Pavel Bunčák

Doc. PhDr. Pavel Bunčák
Narození	4. března 1915 Skalica
Úmrtí	5. ledna 2000 (ve věku 84 let) Bratislava
Povolání	spisovatel, básník, literární vědec, překladatel a vysokoškolský učitel
Alma mater	Univerzita Komenského v Bratislavě
Ocenění	zasloužilý umělec
Seznam děl v Souborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek.

Pavel Bunčák (4. března 1915, Skalica – 5. ledna 2000, Bratislava) byl slovenský básník, literární vědec, vysokoškolský pedagog, publicista a překladatel.

Životopis

Pocházel z učitelské rodiny a vzdělání získával v Skalici, Klášteře pod Znievom a Bratislavě, kde v letech 1938–1942 studoval na Filozofické fakultě Univerzity Komenského obor slovenština – filosofie. V roce 1944 získal titul PhDr. a v roce 1971 se stal docentem slovenské literatury. V letech 1939–1940 pracoval na ředitelství železnic v Bratislavě. Později pracoval zejména jako redaktor – v letech 1942–1943 pracoval v Národních novinách v Martině, v letech 1945–1949 ve vydavatelství Pravda, v letech 1951–1953 v časopise Kulturní život a v letech 1953–1955 pracoval ve vydavatelství Slovenský spisovateľ.

V roce 1955 působil jako pedagog na Vysoké škole pedagogické a později i na Filozofické fakultě Univerzity Komenského v Bratislavě. V letech 1967–1969 působil jako lektor slovenského jazyka a literatury na univerzitě v Štrasburku (Francie) a od roku 1971 přednášel opět na Univerzitě Komenského slovenskou, polskou a světovou literaturu.

Tvorba

První básně uveřejňoval v časopisech Svojeť, Elán a Slovenské pohledy, později pravidelně přispíval i do časopisů Slovenská literatura a Slovenská řeč. Svou tvorbou se řadí mezi slovenské nadrealisty, které ovlivnil francouzsky surrealismus a český poetismus. Ve své tvorbě využíval přírodní, intimní a společenské motivy a v poezii hledá přirozenost, lásku a lidskost, díky čemuž se častým motivem jeho veršů stává srdce. Kromě vlastní tvorby se věnoval i překladům z francouzské poezie (Charles Baudelaire, Paul Eluard, Guillaume Apollinaire atd.), ale také z polské a ruské poezie. Překlady publikoval časopisecky.

Ocenění

• 1976 – zasloužilý umělec

Dílo

Poezie

• 1941 – Neusínaj, zazní slunce
• 1946 – S tebou a sám
• 1948 – Umírat zakázáno
• 1954 – Pírkem holubice
• 1962 – Prostá řeč
• 1966 – Je to pravda, je to sen
• 1971 – Hrdá samota
• 1973 – Útěk a návrat
• 1975 – Básně
• 1978 – Spáč s květinou
• 1989 – Škola nostalgie
• 2002 – Zahradník snů

Próza

• 1973 – Hříšná mládí

Výběry

• 1965 – Neusínaj, zazní slunce
• 1971 – Láska na dálku
• 1975 – Básně

Monografie a studie o autorovi

• 2011 – Vlnka, Jaroslav: Pavel Bunčák a poezie nadrealizmu. Trnava: Univerzita sv. Cyrila a Metoděje 2011.

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Pavel Bunčák na slovenské Wikipedii.