Pavel Hlava (sklář)

Pavel Hlava
Narození25. června 1924
Semily
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Úmrtí22. února 2003 (ve věku 78 let)
Praha
ČeskoČesko Česko
Národnostčeská
VzděláníUměleckoprůmyslová škola v Praze
Vysoká škola uměleckoprůmyslová v Praze
Povolánísklářský výtvarník, sochař, pedagog
Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Pavel Hlava (25. června 1924 Semily, 22. února 2003 Praha) byl český sklářský výtvarník a pedagog.

Studia

V letech 1939-1942 absolvoval Střední uměleckoprůmyslovou sklářskou školu v Železném Brodu, kde byl žákem Ladislava Přenosila, Božetěcha Medka a Jaroslava Brychty. Od školního roku 1942-1943 pokračoval ve studiu na pražské Uměleckoprůmyslové škole, a po jejím povýšení na Vysokou školu uměleckoprůmyslovou tam zůstal v ateliéru Karla Štipla až do roku 1948. K jeho spolužákům patřili René Roubíček a Jaroslava Brychtová. V roce 19671968 vyučoval na Royal College of Art v Londýně.

Tvorba

Po absolutoriu školy nastoupil do Armádního výtvarného studia, kde se věnoval malbě, plastice i grafickému designu. Vytvořil mimo jiné grafický návrh na československou poštovní známku s husitským bojovníkem z roku 1953[1]. Do roku 1958 pracoval pro Ústřední výtvarné středisko pro průmysl skla a keramiky v Praze,

V roce 1959 nastoupil jako sklářský výtvarník do Ústavu bytové a oděvní kultury (ÚBOK) v Praze, jehož prostřednictvím získával první významné zakázky na realizaci osvětlovacích těles a jiných skleněných objektů v architektuře (například pro Novou scénu Národního divadla).

Pro průmyslovou výrobu navrhoval především stolní nápojové sklo (ve druhé polovině 70. let sety Gina, Nancy, Isabelle a další pro podnik Crystalex Nový Bor). Kromě toho stále navrhoval průmyslové sklo a v ÚLUV prodával originály: lisované, broušené i pískované skleněné nádoby, zvláště vázy a mísy. Hutnicky tvarované sklo s rubínovou nebo kobaltovou vložkou (často úzké vázy s barevnou "kapkou" pro jednu květinu) zhotovoval ve sklárnách v Harrachově, Včelničce nebo v karlovarském Moseru. Dále rozvinul techniku vrstveného skla a sochařské miniatury[2].

V posledních dvaceti letech své tvorby se věnoval zejména broušení, řezání a lepení skla a sestavoval abstraktní kompozice z geometrických skleněných těles, v nichž zkoumal duhový efekt světelného spektra při odrazu a lomu. Tato část jeho tvorby bývá vysoko ceněna.[3]

Zastoupení ve sbírkách

  • Uměleckoprůmyslové muzeum v Praze
  • Sklářské muzeum (Nový Bor)
  • Městské muzeum v Železném Brodě
  • Muzeum a Pojizerská galerie v Semilech
  • Moravská galerie v Brně[4]
  • Kunstmuseum v Basileji
  • Victoria and Albert Museum v Londýně
  • Sklářské muzeum v Koganezaki (Japonsko)
  • Corning Museum of Glass, Corning (New York)

Odkazy

Reference

  1. Infofila. www.infofila.cz [online]. [cit. 2021-02-13]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-10-29. 
  2. Skleněné rozhovory. Miroslav Vojtěchovský, s. 58–63: https://czechartofglass.com/upload/stories/ConcertoGlassico2016/knika%20nahled.pdf
  3. Např.Askart.com
  4. Sbírka MG

Literatura

  • Alena ADLEROVÁ : Současné české sklo. Odeon Praha 1975
  • Who´s Who in Contemporary Glass Art. A Comprehensive World Guide to Glass Artists-Craftsmen-Designers, Waldrich Verlag, München 1993, p. 203-206
  • Alena ADLEROVÁ: Pavel Hlava, in: Nová encyklopedie českého výtvarného umění 1. (A-M), editorka Anděla Horová, Academia Praha 1995, s. 267–268
  • Pavel Hlava Glass. Fotografie Gabriel Urbánek. UPM Praha 1995
  • Skleněné rozhovory. – The Czech Art of Glass. Text a fotografie Miroslav Vojtěchovský. Createam Praha 2016, s. 58–63

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“