Pavel Křížkovský

Pavel Křížkovský
Pavel Křížkovský (1885)
Pavel Křížkovský (1885)
Základní informace
Narození9. ledna 1820
Holasovice, Slezsko
Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí8. května 1885 (ve věku 65 let)
Brno
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Místo pohřbeníhrobka řádu augustiniánů na Ústředním hřbitově v Brně
Ústřední hřbitov v Brně
Žánryklasická hudba a duchovní hudba
Povoláníhudební skladatel, dirigent, hudební pedagog, varhaník, sbormistr, violista, klarinetista, katolický kněz a klavírista
Nástrojevarhany
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Pavel Křížkovský (narozen jako Karel Křížkovský; 9. ledna 1820 Holasovice[1]8. května 1885 Brno[2]) byl český hudební skladatel, sbormistr, violista, klavírista, klarinetista, varhaník, hudební pedagog a katolický kněz.

Život

Pocházel z velmi chudých poměrů. Byl nemanželským synem Viktorie Křížkovské a pokřtěn byl jako Karel. V dětství vyrůstal u svých strýců Jakuba a Jana v Neplachovicích. Jeho talentu si všimli ředitel místního kůru A. Urbánek a učitel Jiří Janáček, otec hudebního skladatele Leoše Janáčka. Pomohli mu, aby byl v roce 1832 přijat jako zpěvák kostela sv. Ducha v Opavě[zdroj?] a mohl tak navštěvovat lepší školu a posléze i opavské gymnázium. Zapsal se sice po maturitě ke studiu na Filosofické fakultě olomoucké univerzity, ale dlouho pro nedostatek finančních prostředků studovat nemohl. Na čas přijal místo učitele češtiny na škole v Jamnici, aby získal prostředky na další studium. Pokračoval pak ve studiu filosofie a hudební teorie.

Křížkovského památník v Brně

Neutěšené podmínky, ve kterých vyrůstal, způsobily, že trvale trpěl pocitem osamění, nedůvěrou ve vlastní schopnosti, nespavostí a duševními krizemi. Možná, že i to přispělo k rozhodnutí, že roku 1845 vstoupil do augustiniánského kláštera v Brně, vykonal řeholní slib a přijal řeholní jméno Pavel. Vysvěcen na kněze byl v roce 1848.

Stal se ředitelem klášterního kůru; pod jeho řízením zpíval i mladý Leoš Janáček. Byl kaplanem v Lískovci a učitelem náboženství na brněnské škole v Bělidlech. Ačkoliv byl kromě studia hudební teorie v hudbě prakticky samouk, stal se virtuosem ve hře na varhany a skvěle hrál na i klarinet a klavír. Dirigoval koncerty v brněnské Redutě, hrál na violu ve smyčcovém kvartetu, založil Mužský pěvecký sbor v Brně a Besedu brněnskou. V obou tělesech působil i jako sbormistr a dirigent.

Seznámil se s jedním z nejpilnějších sběratelů českých národních písní Františkem Sušilem. Toto setkání mělo pro českou hudbu velký význam. Sdílel s ním jeho nadšení pro lidovou tvorbu, která se mu stala velkým zdrojem inspirace. Nejprve jen harmonizoval Sušilovy zápisy, později začal sám komponovat v duchu moravských národních písní. Tak vznikla jeho díla pro pěvecký sbor Utonulá, Dar za lásku, Dívče a mnohé další. Na pozvání Bedřicha Smetany byla Utonulá, za osobního řízení Křížkovského, provedena s velkým úspěchem na koncertě v Praze 1 roku 1861. Též spolupracoval s významným vlasteneckým knězem Janem Soukopem, jemuž zhudebnil některé texty.

Jeho životním úspěchem se stala kantáta komponovaná k Velehradským slavnostem v roce 1863, konaným na počest milénia příchodu slovanských věrozvěstů Cyrila a Metoděje na Moravu. Vedle náboženského obsahu se do díla promítly i vlastenecké myšlenky národního obrození. Kantátu přednesl sbor 940 zpěváků a zpěvaček a dvacet tisíc posluchačů uspořádalo skladateli nadšené ovace.

Všechna tato aktivita však nebyla nijak doceněna nebo spíše naopak byla vyhodnocena jako církvi nepřátelská. Německé církevní kruhy v Brně jeho úspěchu vysloveně nepřály. Vrcholu bylo dosaženo, když jej Prozatímní divadlo vyzvalo ke kompozici opery. Brněnský biskup hrabě Antonín Arnošt Schaffgotsche zakázal Křížkovskému jakékoliv skladatelské aktivity s výjimkou komponování církevních skladeb. Podřídil se. Napsal Rekviem, dvojí Te Deum a přesto byl v roce 1872 prakticky odsunut do Olomouce na místo kapelníka olomouckého dómu. I zde však našel sílu a čas a spolupracoval při založení pěvecko-hudebního spolu Žerotín.

Po mozkové mrtvici se vrátil do Starobrněnského kláštera. Zde na následky nemoci 8. května 1885 zemřel. Je pochován na Ústředním hřbitově v Brně (sk. 2/83).[3]

Dílo

48 církevních skladeb, z toho 5 mší, 3 Te Deum, 2 rekviem a 1 pašije[4][3]:

Pavel Křížkovský - pamětní deska z roku 1933 od Karla Lenharta v Křížkovského ulici v Olomouci
  • Utonulá
  • Dívče
  • Dar za lásku
  • Prosba odvedeného
  • Žaloba
  • Zatoč se
  • Zahrada Boží
  • Modlitba sv. Cyrila na sotnách
  • Pastýř a poutníci
  • Výprask
  • kantáta Hvězdy dvě z východu se berou ve svatém průvodu
  • sólové skladby - hlavně písně ze sbírky Františka Sušila

Památka

  • pamětní deska z roku 1920 na budově místní knihovny v Holasovicích[5];
  • pamětní deska od Otakara Španiela na Mendlově náměstí 1/2 v části Staré Brno z roku 1920(?)[6];
  • pomník instalovaný v roce 1926 v části Brno-město vytvořil František Fabiánek[7][8];
  • pamětní deska z roku 1933 od Karla Lenharta v Křížkovského ulici v Olomouci;
  • pomník v Neplachovicích
    pomník u hřbitova v Neplachovicích vytvořený v roce 1910 firmou V. Semeráka u hřbitova[9]
  • Gymnázium P. Křížkovského v Brně;
  • Základní umělecká škola Pavla Křížkovského v Brně;
  • ulice Pavla Křížkovského v Mokrých Lazcích a v Trutnově;
  • ulice Křížkovského v Berouně, Brně, Břeclavi, Frýdku-Místku, Hradci Králové, Hranicích, Klimkovicích, Kroměříži, Kuřimi, Liberci, Lipníku nad Bečvou, Olomouci, Ostravě, Praze, Prostějově, Šternberku, Teplicích, Třebíči, Třešťi, ve Valašském Meziříčí, Varnsdorfu, Velké Bystřici a v Zábřehu;
  • ulice Křižkovského v Blansku, Jeseníku a Krnově;
  • ulice Křížkovského sady v Opavě;
  • Křížkovského nám. v Novém Jičíně;
  • Křížkovského vyhlídka v Prachovských skalách.

Odkazy

Reference

  1. Matriční záznam o narození a křtu
  2. Matriční záznam o úmrtí a pohřbu
  3. a b Pavel KřížkovskýEncyklopedii dějin města Brna
  4. Křížkovský Karel (Pavel) Archivováno 26. 9. 2007 na Wayback Machine. - PhDr. Josef Gebauer, publikováno 19. června 2006, www.opava-city.cz, citováno 10. srpna 2008
  5. P a v e l K Ř Í Ž K O V S K Ý Archivováno 17. 5. 2007 na Wayback Machine.. - citováno 10. srpna 2008.
  6. pamětní deska P. Křížkovského. - Encyklopedie dějin města Brna. citováno 10. srpna 2008.
  7. Pomník P. Křížkovskému. - Moravská orlice, č. 74, roč. XVI. (XXV.), 1. dubna 1887, strany 1–2
  8. pomník P. Křížkovského. - Encyklopedie dějin města Brna. citováno 10. srpna 2008.
  9. pomník Pavla Křížkovského - Památkový Katalog. pamatkovykatalog.cz [online]. [cit. 2023-03-02]. Dostupné online. 

Literatura

  • Gregor, V. (1996) Pavel Křížkovský ve světle písemné pozůstalosti. - Matice slezská, Opava, 52 pp, ISBN 80-238-0562-2 (neuvedeno v knize).
  • Racek. J. (1946) Pavel Křížkovský. - Prameny, literatura a ikonografie, Olomouc.
  • Trojanová, J. (1985) Pavel Křížkovský : 9. 1. 1820 - 8. 5. 1885 : Personální bibliografie. - Státní vědecká knihovna, Brno, 48 pp.
  • Československý hudební slovník osob a institucí I. (A–L), 1963, SHV, Praha

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of the Habsburg Monarchy.svg

↑ Civil flag or Landesfarben of the Habsburg monarchy (1700-1806)
↑ Merchant ensign of the Habsburg monarchy (from 1730 to 1750)
↑ Flag of the Austrian Empire (1804-1867)
↑ Civil flag used in Cisleithania part of Austria-Hungary (1867-1918)
House colours of the House of Habsburg
Flags of Austria-Hungary.png
Autor: Dragovit (of the collage), Licence: CC BY-SA 4.0
Both national flags of Austro-Hungary, the collage of flags of the Cisleithania (Habsburg Monarchy) and the Transleithania (Kingdom of Hungary)
Pavel Krizkovsky 1885.jpg
Portrait of Pavel Křížkovský (1820-1885), Czech composer.
Pavel Křížkovský, pomník.jpg
Autor: Jarda 75, Licence: CC BY-SA 3.0
Pavel Křížkovský, pomník na úpatí kopce pod hradem Špilberk, Brno - Czech Republic
Krizkovsky-memorial-plaque.jpg
Autor: Michal Maňas , Licence: CC BY 3.0
Pavel Křížkovský - pamětní deska na domě v Křížkovského ulici, Olomouc.