1960);
• Sonáta pro housle a klavír (1962);
• Podobizna ptáka. Melodram pro dva hlasy a komorní soubor (1963);
• Pět malých vět pro klarinet a klavír (1969);
• Dechová hudba pro pikolu, trubku, basovou trubku, basový trombón a klavír (1970);
• Agógé pro violu a klavír (1974);
• Bicinium pro dva libovolné nástroje (1979);
• Causerie pro basklarinet a klavír (1980);
• Bluety pro pět dechových nástrojů (1982);
• Miniatury (Metamorfózy) pro hoboj (1987);
• Intermedio pro varhany (1993);
• Canzone da sonar pro sopránový saxofon a klavír (1993).

• Ohlasy národních písní pro ženský sbor a cappella (1948);
• Pohlednice ze socialistického města. Mužský sbor (1951);
• Ostravské nebe. Mužský sbor (1951);
• Májová (1952);
• Písničky k žatvě. Ženské sbory na lidovou poezii s doprovodem klavíru (1954);
• Dvě písně na slova Josefa Hory pro střední hlas a klavír (1958);
• Písničky na zimu pro soprán, flétnu a harfu (1961);
• Copánek. Ženský sbor (1963);
• Doma. Cyklus písní pro soprán a klavír na slova Milana Bureše a Petra Křičky (1968);
• Dvě starojaponské písně pro soprán a klavír (1969);
• Solfeggii per voci bianchi pro dětský sbor (1975–78);
• Paměť. Cyklus sborů pro mužský, ženský a smíšený sbor (1980);
• Kantáta z veselých not pro dětský sbor a orchestr na slova J. Havla (1980);
• Prstem po Praze (1985);
• Čtyři z Uničovska pro dětský sbor a klavír (1996);
• Tři písně z Horácka (Vysočiny) (1996).

• Československý hudební slovník I (A–L), 1963, SHV, Praha
• Gardavský, Čeněk a kol.: Skladatelé dneška, Praha, 1961
• Ocisková, Eva: Skladatelský profil Pavla Čotka (diplomní práce na Filozofické fakultě Univerzity Palackého v Olomouci 1981)
• Juráková, Ivana: Pedagogická a organizační činnost učitele a hudebního skladatele Pavla Čotka, nositele Vyznamenání za vynikající práci (diplomní práce na Pedagogické fakultě Univerzity Palackého v Olomouci 1986)
• Linková, Ilona: Písňová tvorba pro vyšší ženský hlas skladatele Pavla Čotka (tamtéž 1988)
• Závodská, Lenka: Dětská písňová tvorba olomouckého skladatele Pavla Čotka (tamtéž 1991)
• Matoušková, Pavla: Pavel Čotek - hudební skladatel a pedagog (klavírní tvorba) (tamtéž 2001)
• Navrátil, Miloš: Současná tvář skladatele Pavla Čotka (Hudební rozhledy 26, 1973, č. 9, s. 421–428).
• Ocisková, Eva: Pavel Čotek, Komponist und Pädagoge (Acta Universitatis Palackianae Olomucensis, Facultas Philosophica, Philosophica-Aesthetica 12, 1993, Olomouc, VUP 1993, s. 115–126).
• Vičarová, Eva, ed.: Hudba v Olomouci. Historie a současnost I. In honorem Pavel Čotek (Olomouc 2003, UP v Olomouci; s krátkým životopisem a soupisem díla).
• Vičar, Jan: Za Pavlem Čotkem (Hudební rozhledy 58, č. 9, 2005, s. 20).

• Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Pavel Čotek
• Rozhovor se skladatelem
• Pavel Čotek v Českém hudebním slovníku osob a institucí