Pavel Křížkovský
Pavel Křížkovský | |
---|---|
Pavel Křížkovský (1885) | |
Základní informace | |
Narození | 9. ledna 1820 Holasovice, Slezsko Rakouské císařství |
Úmrtí | 8. května 1885 (ve věku 65 let) Brno Rakousko-Uhersko |
Místo pohřbení | hrobka řádu augustiniánů na Ústředním hřbitově v Brně Ústřední hřbitov v Brně |
Žánry | klasická hudba a duchovní hudba |
Povolání | hudební skladatel, dirigent, hudební pedagog, varhaník, sbormistr, violista, klarinetista, katolický kněz a klavírista |
Nástroje | varhany |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Pavel Křížkovský (narozen jako Karel Křížkovský; 9. ledna 1820 Holasovice[1] – 8. května 1885 Brno[2]) byl český hudební skladatel, sbormistr, violista, klavírista, klarinetista, varhaník, hudební pedagog a katolický kněz.
Život
Pocházel z velmi chudých poměrů. Byl nemanželským synem Viktorie Křížkovské a pokřtěn byl jako Karel. V dětství vyrůstal u svých strýců Jakuba a Jana v Neplachovicích. Jeho talentu si všimli ředitel místního kůru A. Urbánek a učitel Jiří Janáček, otec hudebního skladatele Leoše Janáčka. Pomohli mu, aby byl v roce 1832 přijat jako zpěvák kostela sv. Ducha v Opavě[zdroj?] a mohl tak navštěvovat lepší školu a posléze i opavské gymnázium. Zapsal se sice po maturitě ke studiu na Filosofické fakultě olomoucké univerzity, ale dlouho pro nedostatek finančních prostředků studovat nemohl. Na čas přijal místo učitele češtiny na škole v Jamnici, aby získal prostředky na další studium. Pokračoval pak ve studiu filosofie a hudební teorie.
Neutěšené podmínky, ve kterých vyrůstal, způsobily, že trvale trpěl pocitem osamění, nedůvěrou ve vlastní schopnosti, nespavostí a duševními krizemi. Možná, že i to přispělo k rozhodnutí, že roku 1845 vstoupil do augustiniánského kláštera v Brně, vykonal řeholní slib a přijal řeholní jméno Pavel. Vysvěcen na kněze byl v roce 1848.
Stal se ředitelem klášterního kůru; pod jeho řízením zpíval i mladý Leoš Janáček. Byl kaplanem v Lískovci a učitelem náboženství na brněnské škole v Bělidlech. Ačkoliv byl kromě studia hudební teorie v hudbě prakticky samouk, stal se virtuosem ve hře na varhany a skvěle hrál na i klarinet a klavír. Dirigoval koncerty v brněnské Redutě, hrál na violu ve smyčcovém kvartetu, založil Mužský pěvecký sbor v Brně a Besedu brněnskou. V obou tělesech působil i jako sbormistr a dirigent.
Seznámil se s jedním z nejpilnějších sběratelů českých národních písní Františkem Sušilem. Toto setkání mělo pro českou hudbu velký význam. Sdílel s ním jeho nadšení pro lidovou tvorbu, která se mu stala velkým zdrojem inspirace. Nejprve jen harmonizoval Sušilovy zápisy, později začal sám komponovat v duchu moravských národních písní. Tak vznikla jeho díla pro pěvecký sbor Utonulá, Dar za lásku, Dívče a mnohé další. Na pozvání Bedřicha Smetany byla Utonulá, za osobního řízení Křížkovského, provedena s velkým úspěchem na koncertě v Praze 1 roku 1861. Též spolupracoval s významným vlasteneckým knězem Janem Soukopem, jemuž zhudebnil některé texty.
Jeho životním úspěchem se stala kantáta komponovaná k Velehradským slavnostem v roce 1863, konaným na počest milénia příchodu slovanských věrozvěstů Cyrila a Metoděje na Moravu. Vedle náboženského obsahu se do díla promítly i vlastenecké myšlenky národního obrození. Kantátu přednesl sbor 940 zpěváků a zpěvaček a dvacet tisíc posluchačů uspořádalo skladateli nadšené ovace.
Všechna tato aktivita však nebyla nijak doceněna nebo spíše naopak byla vyhodnocena jako církvi nepřátelská. Německé církevní kruhy v Brně jeho úspěchu vysloveně nepřály. Vrcholu bylo dosaženo, když jej Prozatímní divadlo vyzvalo ke kompozici opery. Brněnský biskup hrabě Antonín Arnošt Schaffgotsche zakázal Křížkovskému jakékoliv skladatelské aktivity s výjimkou komponování církevních skladeb. Podřídil se. Napsal Rekviem, dvojí Te Deum a přesto byl v roce 1872 prakticky odsunut do Olomouce na místo kapelníka olomouckého dómu. I zde však našel sílu a čas a spolupracoval při založení pěvecko-hudebního spolu Žerotín.
Po mozkové mrtvici se vrátil do Starobrněnského kláštera. Zde na následky nemoci 8. května 1885 zemřel. Je pochován na Ústředním hřbitově v Brně (sk. 2/83).[3]
Dílo
48 církevních skladeb, z toho 5 mší, 3 Te Deum, 2 rekviem a 1 pašije[4][3]:
- Utonulá
- Dívče
- Dar za lásku
- Prosba odvedeného
- Žaloba
- Zatoč se
- Zahrada Boží
- Modlitba sv. Cyrila na sotnách
- Pastýř a poutníci
- Výprask
- kantáta Hvězdy dvě z východu se berou ve svatém průvodu
- sólové skladby - hlavně písně ze sbírky Františka Sušila
Památka
- pamětní deska z roku 1920 na budově místní knihovny v Holasovicích[5];
- pamětní deska od Otakara Španiela na Mendlově náměstí 1/2 v části Staré Brno z roku 1920(?)[6];
- pomník instalovaný v roce 1926 v části Brno-město vytvořil František Fabiánek[7][8];
- pamětní deska z roku 1933 od Karla Lenharta v Křížkovského ulici v Olomouci;
- pomník u hřbitova v Neplachovicích vytvořený v roce 1910 firmou V. Semeráka u hřbitova[9]
- Gymnázium P. Křížkovského v Brně;
- Základní umělecká škola Pavla Křížkovského v Brně;
- ulice Pavla Křížkovského v Mokrých Lazcích a v Trutnově;
- ulice Křížkovského v Berouně, Brně, Břeclavi, Frýdku-Místku, Hradci Králové, Hranicích, Klimkovicích, Kroměříži, Kuřimi, Liberci, Lipníku nad Bečvou, Olomouci, Ostravě, Praze, Prostějově, Šternberku, Teplicích, Třebíči, Třešťi, ve Valašském Meziříčí, Varnsdorfu, Velké Bystřici a v Zábřehu;
- ulice Křižkovského v Blansku, Jeseníku a Krnově;
- ulice Křížkovského sady v Opavě;
- Křížkovského nám. v Novém Jičíně;
- Křížkovského vyhlídka v Prachovských skalách.
Odkazy
Reference
- ↑ Matriční záznam o narození a křtu
- ↑ Matriční záznam o úmrtí a pohřbu
- ↑ a b Pavel Křížkovský v Encyklopedii dějin města Brna
- ↑ Křížkovský Karel (Pavel) Archivováno 26. 9. 2007 na Wayback Machine. - PhDr. Josef Gebauer, publikováno 19. června 2006, www.opava-city.cz, citováno 10. srpna 2008
- ↑ Pavel KŘÍŽKOVSKÝ Archivováno 17. 5. 2007 na Wayback Machine.. - citováno 10. srpna 2008.
- ↑ pamětní deska P. Křížkovského. - Encyklopedie dějin města Brna. citováno 10. srpna 2008.
- ↑ Pomník P. Křížkovskému. - Moravská orlice, č. 74, roč. XVI. (XXV.), 1. dubna 1887, strany 1–2
- ↑ pomník P. Křížkovského. - Encyklopedie dějin města Brna. citováno 10. srpna 2008.
- ↑ pomník Pavla Křížkovského - Památkový Katalog. pamatkovykatalog.cz [online]. [cit. 2023-03-02]. Dostupné online.
Literatura
- Gregor, V. (1996) Pavel Křížkovský ve světle písemné pozůstalosti. - Matice slezská, Opava, 52 pp, ISBN 80-238-0562-2 (neuvedeno v knize).
- Racek. J. (1946) Pavel Křížkovský. - Prameny, literatura a ikonografie, Olomouc.
- Trojanová, J. (1985) Pavel Křížkovský : 9. 1. 1820 - 8. 5. 1885 : Personální bibliografie. - Státní vědecká knihovna, Brno, 48 pp.
- Československý hudební slovník osob a institucí I. (A–L), 1963, SHV, Praha
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Pavel Křížkovský na Wikimedia Commons
- Autor Pavel Křížkovský ve Wikizdrojích
- Osoba Pavel Křížkovský ve Wikicitátech
- Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Pavel Křížkovský
- Pavel Křížkovský Archivováno 13. 7. 2020 na Wayback Machine. - KDO BYL KDO, www.libri.cz
- Pavel Křížkovský v Encyklopedii dějin města Brna
Média použitá na této stránce
↑ Civil flag or Landesfarben of the Habsburg monarchy (1700-1806)
↑ Merchant ensign of the Habsburg monarchy (from 1730 to 1750)
↑ Flag of the Austrian Empire (1804-1867)
↑ Civil flag used in Cisleithania part of Austria-Hungary (1867-1918)
House colours of the House of Habsburg
Autor: Dragovit (of the collage), Licence: CC BY-SA 4.0
Both national flags of Austro-Hungary, the collage of flags of the Cisleithania (Habsburg Monarchy) and the Transleithania (Kingdom of Hungary)
Autor: Jarda 75, Licence: CC BY-SA 3.0
Pavel Křížkovský, pomník na úpatí kopce pod hradem Špilberk, Brno - Czech Republic
Autor: Michal Maňas , Licence: CC BY 3.0
Pavel Křížkovský - pamětní deska na domě v Křížkovského ulici, Olomouc.
Autor: Mikuláš Galuszka, Licence: CC BY-SA 4.0
pomník Pavla Křížkovského