Pavel Beneš (grafik)
ak. mal. Pavel Beneš | |
---|---|
Pavel Beneš (14. června 2012) | |
Narození | 15. července 1960 (64 let) Praha Československo |
Alma mater | Vyšší odborná škola uměleckoprůmyslová a Střední uměleckoprůmyslová škola v Praze Vysoká škola uměleckoprůmyslová v Praze |
Povolání | návrhář písma, grafik, ilustrátor, karikaturista, grafický designér, výtvarník, designér a umělecký pedagog |
Rodiče | Karel Beneš a Daniela Benešová |
Manžel(ka) | Barbora Šťastná |
Děti | Bonifác Beneš (* 1991) Hermína Benešová (* 1995) |
multimediální obsah na Commons | |
Seznam děl v databázi Národní knihovny | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Pavel Beneš, akademický malíř (* 15. července 1960 Praha), je český typograf, grafický designér, ilustrátor, karikaturista a pedagog. Kvůli výšce své postavy (201 cm) je nazýván největším českým grafikem.[1]
Vzdělání
Po základní devítileté škole Podbělohorská a Plzeňská vystudoval Střední uměleckoprůmyslovou školu v Praze na Žižkově (1974–1979), obor Propagace (prof. Václav Bláha, Vladimír Bauer, Emil Duras), a pokračoval na Vysoké škole uměleckoprůmyslové v Praze (1979–1985) v Ateliéru knižní kultury a písma (prof. Milan Hegar, Přemysl Rolčík, odb. as. Otakar Karlas).
Grafika a publicistika
Po „vojně“ v AUS nastoupil na profesionální dráhu grafika na volné noze. Od té doby graficky upravil nebo ilustroval desítky knih, zejména pro nakladatelství Albatros a Kalich, a letteringem přispěl k vydání desítek kultovních komiksů. Do roku 1990 se věnoval i malbě a litografii, pak už jen užité grafice, reklamě a pedagogické činnosti.
V letech 1990–1993 byl pod vedením Aleše Najbrta a společně s Pavlem Lvem a Ivanou Menšíkovou spoluzakladatelem časopisu Reflex. V letech 1994–1997 byl art-directorem časopisu Story (šéfredaktorka Halina Pawlowská). V roce 1997 nastoupil jako senior art-director do reklamní agentury BBK Time, z níž přešel v roce 2001 do agentury Leonardo. V prvním pololetí roku 2005 byl art-directorem v časopise Epocha.
Je autorem prvního loga Home Credit a loga hudební skupiny Tři sestry.[1] V roce 1990 pro tuto skupinu navrhl obal jejich desky Alkáč je největší kocour a logo v podobě kosočtverce se třemi čárkami.[2] V roce 2014 zadal svým studentům jako semestrální práci koncertní protézu nohy pro frontmana kapely Lou Fanánka Hagena.[2]
V letech 2014–2018 byl karikaturistou Hospodářských novin, od léta 2021 kreslí karikatury pro Týdeník Forum, a karikatuře se průběžně věnuje formou kreslení na komerčních akcích, soukromých oslavách nebo při divadelních představeních.
Benešova kniha Odzadu, která je souborem jeho textů (fejetonů, úvah, sloupků a reflexí) doplněných výřezy z jeho prací (hlavně plakátů) byla v roce 2012 nominována na cenu Czech Grand Design, umístila se na 5. místě.[3] V roce 2020 vydal knihu Labradosti, reflektující formou lapidární kresby události, legendy, názory a činy dobrých a slušných lidí, tvářících se jako labradoři. Druhý díl Labradostí vyšel v roce 2023.
Pedagogická činnost
Ve školním roce 2004/2005 externě učil na Střední škole reklamní tvorby Michael. V letech 2005–2020 vedl na Fakultě umění a designu Univerzity Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem ateliér Vizuální design.
Divadelní činnost
Od roku 1984 do roku 1988 byl členem Divadelního spolku Vikýř, známého zejména pořádáním Divadelních poutí, především v Praze na Střeleckém ostrově, kde v roli Umělce v hladovění seděl v kleci a z hladu kreslil karikatury návštěvníků představení.
Od roku 1986 je členem Pražské pětky, v jejímž rámci vystupoval např. v tanečním triu TrosViperosNegros na premiéře Vorlova filmu Pražská pětka (1988), k němuž dělal i plakát.
Publikační činnost
- 1983 – Molekuly – sbírka poezie (reprint 2010 v nákladu 50 signovaných kusů)
- 2010 – Odzadu, ISBN 978-80-7414-409-7
- 2011 – Poesialita, ISBN 978-80-7414-544-5
- 2020 – Labradosti, ISBN 978-80-270-7971-1
- 2023 - Labradosti 2, ISBN 978-80-11-03146-6
Odkazy
Reference
- ↑ a b VLASTIMIL HARAPES přinesl výstavě štěstí – Taneční magazín [online]. [cit. 2020-06-12]. Dostupné online.
- ↑ a b VIDEO: Koncerty Tří sester rozsvítí Fanánkova pivní noha od studentky. iDNES.cz [online]. 2015-03-02 [cit. 2020-06-12]. Dostupné online.
- ↑ Beneš Pavel | Artplus.cz. www.artplus.cz [online]. [cit. 2020-06-12]. Dostupné online.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Pavel Beneš na Wikimedia Commons
- Jana Vepřeková: Typograf Pavel Beneš: Knihy při grafickém zpracování číst nemusím, rozhovor, 16. 5. 2016, blog o vydání knihy Proč jsme se rozešli
- Renata Kalenská: Výzva: Chybí v Česku politicky angažované umění? Nechápu, proč výtvarníci mlčí, říká grafik Beneš, Seznam Zprávy, 24. 2. 2018
- Múzy dětem – Unikátní předvánoční nabídka uměleckých děl (profil Pavla Beneše u díla č. 1), nedatováno (pravděpodobně 2014)
- Výrazná tečka na závěr výstavní sezóny v Želči, Táborský deník, 17. 9. 2018, zpráva o výstavě Fialová Beneš
- Beneš Pavel (1960), Artplus.cz
Média použitá na této stránce
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Autor: PavelBenes1960, Licence: CC BY-SA 4.0
Tolik vlasů už ale dávno nemám…
Autor: PavelBenes1960, Licence: CC BY-SA 4.0
Plakát ke kultovnímu filmu Tomáše Vorla a divadel Pražské pětky.
Autor: Rozumbrada, Licence: CC BY-SA 4.0
Labradosti jsou události, legendy, názory a činy dobrých a slušných lidí, tvářících se jako labradoři.