Pavel Heermann

Pavel Heermann
Narození	23. ledna 1673 Weigmannsdorf
Úmrtí	22. července 1732 (ve věku 59 let) Drážďany
Povolání	sochař, restaurátor a kameník
Příbuzní	Zacharias Heermann (sourozenec)
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek.

Pavel Heermann (asi 1673 Weigmannsdorf, Sasko – 22. července 1732 Drážďany) byl kameník, sochař a spolupracovník svého strýce J. J. Heermanna, u kterého se vyučil stejně jako jeho o tři roky mladší bratr Zachariáš.

Život a dílo

Stejně jako strýc odchází roku 1693 na sedmiletou studijní cestu do Říma. Zde tvoří malou sošku Herkula, která je signována i datována. Po návratu z Itálie dokončuje práci svého strýce na trójském zámku (1700 – 1703). Roku 1705 se v Drážďanech žení a stává se měšťanem Nového Města. Tohoto roku tvoří výzdobu hlavního oltáře farního kostela Nanebevzetí Panny Marie v Lommatzch^[1], skupinu apoštolů kolem hrobu Panny Marie, dvojici efébských andělů ve spodní etáži a figuru Panny Marie v partii římsy. V Grosser Garten spolupracuje s B. Permoserem a vytváří sousoší Herakla chovajícího malého synka Telepha a sousoší Siléna s malým Dionýsem (1715 – 1725)^[2]. Pro kostel sv. Tomáše v Lipsku tvoří mezi lety 1721 – 1724 hlavní oltář, ten byl roku 1943 zničen. Jeho významným dílem 20. let 18. století byla pískovcová, figurativní výzdoba portálu bývalého Georghausu v Lipsku tvořená alegoriemi a sv. Jiřím jedoucím na koni. Roku 1725 navrhuje jezdecký pomník a vytesal mramorovou bustu Augusta Silného. Jeho mistrovskými díly jsou drobné, dekorativní dvojice puttů a dva soubory bust, představujících roční doby, mramorová socha Odpočívající Venuše a soubor bust Ročních období pocházející ze zámku Trója.

Odkazy

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Pavel Heermann na Wikimedia Commons

Reference

Literatura

• Anděla Horová (ed.), Nová Encyklopedie českého výtvarného umění – dodatky, Academia, Praha, 1995
• Autorský kolektiv ústavu teorie a dějin umění ČSAV za vedení dr. Emanuela Pocheho, DrSc.,Encyklopedie českého výtvarného umění, Academia, Praha, 1975
• Jaromír Neumann, Český barok, Odeon, Praha, 1969
• Oldřich Blažíček, Umění Baroku v Čechách, Obelisk, Praha, 1971
• Miroslav Korecký, Malá Edice Mistrů sv. 6, Jiří a Pavel Heermanové, Vladimír Žikeš, Praha, 1948
• Mojmír Horyna – Karel Neubert, Zámek Trója u Prahy, Paseka, 2000
• A. Podlaha – Ed. Šittler, Soupis památek historických a uměleckých v politickém karlínském, Praha, 1901
• V. V. Štech, Die Barockskulptur in Böhmen, Artia, Praha, 1959