Pavel Janata
| Ing. Pavel Janata | |
|---|---|
 Pavel Janata v roce 2016 | |
| 2. senátor za obvod č. 53 – Třebíč | |
| Ve funkci: 19. listopadu 2000 – 19. listopadu 2006 | |
| Předchůdce | Pavel Heřman |
| Nástupce | Vítězslav Jonáš |
| Starosta města Třebíč | |
| Ve funkci: 1998 – 2000 | |
| Předchůdce | Pavel Heřman |
| Nástupce | Miloš Mašek |
| Ve funkci: 20. listopadu 2014 – 20. listopadu 2018 | |
| Předchůdce | Pavel Heřman |
| Nástupce | Pavel Pacal |
| Stranická příslušnost | |
| Členství | KDU-ČSL (od 1986) |
| Narození | 18. července 1960 (62 let) Třebíč  Československo |
| Národnost | česká |
| Vztahy | ženatý |
| Děti | šest dětí |
| Sídlo | Třebíč |
| Alma mater | Vysoké učení technické v Brně |
| Profese | politik a technik |
| Ocenění | Ocenění za přínos k zapsání třebíčských památek na seznam UNESCO (2003) |
| Commons | Pavel Janata |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Pavel Janata (* 18. července 1960 Třebíč[1]) je člen městského zastupitelstva města Třebíče. Mezi lety 1980 a 1984 vystudoval technickou kybernetiku na elektrotechnické fakultě Vysokého učení technického v Brně. Po studiu nastoupil do firmy Kancelářské stroje Brno jako technik výpočetních systémů. Od roku 1990 do roku 1994 byl zaměstnaný jako tajemník třebíčského městského úřadu.
V roce 1986 vstoupil do KDU-ČSL, od roku 1994 do roku 1998 byl místostarostou Třebíče, poté do roku 2000 starostou Třebíče. Od roku 2000 do 2006 byl i senátorem. Byl místopředsedou ústavně-právního výboru senátu ČR. V senátních volbách v roce 2006 mandát neobhájil. V roce 2011 byl zvolen starostou Orla. Posléze byl tajemníkem městského úřadu v Náměšti nad Oslavou.
Od roku 1984 je ženatý a má šest dětí.
Ve volbách do místních zastupitelstev v roce 2014 opět kandidoval za KDU-ČSL do třebíčského zastupitelstva, kdy získal mandát zastupitele a dle vyjádření by se měl stát znovu starostou města Třebíče.[2] Tím se stal na ustavujícím zastupitelstvu 20. listopadu 2014.[3] Funkci zastával do listopadu 2018, kdy jej v křesle starosty města Třebíč vystřídal Pavel Pacal a stal se místostarostou.[4] Po volbách v roce 2022 byl opět zvolen do zastupitelstva města Třebíče a opět byl zvolen místostarostou.[5]
Odkazy
Reference
- ↑ HN. Kandidáti ČSL. Horácké noviny. 16. 5. 1990, roč. 1, čís. 4, s. 3.
- ↑ MAHEL, Tadeáš. Janata se vrací na radnici jako starosta. Třebíčský deník [online]. 6.11.2014. Dostupné online.
- ↑ MAHEL, Tadeáš. Novým třebíčským starostou se stal lidovec Pavel Janata. Třebíčský deník [online]. 20.11.2014. Dostupné online.
- ↑ JIRKŮ, František. Starostou Třebíče se stal náměstek hejtmana Pacal, v krajské funkci zůstane. iDNES.cz [online]. 2018-11-21 [cit. 2019-04-17]. Dostupné online.
- ↑ V Třebíči je rozhodnuto. Město povede koalice tří stran, starostou zůstává Pavel Pacal. Jihlavská Drbna - zprávy z Jihlavy a Vysočiny [online]. 2022-10-04 [cit. 2022-10-09]. Dostupné online.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Pavel Janata na Wikimedia Commons - Oficiální stránky Pavla Janaty, životopis
- Pavel Janata na senat.cz
- Graf medializace Archivováno 28. 9. 2011 na Wayback Machine.
Média použitá na této stránce
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Autor: Ben Skála, Benfoto, Licence: CC BY-SA 4.0
Pavel Janata vítá v Třebíči účastníky Sjezdu (nejen) evangelické mládeže