Pavel Frýbort

Pavel Frýbort
Narození20. května 1946
Liberec
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Úmrtí27. března 2007 (ve věku 60 let)
Praha
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Povolánípřekladatel, dramatik, novinář, publicista a prozaik
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Pavel Frýbort, vlastním jménem Pavel Hříšný (20. května 1946 Liberec27. března 2007 Praha [1]) byl český publicista, prozaik, překladatel z polštiny a dramatik.

Studia a zaměstnání

Po maturitě na SVVŠ v Turnově (1965) studoval v letech 19661968 psychologii v Krakově (Polsko), poté na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy, zde však studium nedokončil. Roku 1970 začíná pracovat pro deník Mladá fronta, souběžně s tímto zaměstnáním absolvoval scenáristiku na FAMU. Ve druhé polovině 70. let spolupracoval s Československým rozhlasem, v letech 19781982 působil na lektorském oddělení Filmových studií Barrandov, v letech 19841989 redaktor časopisu Kmen, od roku 1990 spoluvydavatel detektivní revue Knokaut. V roce 1995 se stal dramaturgem situačního seriálu Nováci, vysílaného televizí Nova. V posledních letech pracoval jako redaktor týdeníku Květy.

Pavel Frýbort byl ženatý a má dvě dcery.

Tvorba

Próza

Témata a hlavní postavy jsou ve většině děl podobná. Hlavními hrdiny jsou obyčejní lidé, mající sny a ideály, ale při cestě za nimi se stávají oběťmi manipulací vyšších mocí a často pak musejí bojovat i o holý život. Díla obsahují rychlé zvraty, kriminální i erotické zápletky a překvapivé pointy.

  • Jen jednou dostat šanci (1984, Práce)
  • Vekslák (1988) – zfilmováno (Vekslák aneb Staré zlaté časy, 1994, režie Jan Prokop)
  • Pouť (1989)
  • Přesilová hra (1990) – zfilmováno (Divoká svině, 1990, režie Jan Kubišta); reedice nese původní jméno Power play
  • Vekslák 2 aneb Malý český bordel (1993)
  • Vekslák 3. A po nás potopa (1995)
  • Válka policajtů (1997)
  • Karneval trpaslíků (1998)
  • Poslední soud (1999)
  • Berunky (2001)
  • Reportér (2001)
  • Městečko jako malované (2002)
  • Muž na prodej 2003)
  • Bodyguard (2004)
  • Dohazovač (2005)
  • Agentura - hlavní hrdina Bebe rozpoutává nepokoje na malém městě, které pak využívá Agentura k prodeji médiím. (2006)
  • Vyjednávač (2007)

Překlady

  • Z. Chadzińska: Řád za lásku (1982)
  • J. Edigey: Král Babylonu (1990)

Dramata

  • Neapolské lásky (1976, podle Carla Goldoniho)
  • Blues ztracené kytary (1986)

Reference

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“