Pavel Delinga
Ing. Pavel Delinga CSc. | |
---|---|
poslanec Federálního shromáždění (SN) | |
Ve funkci: 1992 – 1992 | |
poslanec Národní rady SR | |
Ve funkci: 1994 – 1998 | |
Ve funkci: 1998 – 2002 | |
Stranická příslušnost | |
Členství | RSS NAS HZDS |
Narození | 23. ledna 1939 Devičany Československo |
Choť | Božena Drahošová |
Alma mater | VŠ zemědělská Brno |
Profese | politik |
Ocenění | Rad Andreja Hlinku II. triedy (1998) |
Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. |
Pavel Delinga, též Pavol Delinga (* 23. ledna 1939 Devičany[1]), je bývalý slovenský generální dozorce Evangelické církve augsburského vyznání a politik za Rolnickou stranu Slovenska a Novou agrární stranu, později za HZDS, po sametové revoluci československý poslanec Sněmovny národů Federálního shromáždění, od 90. let poslanec Národní rady SR.
Biografie
Narodil se a stále žije v obci Devičany v okrese Levice. Jeho manželkou je Božena, rozená Drahošová. Má tři děti a pět vnuků. V roce 1957 absolvoval Zemědělskou technickou školu v Levicích a v roce 1962 Agronomickou fakultu Vysoké školy zemědělské v Brně. Působil v zemědělských podnicích a organizacích v Levicích a v letech 1969-1995 i v ústředních úřadech v Bratislavě. Roku 1980 získal titul kandidát věd. Během pražského jara v roce 1968 se veřejně angažoval v obhajobě zájmů mladých zemědělců. Byl předsedou Asociace agroklubů Slovenska. Před rokem 1989 nebyl členem žádné politické strany.[2]
Politicky se začal angažovat po sametové revoluci. 20. října 1990 byl na ustavujícím sjezdu zvolen předsedou nové politické formace Roľnícka strana Slovenska.[3] Ve volbách roku 1992 byl zvolen do slovenské části Sněmovny národů. Zasedal v poslaneckém klubu Sociálnědemokratické strany na Slovensku. Ve Federálním shromáždění setrval do zániku Československa v prosinci 1992.[1] Uvádí se bytem Bratislava.[4]
Před parlamentními volbami na Slovensku roku 1994 utvořila Rolnická strana Slovenska koalici s HZDS a za ni byl zvolen poslancem Národní rady Slovenské republiky. V roce 1997 se Rolnická strana Slovenska sloučila s další agrární politickou formací do Nové agrární strany, jejímž předsedou se opět stal Pavel Delinga. Ta se ovšem v roce 1998 sloučila s HZDS. V parlamentních volbách roku 1998 byl zvolen poslancem NR SR za HZDS. Bytem je uváděn v obci Devičany.[5] Byl mu udělen Řád Andreje Hlinky.
Byl dlouhodobě aktivní v Evangelické církvi augsburského vyznání na Slovensku (v období let 1969-1998 členem církevního sboru Bratislava, od roku 1998 v církevním sboru v rodných Devičanech, kde byl presbyterem a v letech 2006-2012 sborním dozorcem). V roce 2006 byl zvolen generálním dozorcem Evangelické církve augsburského vyznání na Slovensku.[2] Post zastával do roku 2012, kdy proběhly nové volby generálního dozorce.[6]
Odkazy
Reference
- ↑ a b Pavel Delinga [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2012-09-09]. Dostupné online.
- ↑ a b Ing. Pavel Delinga, CSc. – životopis [online]. ecav.sk [cit. 2012-09-09]. Dostupné online. (slovensky)
- ↑ kol. aut.: Politické strany, 1938-2004. Brno: Doplněk, 2005. ISBN 80-7239-179-8. S. 1399.
- ↑ Prezident Havel nemal „Mečára“ rád, SNN 48-49 [online]. snn.sk [cit. 2012-09-09]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-11-29. (slovensky)
- ↑ Ing. Pavel Delinga, CSc. [online]. nrsr.sk [cit. 2012-09-09]. Dostupné online. (slovensky)
- ↑ Evanjelici volia nového generálneho biskupa [online]. webnoviny.sk [cit. 2012-09-09]. Dostupné online. (slovensky)
Externí odkazy
- (česky) Pavel Delinga v parlamentu
Média použitá na této stránce
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“