Pavel I. Esterházy z Galanty

Pavel I. Esterházy z Galanty
Pavel I. Esterházy z Galanty
	V roce 1655
1. kníže Esterházy
	Ve funkci:; 1687 – 1713
Předchůdce	titul vznikl v roce 1687
Nástupce	Michal I. Esterházy z Galanty
Uherský palatin
	Ve funkci:; 1681 – 1713
Panovník	Leopold I., Josef I., Karel VI.
Předchůdce	František Vešeléni, poté v letech 1668–1681 úřad neobsazen
Nástupce	Mikuláš Pálffy z Erdödu
Majorátní pán rodu Esterházyů
	Ve funkci:; 1652 – 1713
Předchůdce	Ladislav Esterházy z Galanty
Nástupce	Michal I. Esterházy z Galanty
Narození	8. září 1635 ; Eisenstadt ; Habsburská monarchie
Úmrtí	26. března 1713 (ve věku 77 let) ; Eisenstadt ; Habsburská monarchie
Choť	I. (1652) Uršula Esterházyová z Galanty (1641–1682); II. (1682) Eva Thököly (1659–1716);
Rodiče	Mikuláš Esterházy z Galanty († 1645) a Kristýna Nyáryová de Bedegh (1604–1641)
Děti	Michal I., Gabriel, Josef I.
Příbuzní	Marie Esterházyová, Štěpán Esterházy (1616–1641), Ladislav Esterházy z Galanty a František Esterházy z Galanty (sourozenci); Amálie Eleonora Esterházyová z Galanty a Johana Marie Františka Esterházyová z Galanty (vnoučata)
Zaměstnání	politik
Profese	šlechtic
Náboženství	římskokatolické
Ocenění	1681 Řád zlatého rouna (č. 514)
Commons	Paul I, 1st Prince Esterházy of Galántha
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Pavel I. hrabě, později kníže Esterházy z Galanty (maďarsky Galánthai gróf Esterházy Pál, německy Paul I. Esterházy de Galantha; 8. září 1635 Eisenstadt, Burgenland – 26. března 1713 tamtéž) byl císařský polní maršál a první kníže magnátské rodiny Esterházy.

Život

Narodil se jako syn hraběte Mikuláše Esterházyho († 1645) a jeho manželky Kristýny Nyáryové z Bedeghu. Pavel ukončil studium u jezuitů v Trnavě a Štýrském Hradci a v roce 1652 zdědil velký rodinný majetek poté, co jeho starší bratr, hrabě Ladislav Esterházy, padl ve válce proti Turkům.

Svou vojenskou kariéru začal až v roce 1664, když se pod vedením Raimunda Montecuccoliho postavil Turkům v bitvě u Mogersdorfu.

V roce 1671 přijal asi 3000 židů, které císař Leopold I. vyhnal z Vídně. To vedlo k založení obcí v Hradsku souhrnně zvaných Siebengemeinden. Za své zásluhy byl Pavel v následujících letech jmenován polním maršálem a vrchním velitelem vojenské hranice v jižním Uhersku. Pavel zůstal věrný Habsburkům, a proto se nezúčastnil Wesselényiho spiknutí v 70. letech 17. století. Tato loajalita byla Habsburky odměněna v roce 1681, když byl jmenován palatinem. Přesto neminula válka s Turky rodinu Esterházyů beze stopy, protože během tažení Turků k Vídni, byla četná rodová území zpustošena a tamní obyvatelstvo částečně vyvražděno.

Pavel se podílel na znovudobytí Uherska, a proto jej císař v roce 1687 povýšil na knížete. Tento titul byl původně omezen jen "ad personam", to znamená pouze na jeho osobu. Od roku 1712 směl také nejstarší syn nosit knížecí titul. V roce 1703 znovu bojoval za habsburskou stranu v kuruckých válkách.

Po smrti v roce 1713 byl pohřben v rodinné hrobce ve františkánském klášteře v Eisenstadtu. Aby zabezpečil své jmění, založil po vzoru Habsburků fideikomis, a uspořádal své následnictví v poslední vůli tak, že zřídil dva majoráty pro své syny Michala a Josefa. Protože však oba synové brzy po svém otci zemřeli, byly oba majoráty po krátkém čase opět spojeny.

Pavel Esterházy byl podobně jako mnoho členů rodu hudebník, hrál na cembalo a komponoval hudbu. Jeho Harmonia Caelestis pro zpěv a orchestr byla v roce 1711 provedena ve Vídni.

Rodina

Pavel se dvakrát oženil. Nejprve 7. února 1652 v Eisenstadtu se svou neteří Uršulou Esterházyovou z Galanty, dcerou svého bratra hraběte Štěpána (Istvána) a jeho manželky hraběnky Alžběty Thurzové z Betlenovců. Tento domluvený sňatek s dcerou nejstaršího bratra měl zabránit rozdělení majetku rodu. Narodilo se jim 19 dětí:

1. Mikuláš Antonín (Miklós Antal, 1655–1695)
2. Pavel (Pál, 1657–1664)
3. Kateřina (Katalin, 1659–1664)
4. Štěpán Josef ( István József, 1660–1669)
5. Ladislav Ignác (László Ignac, 1662–1689)
6. Kristina (Krisztina, 1663–1732)
7. Alexandr Dominik (Elek Domokos, 1664–1673)
8. František August (Ferenc Agoston, 1666–1673)
9. Ilona (1667–1681)
10. Jan Benedikt (János Benedek, 1668–1683)
11. Uršula (Orsolya, 1670 – po 1696)
12. Michal I. (Mihály I., 1671–1721), 2. kníže Esterházy de Galántha
13. Jiří Bernard (György Bernat, 1672–1672)
14. Gabriel (Gábor, 1673–1704)
15. Pavel (Pál, 1675–1683)
16. Anna Julie (Anna Julia, 1676–1700)
17. Imre (1677–1677)
18. Anna Terezie (Anna Terézia, 1679 – po 1692)
19. Adam (1680–1720)

Po smrti své první manželky se Pavel oženil s Evou Thökölyovou z Kežmarku, přestože stará uherská magnátská rodina Thökölyů slula jako odpůrci císaře, zatímco Esterházyové byli vždy věřní císaři. Eva byla dcerou Štěpána hraběte Thökölyho z Kežmarku a jeho manželky Marie Gyulaffy z Rátótu. Narodily se jim následující děti:

20. Štěpán (István, 1683–1683)
21. Marie Terezie Anna (Mária Terézia Anna, 1684–1755)
22. Kateřina Růžena (Katalin Roza, 1685–1686)
23. Františka Josefa (Franziska Jozefa, 1686–1688)
24. Josef I. Šimon Antonín (Joszef I. Simon Antal, 1688–1721), 3. kníže Esterházy de Galántha
25. Tomáš Ignác (Tamas Ignac, 1689–1689)
26. Zikmund Leopold (Zsigmond Lipot, 1692–1693)

Tituly a oslovení

8. září 1635 – 11. září 1645: Jeho Jasnost princ Pavel Esterházy de Galántha
11. září 1645 – 16. srpna 1652: Jeho Jasnost dedičný hrabě Esterházy de Galántha
16. srpna 1652 – 8. prosince 1687: Jeho Jasnost hrabě Esterházy de Galántha
8. prosince 1687 – 26. března 1713: Jeho Jasnost kníže Esterházy de Galántha

Odkazy

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Pavel I. Esterházy z Galanty na Wikimedia Commons

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Paul I. Esterházy de Galantha na německé Wikipedii.

↑ ^a ^b Leo van de Pas: Genealogics.org. 2003.

Literatura

Wilhelm Edler von Janko: Esterhazy von Galántha, Paul Fürst. In: Allgemeine Deutsche Biographie (ADB). Band 6, Duncker & Humblot, Leipzig 1877, S. 387 f.
Johann Christoph Allmayer-Beck: Esterházy von Galántha, Paul Graf. In: Neue Deutsche Biographie (NDB). Band 4, Duncker & Humblot, Berlin 1959, ISBN 3-428-00185-0, S. 662 f. (digitalizováno).

Předchůdce:
Ladislav

hlava majorátu rodu Esterházyů
1652–1713

Nástupce:
Michal I.

Předchůdce:
František Wesselényi

Palatin Uhrerského království
1681–1713

Nástupce:
Mikuláš Pálffy z Erdödu

[56296c22fda8ff0509f71ed7cc067bcbe11856ac-1] Leo van de Pas: Genealogics.org. 2003.

[1]

Navigation

Navigace

Tématické portály