Pavel Hrach

Ak. mal. Pavel Hrach
Narození19. prosince 1947 (76 let)
Praha
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Alma materVysoká škola uměleckoprůmyslová v Praze
Povoláníučitel, grafik, návrhář písma, grafický designér a typograf
Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Pavel Hrach (* 19. prosince 1947 Praha) je český typograf, grafický designér, tvůrce písma a pedagog.

Život

Studoval v letech 1963–1967 na SPŠ grafické v Praze. Následně pokračoval na VŠUP v Praze mezi roky 1972–1978 v oboru knižní tvorba a písmo v ateliéru Milana Hegara a Františka Muziky. Po studiích (1979–1983) nastoupil jako výtvarný redaktor Lidového nakladatelství v Praze a v letech 1985–1991 vedl výtvarnou redakci Čs. spisovatele. Mezi roky 1992–1999 byl jedním z uměleckých ředitelů studia Typo+.[1][2]

Žije a pracuje v Praze.

Dílo

Graficky upravoval knihy (A. S. Puškin: Piková dáma a jiné prózy, M. Bulgakov: Bílá garda aj. Dále se podílel na grafickém a výtvarném řešení velké i malé řady edice Trojka Lidového nakladatelství Praha. V letech 1990–1996 působil také jako pedagog na SPŠ grafické v Praze, kde od roku 2012 opět učí. Byl mnohokrát oceněn v soutěži Nejkrásnější knihy roku. Mimo knižní a užité grafiky se věnuje také známkové tvorbě.

Výstavy

  • 1981, 1997 – Praha, Galerie Fronta
  • 1980, 1982 – Brno, Bienále užité grafiky
  • 1982 – Plovdiv – Praha, Soudobá písmařská tvorba
  • 1983 – New York, Typo & Praha
  • 1987 – Liberec, OG, Soudobí ilustrátoři klasické literatury v Lidovém nakladatelství
  • 1996 – Fenomén logo, Galerie MF a DC ČR, Brno
  • 1997 – Pavel Hrach, Mladá Fronta

Knihy

  • 1981 – Villon François, Dielo, Vydavateľstvo Tatran, Bratislava (Bratislava) (přebal, vazba, typografie)
  • 1984 – Márquez Gabriel García, Kronika ohlášené smrti, Odeon, nakladatelství krásné literatury a umění, n.p., Praha (přebal (kresba Boris Jirků), vazba, typografie)
  • 1987 – Kanovič Grigorij, Slzy a modlitby bláznů, Lidové nakladatelství, Praha (přebal, vazba (kresby Jiří Šalamoun), typografie)
  • 1989 – Bulgakov Michail Afanas’jevič, Psí srdce, Odeon, nakladatelství krásné literatury a umění, n.p., Praha
  • 1989 – Ryvola Mirko Miki, Kniha – přítel člověka: Člověk – přítel knihy, Lidové nakladatelství, Praha
  • 1990 – Chalupecký Jindřich, Na hranicích umění, Prostor, Praha
  • 1992 – Hvížďala Karel, České rozhovory ve světě, Československý spisovatel, Praha
  • 1992 – Ryan Cornelius, Nejdelší den, Československý spisovatel, Praha (typografie)
  • 1992 – Schmid Jan, Třináct vůní (Hry a texty z Ypsilonky), Československý spisovatel, Praha
  • 1993 – Menšík Vladimír, Stromeček mého veselého života, Československý spisovatel, a.s., Praha (vazba, předsádky, typografie)
  • 2003 – Kotalík Jiří Tomáš, Vávra David , Obrazy z dějin české architektury, Grada Publishing, a.s., Praha – Holešovice
  • 2007 – Jiránek Vladimír, Knížka pro knihomoly, Nakladatelství Paseka s. r. o. v Praze a Litomyšli, Praha
  • 2009 – Jiránek Vladimír, Člověk za volantem, Gallery, spol. s r.o. (Jaroslav Kořán), Praha (přebal, typografie)
  • 2009 – Putna Martin C., Spiritualita Václava Havla (České a americké kontexty), Knihovna Václava Havla, o.p.s., Praha
  • 2010 – Vaněk Rostislav, Hrach Pavel, 1000 České logo 1989–2008, Nakladatelství Pavel Hrach, Praha
  • 2015 – Merglová Pánková Lenka, Umělecká keramika historismus secese moderna (Keramická škola v Bechyni 1884 – 1948), Západočeské muzeum, Plzeň (Plzeň–město)

Známky

  • 2008 – Letní olympiáda v Pekingu[3]
  • 2008 – Petr Ginz[4]
  • 2012 – Jednota českých matematiků a fyziků[5]
  • 2014 – Zimní olympiáda v Soči[6]
  • 2014 – Zimní paralympiáda v Soči[7]
  • 2015 – Česká republika[8]

Ocenění

  • 1977, 1978 – Nejkrásnější knihy roku, Cena MK ČSR
  • 1979, 1980, 1982, 1983, 1984, 1985, 1986 Nejkrásnější knihy roku, čestná uznání
  • 1981 – Cena pro mladé výtvarníky v soutěži Nejkrásnější kniha roku
  • 1988 – Bronzová medaile XV. Bienále Brno
  • 1989 – Stříbrná medaile IBA Lipsko
  • 1990 – Cena Merkuru. XVI. Bienále Brno
  • 1995, 1996, 1997 – Nekrásnější knihy ČR
  • 1998 – Zlatá stuha knihkupců
  • 1998 – Cena za vynikající design roku DC ČR
  • 1999 – 1. místo v soutěži corporate identity Expo 2000 Hannover
  • 2002 – Cena nakladatelství Albatros
  • 2004 – Fotografická publikace roku

Odkazy

Reference

  1. ↑ Slovník českých a slovenských výtvarných umělců A–Z.. Příprava vydání P. Pavliňák. Ostrava: Výtvarné centrum Chagall, 1999. 
  2. ↑ ZAVADIL, Karel M. Pavel Hrach typograf a grafik. Art & Antiques : váš průvodce světem umění. 2004, roč. 34, čís. 12, s. 82–85. Dostupné v archivu pořízeném dne 2018-06-12. 
  3. ↑ Katalog - Hry XXIX. olympiády v Pekingu. www.filaso.cz [online]. [cit. 2018-06-07]. Dostupné online. 
  4. ↑ PAVEL HRACH, VÁCLAV FAJT: PŘÍLEŽITOSTNÝ POŠTOVNÍ ARŠÍK SE ZNÁMKOU S MOTIVEM KRESBY MĚSÍČNÍ KRAJINA PETRA GINZE [online]. [cit. 2018-06-07]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-12-23. 
  5. ↑ Křest známky vydané k 150. výročí založení Jednoty českých matematiků a fyziků, 7. 3. 2012. Univerzita Karlova Matematicko-fyzikální fakulta [online]. [cit. 2018-06-07]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2018-06-12. 
  6. ↑ Zimní olympiáda v Soči 2014 | MPO. www.mpo.cz [online]. [cit. 2018-06-07]. Dostupné online. 
  7. ↑ Zimní olympiáda a paralympiáda v Soči 2014 na známkách | MPO. www.mpo.cz [online]. [cit. 2018-06-07]. Dostupné online. 
  8. ↑ ČTK. Cimrmana doplní pošta další atypickou známkou. Znázorňuje vlající českou vlajku. Hospodářské noviny. 2015-10-14. Dostupné online [cit. 2018-06-07]. 

Literatura

  • XI. bienále užité grafiky Brno 1984. Katalog. Moravská galerie, Brno, 1984.
  • Soudobí ilustrátoři klasické literatury v Lidovém nakladatelství. Katalog. Oblastní galerie, Liberec, 1987.
  • Kdo je kdo v České republice 94/95. Modrý jezdec, Praha, 1994.
  • 17. Bienále grafického designu Brno 96. Katalog, MG, Brno, 1996.
  • Janáková, I.: TypoDesignClub 02/1997. Katalog. Praha, 1997.

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“