Pavel Ivanovič Novgorodcev

Pavel Ivanovič Novgorodcev
Pavel Ivanovič Novgrorodcev v roce 1910
Narození	16.jul. / 28. února 1866greg. nebo 1866 Bachmut
Úmrtí	23. dubna 1924 Dejvice
Místo pohřbení	Pravoslavný hřbitov na Olšanech
Alma mater	Lomonosovova univerzita
Povolání	právník, politik, filozof a advokát
Zaměstnavatelé	Plechanovova ruská ekonomická univerzita (1906–1918) RWTH Aachen (1921–1922) Ruská právnická fakulta v Praze (1922–1924) Guerrier Courses Imperátorská moskevská univerzita Lomonosovova univerzita
Politická strana	Konstitučně demokratická strana
Funkce	člen Státní dumy Ruského impéria člen Všeruského ústavodárného shromáždění
Podpis
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Pavel Ivanovič Novgrorodcev (rusky Па́вел Ива́нович Новгоро́дцев, 28. února^jul./ 12. března 1866^greg. v Bachmutu, Ruské impérium (dnešní Ukrajina) – 23. dubna 1924 v Praze, Československo^[1]) byl ruský právník-advokát, filosof, veřejný a politický činitel, historik (autor knih o historii filosofie práva). Byl také jedním z představitelů liberalismu v Rusku a prvním rektorem Moskevského obchodního institutu (dnešní Ruské ekonomické univerzity G. V. Plechanovova).

Pavel Ivanovič Novgorodcev se narodil ve městě Bachmut v Jekatěrinoslavské gubernii Ruského impéria. V roce 1884 zakončil studium gymnázia se zlatým vyznamenáním a poté se přestěhoval do Moskvy, kde nastoupil čtyřleté studium Právnické fakulty Moskevské univerzity. Právo studoval také v Berlíně a Paříži. Od roku 1894 byl soukromým docentem Moskevské univerzity, od roku 1897 magistr práv. V roce 1902 na Petrohradské univerzitě obhájil doktorskou disertační práci na téma „Kant a Hegel ve svých učeních o právu a státu: Dvě typické linie v oblasti filosofie práva“ (Кант и Гегель в их учениях о праве и государстве: Два типических построения в области философии права), která byla vytištěna o rok dříve v knižní podobě. Byl zvolen mimořádným profesorem katedry právnické fakulty Moskevské univerzity. Současně vyučoval na odborných ženských kurzech, přispíval do časopisu „Otázky filosofie a psychologie“ (Вопросы философии и психологии).

Na konci roku 1918 lehce vycestoval do zahraničí, kde spolupracoval v berlínském ruskojazyčném deníku „Руль“, avšak roku 1920 odcestoval na Krym, kde operovala armáda barona generála Wrangela. V listopadu téhož roku se zúčastnil Krymské evakuace společně s oddíly Wrangelovy krymské armády a sympatizantů z řad civilního obyvatelstva Krymu. Po evakuaci se dostal do Československa. V letech 1921-1922 přednášel na Cášské technické univerzitě. V Praze založil Ruský právnický ústav (fakultu) na pražské univerzitě a stal se jeho děkanem. Aktivně se podílel na činnosti Ruské akademické skupiny v Praze a stál také u zrodu Ruské národní univerzity.

Zemřel roku 1924 v Praze a byl pochován na pravoslavném hřbitově na Olšanech.

Pavel Ivanovič Novgorodcev byl ženatý s Lidií Antonovnou Budilovičovou, dcerou filologa Antona Semjonoviče Budiloviče.

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Новгородцев, Павел Иванович na ruské Wikipedii.

ZEMÁNEK, Ladislav. Člověk, stát a právo v myšlení Pavla Novgorodceva. Diplomová práce. Univerzita Karlova, Filozofická fakulta, Ústav východoevropských studií, 2018.

ZEMÁNEK, Ladislav. Mezi liberalismem a socialismem: Pavel Novgorodcev, Bogdan Kisťakovskij, Sergej Gessen a Georgij Gurvič. Rigorózní práce. Univerzita Karlova, Filozofická fakulta, Ústav východoevropských studií, 2018.

ZEMÁNEK, Ladislav. Sociální liberalismus Pavla Novgorodceva a jeho filosofické předpoklady: analýza a kritika. In H. Nykl (Ed.), Instituce a osobnosti ruské meziválečné emigrace v Československu. 1. vyd. Praha: Karolinum, 2021, s. 55–84. Praha: Karolinum. ISBN 978-80-246-4826-2.

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Pavel Ivanovič Novgorodcev na Wikimedia Commons