Pavel Besta (malíř)

Akademický malíř Pavel Besta
Pavel Besta (2016)
Narození	28. září 1958 (66 let) Čeladná
Alma mater	Akademie výtvarných umění v Praze
Povolání	malíř, ilustrátor a restaurátor
multimediální obsah na Commons
Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Pavel Besta (* 28. září 1958 Čeladná) je český akademický malíř žijící střídavě v Praze a jižních Čechách. Představitel současné střední generace českých výtvarníků. Ve svých dílech zachycuje prolínání živé přírody s neživým světem lidských obydlí.^[1]

Pavel Besta se narodil 28. září 1958 v Čeladné u Frýdku-Místku na Moravě.^[2] Své mládí prožil převážně v Ostravě-Porubě. Po přestěhování do Prahy a absolvování místního gymnázia byl přijat na Právnickou fakultu Univerzity Karlovy v Praze. Po dvou letech (1977–1979) strávených na Právnické fakultě studium přerušil a začal docházet na Akademii výtvarných umění v Praze k profesoru Ballardinimu – obor restaurování výtvarných děl. V třetím ročníku přešel na obor malba k profesoru Janu Smetanovi a v jeho ateliéru zůstal až do ukončení studia v roce 1985.^[3]

Jeho práce byly prezentovány na řadě výstav, např. na Mezinárodní výstavě studentských prací v japonském Kóbe (1985), v rámci Československého týdne ve Finsku (1986), na Mezinárodním bienále současného umění ve Florencie (2001).^[4] V roce 2006 měl samostatnou výstavu "Otisk Člověka" v Českém kulturním centrum v Paříži.^[5] V současné době žije a pracuje v Praze a v Myšenci v jižních Čechách.^[6]

Ve svých obrazech zachycuje Pavel Besta nejen polaritu, ale především průnik dvou prostředí; přírodního – jihočeská krajina a umělého – lidské příbytky.^[1] Sám o své tvorbě říká: „Ze života lidí se splétají osudy domů. Po celá staletí otiskují generace svá tlukoucí srdce, své naděje a ztracené iluze, smích i slzy zklamání do stále vlhké omítky. Vybledlé stopy předků smývané deštěm zapomnění. Děti se rodí s dojemnou něhou v očích a pak odcházejí. Nenávratně. Zbývá jen podivně ztichlý dům, oprýskaná omítka, slepé okno, a jizva, která se nezacelí.“^[6]

Od původně zamlžených realistických krajin se postupně propracoval ke svébytnému výtvarnému jazyku. Z fasád domů zůstaly na jeho obrazech jen jednoduché znaky, symboly a ornamenty, které vyprávějí obecné lidské příběhy. Jsou v nich skryty tužby, prosby i přání. Stejně jako na jihočeských staveních se na nich často objevují boží znamení, kříže, křídla, spojené ruce nebo žebříky. Jeho obrazy ukazují, jak lze nakládat s časem a odkazem – jak oživit dosud dřímající zasuté otisky zmizelých generací a příběhů.^[7] Hlavním tématem jeho děl jsou rodina, mezilidské vztahy, umírání, osamění i láska.^[8]

Zatím poslední Bestův větší cyklus nese název Kleeovi andělé. Inspirovaný je dílem slavného švýcarského malíře a grafika Paula Klee. Ten ke konci života začal pracovat na souboru kreseb andělů. Kvůli vážné nemoci ho však nestihl dokončit. Besta jako poctu tomuto vynikajícímu umělci některé z andělů namaloval. Uplatnil přitom dvojí přístup, u některých zachoval kompozici, u dalších spojil několik kreseb a dal jim nový obsah.^[9] 

• 2024 – Městská Galerie, Říčany
• 2021 – Galerie Magna, Ostrava
• 2019 – Prácheňské muzeum, Písek
• 2018 – Galerie Hřivnáč, Opava
• 2017 – Galerie Magna, Ostrava
• 2016 – Brandýs nad Orlicí
• 2015 – Galerie umění, Karlovy Vary
• 2015 – Advokátní kancelář Kříž a partneři, Praha
• 2015 – Galerie Prostor 228, Liberec
• 2013 – Hotel Dvořák, České Budějovice
• 2013 – České centrum Vídeň, Rakousko
• 2012 – Galerie XXL, Louny
• 2011 – Galerie J.Jílka, Šumperk
• 2008 – "Inspirace, příběhy, znaky"; České kulturní centrum, Sofie
• 2007 – "Paysages animés"; Velvyslanectví ČR, Lucemburk
• 2007 – Galerie Anderle, Pelléova vila, Praha
• 2006 – "Otisk Člověka"; České kulturní centrum, Paříž
• 2005 – Galerie Vernon, Praha
• 2004 – Wortnerův dům AJG, České Budějovice
• 2003 – České centrum, Brusel
• 2002 – Typický obraz, Mánes, Praha
• 2001 – Mezinárodní bienále současného umění, Florencie.
• 2000 – Atelier Arcane, Brusel
• 1999 – Curych, Švýcarsko
• 1998 – Galerie Bayer & Bayer, Praha
• 1997 – Stopa člověka, Galerie Vltavín, Praha
• 1996 – Galerie Vltavín, Praha
• 1994 – Nové sdružení, Klub Mánes, Praha
• 1993 – Kresby, Galerie R, Praha
• 1992 – Velikonoční salón, Modrý pavilon, Praha
• 1991 – Stipendisté, Modrý pavilon, Praha
• 1990 – Makromolekulární ústav, Praha
• 1988 – Festival mládeže, Korea a Bulharsko
• 1988 – Salón pražských výtvarníků, Praha
• 1987 – Výstava pěti autorů, Galerie V. Kramáře, Praha
• 1986 – Československý týden, Finsko
• 1985 – Mezinárodní výstava studentských prací, Kóbe
• 1984 – Obvodní kulturní dům, Praha 7^[9]

V roce 2001 získal cenu za malbu na Mezinárodním bienále současného umění v italské Florencie.^[2]

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Pavel Besta na Wikimedia Commons
• Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Pavel Besta (malíř)
• Oficiální stránky
• Pavel Besta^{[nedostupný zdroj]} na www.artplus.cz
• Pavel Besta na galeriexxl.cz
• Rozhovor pro Český rozhlas Vltava