Pavel Gan

Pavel Gan
Narození8. března 1933 (91 let)
Český Těšín
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Povoláníspisovatel, literární vědec, prozaik a literární historik
Alma materMasarykova univerzita
Seznam dělSouborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Pavel Gan (* 8. března 1933 Český Těšín) je literární vědec a prozaik.

Život

Druhou světovou válku prožil s rodiči ve Lvově. Po maturitě v Českém Těšíně studoval na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity bohemistiku, rusistiku a literární vědu, roku 1957 promoval prací o lašském básníkovi Ondrovi Łysohorském. Poté působil jako středoškolský profesor v Českém Těšíně a Ostravě, v letech 1961–1962 je redaktorem Československého rozhlasu v Ostravě, poté 1962–1968 dramaturgem a redaktorem Československé televize v Brně. V roce 1968 emigruje do Anglie, v letech 1968–1969 spolupracovníkem české redakce BBC v Londýně, poté krátce pobývá ve Vídni. V letech 1971–1974 učitelem ruštiny a zeměpisu na gymnáziu Christianeum v Hamburku a pak lektorem ruštiny a ukrajinštiny na slovanském semináři univerzity v Göttingenu.

Jako prozaický autor debutoval 1966 v nakladatelství Blok satirickou prózou Černá jízda, balada o třech orlích perech, za kterou obdržel Cenu mladé literatury Blok 1967. Za svoji dramatizaci novely Sedmý den a sedmá noc obdržel v roce 1965 první Cenu Československého rozhlasu. Po nominaci lašské poezie Óndry Łysohorského na Nobelovu cenu v roce 1966 a 1971 vydal Pavel Gan jeho dílo s lingvistou Jiřím Marvanem z Monash-University v edici UNESCO. K této tematice uveřejnil řadu studií.

V roce 1983 se zúčastnil mezinárodní konference v západoněmeckém Bamberku ke 100. narozeninám Jaroslava Haška pořádané slavistou Walterem Schamschulou působícím na Univerzitě v Berkeley. Poté Pavel Gan uveřejnil řadu německých kontextuálních studií k Haškovi v jeho Ruské „světové sociální“ revoluci na Ukrajině 1916–1918 a 1919, v Povolží 1918 a na Bajkale 1920. Poté, co se mohl po 21 letech strávených na Západě vydat rozpadávajícím se Sovětským svazem po Haškových stopách z Haliče přes Ukrajinu a Moskvu až do Zabajkalí a zpátky přes Bruck an der Leitha, České Budějovice do Prahy, napsal k Haškovým 120. narozeninám román Osudy humoristy Jaroslava Haška v říši carů a komisařů i doma v Čechách (překlad: Alena Bláhová, vyšlo 2003). Čerpal z korespondence a dokumentů, skutečných i fabulovaných, z motivů některých Haškových povídek a historek z Osudů dobrého vojáka Švejka, z dobových fotografií a kreseb Josefa Lady.

Dílo

Prozaická tvorba

  • Černá jízda (1966)
  • Osudy humoristy Jaroslava Haška v říši carů a komisařů i doma v Čechách (2003)

Vědecké spisy

  • Pavel Gan: Mit Hašeks chinesischem Freund Chen Chang-Häi alias Vanja Čang unterwegs zum Bajkal. in: Sprach- und Kulturkontakte im Polnischen. Gesammelte Aufsätze für A. de Vincenz zum 65. Geburtstag, hg. von G. Hentschel et alii, München (Verlag Otto Sagner) 1987, S. 437-450.
  • Pavel Gan: Jaroslav Hašek als Rotarmist an der Wolga 1918. in: Schamschula, Walter (Hrsg.): Jaroslav Hašek 1883–1983. Frankfurt/M., Bern, New York, Paris, 1989. 552 S.
  • Pavel Gan: Pod ikonou čudotvorce Mikuláše. K osudům Haškova kyjevského „sponzora" Jindřicha Jindňška, in: JHavlíčkobrodsko. Vlastivědný sbomik", 1995, S. 49-52.
  • Pavel Gan: Abenteuer des asiatischen Weltrevolutionärs Jaroslav Hašek unterwegs vom Bajkal in die Mongolei 1920. in: JSlavica poetica et comparativa, hg. R. Grübel, U. Jekutsch u. W. Kroll, Wiesbaden (Harrassowitz) 2000.
  • Pavel Gan: Dobrodružství asijského světového revolucionáře Jaroslava Haška cestou od Bajkalu do Mongolska na podzim 1920. in: Česká literatura na konci tisíciletí II. Příspěvky z 2. kongresu světové literárněvědné bohemistiky. Ústav pro českou literaturu AV ČR, Praha 2001.
  • Pavel Gan: Jaroslav Hašek jako rudoarmějec na Volze. in: Havlíčkobrodsko. Vlastivědný sborník. Jaroslav Hašek - komunistický autor, nebo světový spisovatel. Havlíčkův Brod, Muzeum Vysočiny, Státní okresní archiv 18, 2004. S. 14-72.
  • Pavel Gan: „Moja harfa je ceło ślónsko zém" – Zur lachischen Poesie von Óndra Łysohorsky aus der Euroregion Schlesien. in: Finis coronat opus. Festschrift für Walter Kroll zum 65. Geburtstag. Göttingen 2006, s. 85–98.

Média použitá na této stránce

Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“