Pavel Huyn

Jeho knížecí Milost
Pavel Huyn
30. pražský arcibiskup
9. brněnský biskup
18. primas český
Paul Huyn.jpg
Církevřímskokatolická
Arcidiecézepražská
Jmenování4. října 1916
Uveden do úřadu8. prosince 1916
Emeritura6. září 1919
PředchůdceLev Skrbenský
NástupceFrantišek Kordač
ZnakZnak
Svěcení
Kněžské svěcení7. června 1892
Biskupské svěcení26. června 1904
světitel František Saleský Bauer
1. spolusvětitel Josef Doubrava
2. spolusvětitel Laurenz Mayer
Vykonávané úřady a funkce
Zastávané úřady
  • biskup brněnský (1904-1916)
  • Titulární arcibiskup Sofijský (Sardica) (1919-1921)
  • Titulární patriarcha alexandrijský (1921-1946)
Osobní údaje
Rodné jménoMaria Pavel Josef Antonín, hrabě Huyn
Datum narození17. února 1868
Místo narozeníBrno
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Datum úmrtí1. října 1946 (ve věku 78 let)
Místo úmrtíBolzano-Gries
ItálieItálie Itálie
Místo pohřbeníKostel Božského srdce Páně (Rajhrad)
RodičeJohann Carl
Povolánířímskokatolický duchovní
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Maria Pavel Josef Antonín, hrabě Huyn (německy: Paul Graf Huyn) (17. února 1868 Brno[1]1. října 1946 Bolzano-Gries) byl 9. biskup brněnský, 30. arcibiskup pražský, titulární biskup sofijský /sardicejský/ (19191921), titulární latinský patriarcha alexandrijský (19211946) a asistent papežského trůnu.

Biografie

Raná léta

Pavel Huyn se narodil do německy hovořící hraběcí rodiny Huynů, patrně vlámského původu. Jeho otec Johann Carl (18121889) byl generálem rakouské armády, státní služba byla v rodě tradicí. Pavel ovšem nastoupil církevní dráhu, svá studia (teologie u jezuitů v Innsbrucku a na Germanicu v Římě) završil třemi doktoráty – z filosofie (1889), teologie (1895) a kanonického práva.

Na kněze byl ordinován 7. června 1892 v Innsbrucku. Od roku 1898 působil v brněnské diecézi, nejprve jako zámecký kaplan u hraběcí rodiny Des Fours-Walderode v Křetíně u Letovic, poté jako kaplan v Prosiměřicích, Trstěnicích (1900–1901) a jako farář v Běhařovicích (1901–1904).

Biskup brněnský (1904–1916)

Po odchodu biskupa Františka Saleského Bauera na arcibiskupský stolec do Olomouce byl 17. dubna 1904 jmenován jeho nástupcem. Dne 26. června 1904 byl v Olomouci od Františka Saleského Bauera vysvěcen na biskupa a 3 dny nato byl nastolen (intronizován). Jeho působení je z hlediska národnostního poněkud kontroverzní, existují obvinění, že při obsazování farností dával přednost německým duchovním, za svého poradce si vybral německého nacionalistu Albana Schachleitera, OSB (benediktina). K případnému negativnímu vnímání biskupovy osobnosti přispěla i jeho prudká povaha a pravděpodobně nedostatečná znalost českého jazyka.

Ve své funkci usiloval o zintenzivnění pastorace, do diecéze uvedl nové řády a kongregace (karmelitány do Kostelního Vydří, redemptoristy, salvatoriány do Brna-Husovic (1911) ad.), získal schválení pro diecézní kongregaci sester těšitelek (1913 a 1915), svolal první diecézní synodu (1909). Založil Spolek pro stavbu nových chrámů v brněnské diecézi (byl jeho předsedou, jedním ze dvou místopředsedů byl hrabě Spiegel, poslanec moravského zemského sněmu) a zařídil stavbu nových kostelů na brněnských průmyslových předměstích (Křenová-vysvětil ho v lednu 1914, Husovice (1910), ad.) a také nové chrámy na venkově, např. Povýšení sv. Kříže v Uhřínově (u Velkého Meziříčí) a podporoval i spolkovou činnost.

Jeho vztah se skupinou intelektuálů kolem staroříšského spisovatele Josefa Floriana byl poněkud konfliktní (roku 1911 zakázal šíření Florianových Studií), podobně s knězem a literátem Jakubem Demlem, který byl za trest penzionován (1909).

Svým nařízením konat 29. července 1914 v celé diecézi bohoslužby za vítězství rakouských vojsk vzbudil u veřejnosti značnou nelibost. Jako biskup brněnský užíval znaku, který je vytesán i na Petrově, a to rodový erb jako střední štítek na čtvrceném štítu diecéze s kužely a císařským orlem.

Arcibiskup pražský (1916–1919)

Když 25. listopadu 1915 zemřel olomoucký arcibiskup František Saleský kardinál Bauer (kardinál od 1911), vystřídal ho na přání vídeňských vládních míst spojených s armádou umírněný pražský metropolita kardinál Lev Skrbenský z Hříště a do Prahy byl povolán ráznější a vyhraněnější biskup Huyn. Svého nového úřadu se ujal 8. prosince 1916.

Ve funkci pražského arcibiskupa se mu nepodařilo získat podporu české veřejnosti, jeho působení vyvolávalo spíše odpor. Vznik Československa (28. 10. 1918) ho zastihl na vizitaci v Chebu, odkud se už na pokyn vídeňské nunciatury do Prahy – jako pro nové poměry politicky nepřijatelný – nevrátil a 19. 11. 1918 české země opustil natrvalo. Na svůj úřad rezignoval dne 6. září 1919.

Závěr života a pohřeb

Po odchodu z Čech pobýval ve Švýcarsku, později v Římě a nakonec v benediktinském klášteře v Griesu (dnes součást Bolzana) v jižním Tyrolsku, kde také jako titulární patriarcha alexandrijský (od 1921) a asistent papežského trůnu 1. října 1946 zemřel.

Až do roku 2016 bylo prozatímně jeho mrtvé tělo uloženo do krypty grieseckého kláštera, odkud bylo z iniciativy Sester Těšitelek převezeno do Rajhradu, jak si to sám přál, a dne 1. října 2016 za přítomnosti brněnského sídelního biskupa Vojtěcha Cikrleho uloženo do nově zhotoveného sarkofágu v klášterním kostele Božského srdce Páně.[2]

Odkazy

Reference

  1. Záznam o narození a křtu ve vojenské matrice - snímek 065 Polního superiorátu Vídeň (jehož působnost sahala i mimo Vídeň - viz záznamy o narození napr. z Olomouce, St. Pöltenu); v rubrice "čas, místo a země narození a křtu" uvedeno "1868 am 17. Februar - Karls-Glacis No. 1 zu Brünn in Mähren geboren und am 18. Februar 1868 getauft". Brněnská lokalita Karls-Glacis je součástí lokality Koliště, viz také encyklopedie města Brna: http://encyklopedie.brna.cz/home-mmb/?acc=profil_ulice&load=1272; adresa Koliště 1 jako místo narození je uvedena také ve spisech archivu biskupství brněnského
  2. Pozvánka na slavnost [online]. Kongregace sester Těšitelek Božského Srdce Ježíšova [cit. 2016-10-01]. Dostupné online. 

Literatura

  • Biskupství brněnské. Brno 2000.
  • BUBEN, Milan M. Encyklopedie českých a moravských sídelních biskupů. Praha: Logik s.r.o., 2000. ISBN 80-902811-0-9. 
  • HANUŠ, Jiří. Malý slovník osobností českého katolicismu 20. století s antologií textů. Brno: Centrum pro studium demokracie a kultury, 2005. 308 s. ISBN 80-7325-029-2. S. 58. 
  • MALÍŘ, Jiří, a kol. Biografický slovník poslanců moravského zemského sněmu v letech 1861–1918. Brno: Centrum pro studium demokracie a kultury, 2012. 887 s. ISBN 978-80-7325-272-4. S. 280–282. 

Externí odkazy

9. biskup brněnský
Předchůdce:
František Saleský Bauer
19041916
Pavel Huyn
Nástupce:
Norbert Jan Nepomucký Klein
30. arcibiskup pražský
Předchůdce:
Lev Skrbenský z Hříště
19161919
Pavel Huyn
Nástupce:
František Kordač
Latinský patriarcha alexandrijský
Předchůdce:
Domenico Marinangeli
19211946
Pavel Huyn
Nástupce:
Luca Ermenegildo Pasetto

Média použitá na této stránce

Flags of Austria-Hungary.png
Autor: Dragovit (of the collage), Licence: CC BY-SA 4.0
Both national flags of Austria-Hungary, the collage of flags of the Cisleithania (Habsburg Monarchy) and the Transleithania (Kingdom of Hungary)
Brnianska diecéza.svg
Autor: Tomáš Urban, Licence: CC BY-SA 3.0
Brnianska diecéza
Wappen Erzbistum Prag.png
Autor: David Liuzzo, Licence: Attribution
Wappen des Erzbistums Prag
ArchbiskupGrafHuynCOA.jpg
Autor: Ekpah, Licence: CC-BY-SA-3.0
Coat of arms of Paul Graf Huyn, Archbishop of Prag 1916-1919
Paul Huyn.jpg
Pavel hrabě Huyn