Pavel Josef Kratochvíla
| D. Pavel Josef Kratochvíla, O.Praem. | |
|---|---|
| Církev | římskokatolická |
| Provincie | moravská |
| Diecéze | brněnská |
| Svěcení | |
| Kněžské svěcení | 1951 |
| Vykonávané úřady a funkce | |
| Zastávané úřady | |
| Osobní údaje | |
| Datum narození | 14. dubna 1924 |
| Místo narození | Velká Bíteš, Československo |
| Datum úmrtí | 16. března 1992 (ve věku 67 let) |
| Místo úmrtí | Moravec |
| Místo pohřbení | Nová Říše |
| Povolání | duchovní |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
D. Pavel Josef Kratochvíla, O.Praem. (14. dubna 1924, Velká Bíteš – 16. března 1992) byl český (resp. moravský) římskokatolický duchovní, novoříšský premonstrát, perzekvovaný v době komunistického režimu.
Absolvoval obchodní akademii, po maturitě v roce 1944 musel na nucené práce do Německa. Po skončení druhé světové války vstoupil do premonstrátského řádu, slavné sliby složil 3. listopadu 1949. Jako student žil ve strahovském premonstrátském klášteře, odkud byl v rámci Akce K internován do Broumova. Kněžské svěcení přijal tajně v Bratislavě v roce 1951. Poté musel narukovat k PTP, kde sloužil do roku 1953.[1] Pracoval v brněnské Zbrojovce a snažil se pokračovat v řeholním životě. Byl z tohoto důvodu spolu s dalšími spolubratry v roce 1957 uvězněn, amnestován byl roku 1960.[2]
Až do roku 1969 pracoval na stavbách, ve veřejné duchovní správě mohl působit až od roku 1969. Byl kaplanem v Jihlavě a poté ve Žďáru nad Sázavou. V letech 1978 až 1990 byl administrátorem v Mikulčicích a v Lužici. Poté kvůli svému zdravotnímu stavu odešel do charitního domova pro kněze v Moravci.[3]
Odkazy
Reference
- ↑ Kostel sv. Cyrila a Metoděje v Brně-Židenicích. Brno: ř.k. farní úřad Brno-Židenice, 1995. ISBN 80-901924-1-6. S. 69.
- ↑ NOVÁK, Jiří. Klášter premonstrátů v Nové Říši a život jeho členů v letech 1948–1968. Praha, 2017. 87 s. diplomová práce. UNIVERZITA KARLOVA KATOLICKÁ TEOLOGICKÁ FAKULTA Katedra církevních dějin a patrologie. Vedoucí práce doc. PhDr. Petr Kubín, Ph.D., Th.D.. s. 39. Dostupné online.
- ↑ NOVÁK, Jiří. Klášter premonstrátů v Nové Říši a život jeho členů v letech 1948–1968. Praha, 2017. 87 s. diplomová práce. UNIVERZITA KARLOVA KATOLICKÁ TEOLOGICKÁ FAKULTA Katedra církevních dějin a patrologie. Vedoucí práce doc. PhDr. Petr Kubín, Ph.D., Th.D.. s. 41. Dostupné online.
Literatura
- M. R. KOSÍK Osm století (publikace k výročí zábrdovického a novoříšského kláštera, r. 2009)
- Kostel sv. Cyrila a Metoděje v Brně-Židenicích. Brno: ř.k. farní úřad Brno-Židenice, 1995. ISBN 80-901924-1-6. S. 69.
- NOVÁK, Jiří. Klášter premonstrátů v Nové Říši a život jeho členů v letech 1948–1968. Praha, 2017. 87 s. diplomová práce. UNIVERZITA KARLOVA KATOLICKÁ TEOLOGICKÁ FAKULTA Katedra církevních dějin a patrologie. Vedoucí práce doc. PhDr. Petr Kubín, Ph.D., Th.D.. Dostupné online.
Externí odkazy
Média použitá na této stránce
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“