Pavel Háša
Pavel Háša | |
---|---|
Narození | 1. června 1929 Praha Československo |
Úmrtí | 5. srpna 2009 (ve věku 80 let) Praha Česko |
Povolání | režisér, filmový režisér a scenárista |
Choť | Květa Fialová |
Děti | Zuzana Hášová dcera, Pavel Háša - syn, David Háša - syn |
Rodiče | Josef Antonín Háša |
Příbuzní | Jan Háša bratr |
Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. |
Pavel Háša (1. června 1929 Praha – 5. srpna 2009 Praha) byl český divadelní, filmový, televizní scenárista a režisér, manžel herečky Květy Fialové.
Byl jedním ze dvou synů filmového producenta Josefa Antonína Háši (1902–1952), finančního ředitele a spolumajitele Osvobozeného divadla a později také kabaretu Červené eso. Bratrem Pavla Háši byl MUDr. Jan Háša (1925–1998), lékař [1].
Citát
„ | Mým největším a nejvěrnějším mecenášem v nejlepším slova smyslu byl režisér Pavel Háša, s nímž jsme se před mým zatčením skoro neznali a který mi nebyl ničím zavázán. Soustavně mne zaměstnával jako překladatele, upravovatele i dramaturga her pro divadlo i jako scenáristu pro televizi, kde mne kryl vlastním jménem. | “ |
— Ota Ornest[2] |
Filmografie, výběr
Dokumentární film
- 1954 Armádní umělecké divadlo
- 1956 V prvním sledu
- 1956 Stalo se jedné noci
- 1957 Dopis příteli
- 1969 Devět kapitol ze starého dějepisu
Hraný film
- 1964 Případ Daniela
Televize
- 1975 Recepty doktora Kudrny
- 1977 – 1998 Televarieté
- 1978 Tři na lavičce
- 1978 Jak se zranit ve službě
- 1981 Tot-Amor
- 1981 Na Candida
- 1981 Proč se vraždí staré dámy
- 1981 Bratři Karamazovi
- 1982 Dialog s doprovodem děl
- 1984 Povídky malostranské
- 1984 Večerní šplechty
- 1986 Těžká hodina
- 1986 Záhada zamčeného pokoje
- 1986 Návštěvní hodiny
- 1987 Arabesky
- 1987 Ohňostroj v Aspern
- 1987 Zdaleka ne tak ošklivá, jak se původně zdálo
- 1988 Dvě z Paříže
- 1990 Vlci
- 1990 Smrt barona Gandary
- 1990 Závrať
- 1991 Šťastlivec Sulla
- 1991 Ukradený kaktus
- 1991 Sokratův podzim
- 1992 Jak vyloupit banku
- 1992 Život a dílo skladatele Foltýna
- 1993 Noc rozhodnutí
- 1993 Jak se ztratit ve zlém světě
- 1994 Misie
- 1995 Zelňačka
- 1995 Generál Eliáš
- 1996 Štěstí krále Alfonse
- 1997 Čas jeřabin
- 1997 Záhadná paní Savageová
- 1997 Doktor Munory a jiní lidé
- 1998 Dvě washingtonská ohlédnutí
- 2000 Drobečky z perníku
Odkazy
Reference
Literatura
- František Cinger: Tiskoví magnáti Voskovec a Werich, Akropolis, Praha, 2008, str. 11, ISBN 978-80-7304-099-4
- Kdo je kdo : 91/92 : Česká republika, federální orgány ČSFR. Díl 1, A–M. Praha: Kdo je kdo, 1991. 636 s. ISBN 80-901103-0-4. S. 257.
- Kdo je kdo = Who is who : osobnosti české současnosti : 5000 životopisů / (Michael Třeštík editor). 5. vyd. Praha: Agentura Kdo je kdo, 2005. 775 s. ISBN 80-902586-9-7. S. 180.
- TOMEŠ, Josef, a kol. Český biografický slovník XX. století : I. díl : A-J. Praha ; Litomyšl: Paseka ; Petr Meissner, 1999. 634 s. ISBN 80-7185-245-7. S. 421.
- Marie Valtrová – Ota Ornest: Hraje váš tatínek ještě na housle?, Primus, Praha, 1993, str. 362, 365, ISBN 80-85625-19-9
Externí odkazy
- Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Pavel Háša
- Pavel Háša v Česko-Slovenské filmové databázi
- Pavel Háša na Kinoboxu.cz
- Pavel Háša v Internet Movie Database (anglicky)
- [1] Archivováno 31. 5. 2008 na Wayback Machine.
- [2]
- [3]
Média použitá na této stránce
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“