Pavel II. Antonín Esterházy z Galanty

Pavel II. Antonín Esterházy z Galanty
4. kníže Esterházy a majorátní pán Esterházyů
Ve funkci: 6. červen 1721 – 18. březen 1762
Předchůdce	Josef I. Esterházy z Galanty
Nástupce	Mikuláš I. Josef Esterházy z Galanty
Císařský vyslanec v Neapoli
Ve funkci: 1750 – 1753
Panovník	Marie Terezie
Narození	22. dubna 1711 Eisenstadt Habsburská monarchie Habsburská monarchie
Úmrtí	18. března 1762 (ve věku 50 let) Vídeň Habsburská monarchie Habsburská monarchie
Rodiče	Josef I. Esterházy z Galanty Marie Oktavia z Gilleisu
Děti	bezdětný
Příbuzní	bratr: Mikuláš I. Josef Esterházy z Galanty (1714–1790)
Profese	šlechtic
Náboženství	římskokatolické
Commons	Paul II. Anton Esterházy
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Pavel II. Antonín Esterházy z Galanty (22. dubna 1711 Eisenstadt, Burgenland – 18. března 1762 Vídeň), německy Paul II. Anton Esterházy de Galantha byl uherský šlechtic z rodu Esterházyů, císařský polní maršál a podporovatel hudby.

Život

Pavel II. Antonín studoval ve Vídni a v Leidenu a vykazoval horlivý zájem o kulturu. Jako typický Esterházy podporoval panovnici Marii Terezii od roku 1741 ve válce o rakouské dědictví. V roce 1742 byl velitelem husarského pluku. Na základě četných úspěchů na bojišti byl kníže jmenován v roce 1747 polním podmaršálkem a po válce byl vyslán jako císařský velvyslanec do Neapole. Působil tam od roku 1750 do roku 1753.

Od roku 1756 bojoval v sedmileté válce jako generál kavalérie, ale již v hodnosti polního maršála v roce 1758 odešel do důchodu. Poté se více staral se o humanitární a kulturní záležitosti jako například o reorganizaci svého dvorního orchestru po jmenování Josepha Haydna vicekapelníkem.

Po bezdětném zesnulém knížeti dědil jeho bratr Mikuláš.

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Paul II. Anton Esterházy de Galantha na německé Wikipedii.

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Pavel II. Antonín Esterházy z Galanty na Wikimedia Commons

Předchůdce: Josef I.

hlava majorátu rodu Esterházyů 1734–1762

Nástupce: Mikuláš I. Josef