Pavel Hoffmann

Ing. Pavel Hoffmann, DrSc.
Ministr pro strategické plánování ČSFR
Ve funkci:
27. června 1990 – 2. července 1992
NástupceJaroslav Kubečka
Místopředseda 2. vlády M. Čalfy
Ve funkci:
3. října 1991 – 2. července 1992
Stranická příslušnost
Členstvíbezpartijní (VPN)
Narození17. července 1931
Šumiac
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Úmrtí21.11.2005 (74 let)[zdroj⁠?]
PříbuzníJan Horal (bratranec)
Alma materVŠE Bratislava
Profeseekonom
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Pavel Hoffmann, v některých pramenech uváděn jako Pavel Hoffman[1] (* 17. července 1931 Šumiac[2] – 21. listopadu 2005[zdroj⁠?]), byl slovenský ekonom a československý politik, po sametové revoluci československý ministr pro strategické plánování a místopředseda vlády Mariána Čalfy.

Biografie

Maturoval na gymnáziu v Kežmarku a v roce 1951–1956 absolvoval národohospodářskou fakultu VŠE v Bratislavě. Pak až do roku 1966 pracoval v Ekonomickém ústavu Slovenské akademie věd. Zaměřoval se na otázky optimalizace zaměstnanosti a regionální souvislosti pracovního trhu. Pak nastoupil do nově vzniklého Výzkumného ústavu oblastního plánování. Byl zde vedoucím odboru národohospodářských analýz a prognóz. Od roku 1983 opětovně působil v ekonomickém ústavu Slovenské akademie věd. Až do roku 1989 zde vedl odbor teorie a prognózování národohospodářského rozvoje. V roce 1989 obhájil doktorskou dizertační práci. V prosinci 1989 se stal členem Rady vědců SAV. Před rokem 1989 nebyl členem žádné politické strany.[2][3][4]

Po sametové revoluci se zapojil do politiky. Počátkem roku 1990 se stal prvním místopředsedou Státní plánovací komise. Podílel se na formulaci ekonomické reformy.[2] 27. června 1990 byl jmenován ministrem pro strategické plánování ve druhé vládě Mariána Čalfy. Do vlády ho nominovalo hnutí Verejnosť proti násiliu Portfolio si udržel do konce existence vlády, tedy do 2. července 1992. 3. října 1991 se stal místopředsedou vlády.[1][2][3] Byl rovněž předsedou Rady hospodářské a sociální dohody ČSFR (tripartita).[4]

Ještě v roce 2001 se uvádí jako účastník schůzek členů bývalé Čalfovy vlády.[5]

Podnikatelské aktivity

V devadesátých letech v Praze na Střížkově zakoupil se dvěma společníky zchátralou budovu, která byla v sedmdesátých letech postavena jako ubytovna Pražských stavebních podniků.[6] Pavel Hoffmann se svými kolegy neměli však kapitál na provoz a nejnutnější úpravy. Oslovili proto Hoffmannova bratrance Jana Horala, zda se nechce stát tichým společníkem tak, že by odkoupil za hotové 40 % podílu. Jan Horal se tedy stal tichým společníkem a jako vklad poskytl 5 milionů německých marek.[7] Aby podnik nezbankrotoval, musel ho později Jan Horal převzít. Zařídil nutný kapitál přes investiční společnost, společníky vykoupil a budovu převzal do svých rukou. Ubytovnu uvážlivě přestavěl na hotel.[8] Hotel s názvem Hotel Duo se zařadil mezi čtyřhvězdičkové hotely v Praze a stal se jedním z největších hotelů v České republice.[9]

Odkazy

Reference

  1. ↑ a b Vláda Mariána Čalfy (27.6.1990-02.07.1992) [online]. vlada.cz [cit. 2013-01-31]. Dostupné online. 
  2. ↑ a b c d Zpráva ČTK: Životopis nového místopředsedy vlády ČSFR Pavla Hoffmanna, Datum vydání: 3.10.1991, Čas vydání:, ID: 079.
  3. ↑ a b 10. vláda ČSFR [online]. psp.cz [cit. 2013-01-31]. Dostupné online. 
  4. ↑ a b Hoffmann, Pavel, 1931- [online]. banskabystrica.kniznice.net [cit. 2013-01-31]. Dostupné online. (slovensky) [nedostupný zdroj]
  5. ↑ Exministři na setkání bujaře slavili [online]. blesk.cz [cit. 2013-01-31]. Dostupné online. 
  6. ↑ Tronic Control: Články - Hotel Duo – Chlad ze Slunce. www.tronic.cz [online]. [cit. 2020-04-20]. Dostupné online. 
  7. ↑ Rozhádaní strážci tradic. Lidovky.cz [online]. 2008-04-26 [cit. 2020-05-05]. Dostupné online. 
  8. ↑ Oslavy sta let motorového létání - Letci Plumlov z.s.. www.svazletcu.cz [online]. [cit. 2020-05-11]. Dostupné online. 
  9. ↑ Jan Hotels, Teplická 492, Prague (2020). www.findglocal.com [online]. [cit. 2020-06-05]. Dostupné online. 

Média použitá na této stránce

Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“