Pavel Ignác Bayer
| Pavel Ignác Bayer | |
|---|---|
| Narození | 1656 nebo 28. ledna 1658 Jihlava |
| Úmrtí | 26. prosince 1733 Praha |
| Povolání | architekt a stavitel |
| Znám jako | český barokní architekt a stavitel |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. | |
Pavel Ignác Bayer (1656, Jihlava – 26. prosince 1733, Praha) byl český barokní architekt a stavitel německého původu v období vrcholného baroka.
Život
Vyučil se roku 1679 na Starém Městě pražském u Franceska Luraga. Projektoval zejména stavby či jejich úpravy pro jezuity v Praze na Starém i na Novém Městě, v Hradci Králové, v Luži a na Svaté Hoře u Příbrami. Dále pracoval pro benediktiny v Břevnově a v Broumově a pro cisterciáky v Sedlci u Kutné Hory. Ze šlechtických rodů byl věrný Schwarzenberkům, na jejichž panstvích pracoval mezi léty 1701–1721. Jako pevnostní architekt navrhl fortifikaci města Chebu. Stavěl také měšťanské domy. Byl představeným a posléze starším mistrem cechu staroměstských zedníků a kameníků a úředníkem desetipanského úřadu[1].
Dílo (výběr)
- neuskutečněný návrh na stavbu kostela a kláštera benediktinů v Břevnově (1703–1708), zcela přepracoval Kryštof Dientzenhofer
- Kostel svatého Ignáce z Loyoly (Praha) – průčelí, portikus a věž (1697–1699)
- dostavba Jezuitské koleje, Praha, 1687-1702[2]
- Pravoslavný chrám svatých Cyrila a Metoděje (původně svatého Karla Boromejského) v Resslově ulici na Novém Městě pražském
- zámek Ohrada v Hluboké nad Vltavou
- poutní kostel Panny Marie na Chlumku v Luži u Košumberka[3]
- přestavba postoloprtského zámku v letech 1706–1716[4]
- Kostel svatého Prokopa (Prokopské údolí), Praha, 1711-12[5]
- přestavba věže kostela svatého Martina v Břvanech na Lounsku[6]
- přestavba protivínského zámku v letech 1719–1720[7][8]
- průčelí kostela sv. Havla v Praze Starém Městě, 1722-1724
Odkazy
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Pavel Ignác Bayer na Wikimedia Commons
Reference
- ↑ Nová encyklopedie českého výtvarného umění I., A-M, Praha 1995, s.54.
- ↑ [Památkový katalog NPÚ https://pamatkovykatalog.cz/novomestska-jezuitska-kolej-s-kostelem-sv-ignace-15464966]
- ↑ MIXOVÁ, V. K otázce navrhovatele mariánského kostela na Chlumku v Luži. Umění. 1954, roč. 2, čís. 3, s. 256–258.
- ↑ ANDĚL, Rudolf, kolektiv. Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Severní Čechy. Svazek III. Praha: Nakladatelství Svoboda, 1984. 664 s. Kapitola Postoloprty – zámek, s. 389.
- ↑ [Památkový katalog NPÚ https://pamatkovykatalog.cz/kostel-sv-prokopa-2168424]
- ↑ POCHE, Emanuel, a kol. Umělecké památky Čech. A/J. Svazek I. Praha: Academia, 1977. 644 s. Heslo Břvany, s. 142.
- ↑ SEDLÁČEK, August. Hrady, zámky a tvrze Království Českého. Svazek VII. Praha: František Šimáček, 1890. 307 s. S. 239.
- ↑ https://pamatkovykatalog.cz/zamek-19736272
Literatura
- Kdo byl kdo v našich dějinách do roku 1918 / (Pavel Augusta … et al.). 4. vyd. Praha: Libri, 1999. 571 s. ISBN 80-85983-94-X. S. 30–31.
- Růžena Baťková a kolektiv: Umělecké památky Prahy (Nové Město, Vyšehrad a Vinohrady, Praha 1). Praha: Academia 1998, ISBN 80-200-0627-3, str. 101–104.
- Nová encyklopedie českého výtvarného umění I., A-M, editor Anděla Horová. Academia Praha 1995, s.54.
Média použitá na této stránce
Praha Nove Mesto Karlovo nam Jezuitska kolej 2.JPG
Autor: JiriMatejicek, Licence: CC BY-SA 3.0
Předmětem tohoto obrázku je kulturní památka České republiky evidovaná
v Ústředním seznamu kulturních památek pod rejstříkovým číslem:
Autor: JiriMatejicek, Licence: CC BY-SA 3.0
Předmětem tohoto obrázku je kulturní památka České republiky evidovaná
v Ústředním seznamu kulturních památek pod rejstříkovým číslem:
Kostel.Sv.Prokopa.Prokopske.Udoli.Kolem.1922.jpg
Kostel svatého Prokopa (Prokopské údolí) byl postaven (podle starších plánů) na vrcholu vápencoých skal v barokoním slohu Pavlem Ignácem Bayerem za finanční podpory Adama Schwarzenberka v letech 1711 až 1712. O jedenáct let později (roku 1723) byla ke kostelu přistavěna část lodi. Poslední stavební úpravy kostela se odehrály za 170 let (roku 1893). Zánik kostela předznamenalo odtěžení skalního masivu silurských vápenců v místech Svatoprokopské jeskyně (v roce 1887) a o tři roky později (1890) pak odstřel skály se zbytky jeskyně a s poustevnou. Kostelík se tak ocitl na okraji vápencového lomu. Během druhé světové války vybudovali Němci ve vytěžených prostorech lomu podzemní objekt. Po skončení druhé světové války jej převzala československá armáda a začala jej využívat pro vojenské účely. Kostelík byl zahrnut do veřejnosti nepřístupného vojenského střeženého objektu. Z důvodů porušené statiky (a nebezpečí samovolného zřícení) byl v roce 1966 zbourán.
Kostel svatého Prokopa (Prokopské údolí) byl postaven (podle starších plánů) na vrcholu vápencoých skal v barokoním slohu Pavlem Ignácem Bayerem za finanční podpory Adama Schwarzenberka v letech 1711 až 1712. O jedenáct let později (roku 1723) byla ke kostelu přistavěna část lodi. Poslední stavební úpravy kostela se odehrály za 170 let (roku 1893). Zánik kostela předznamenalo odtěžení skalního masivu silurských vápenců v místech Svatoprokopské jeskyně (v roce 1887) a o tři roky později (1890) pak odstřel skály se zbytky jeskyně a s poustevnou. Kostelík se tak ocitl na okraji vápencového lomu. Během druhé světové války vybudovali Němci ve vytěžených prostorech lomu podzemní objekt. Po skončení druhé světové války jej převzala československá armáda a začala jej využívat pro vojenské účely. Kostelík byl zahrnut do veřejnosti nepřístupného vojenského střeženého objektu. Z důvodů porušené statiky (a nebezpečí samovolného zřícení) byl v roce 1966 zbourán.