Pavel Novák (politik)

Ing. Pavel Novák
Poslanec Federálního shromáždění (SN)
Ve funkci:
1992 – 1992
1. místopředseda ČSSD
Ve funkci:
1993 – 1995
Stranická příslušnost
ČlenstvíKAN (1968)
OF (1989–)
ČSSD
Narození26. února 1943
Olomouc
Protektorát Čechy a MoravaProtektorát Čechy a Morava Protektorát Čechy a Morava
Úmrtí3. května 1997
Jihlava
ČeskoČesko Česko
ChoťDanuše Nováková
Alma materVŠE Praha
Profesepolitik
Oceněníúčastník odboje a odporu proti komunismu
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Pavel Novák (26. února 1943[1] Olomouc[2] – 3. května 1997[1][2] Jihlava[2]) byl český předlistopadový disident z Jihlavy, po sametové revoluci politik a 1. místopředseda ČSSD a československý poslanec Sněmovny národů Federálního shromáždění.

Biografie

V roce 1966 absolvoval Vysokou školu ekonomickou v Praze a nastoupil jako ekonom na podnikové ředitelství Drogerie Jihlava.[2]

Během pražského jara v roce 1968 byl předsedou Klubu angažovaných nestraníků v Jihlavě. Za normalizace se zapojil do opozičních aktivit. Původní profesí byl ekonom. V 70. letech se uvádí jako dělník, bytem Jihlava. V dubnu 1973 vyhotovil na psacím stroji letáky proti vládnoucímu režimu a rozšiřoval je. V dubnu 1978 byl spolu se svým spolupracovníkem Josefem Brichtou zadržen policií, obviněn z trestného činu podvracení republiky a vazebně držen v Brně-Bohunicích. O věci informoval Výbor na obranu nespravedlivě stíhaných, který se pozastavil nad faktem, že zadržení nastalo pět let po spáchání údajného trestného činu.[3] Podle jiného zdroje mělo jejich zatčení souvislost s rozšiřováním materiálů Charty 77. Prokurátor jim navrhl 18 měsíců odnětí svobody, Soud je odsoudil na osm měsíců. Po odvolání prokuratury zvýšil krajský soud tresty na 13 měsíců. I pak byl aktivní v disentu. V roce 1986 se podílel na činnosti Diskuzního klubu, který založila Božena Komárková z Brna a který pořádal bytové diskuzní semináře. Překládal zahraniční zakázanou literaturu. V roce 1988 patřil mezi signatáře Hnutí za občanskou svobodu. V červenci 1989 se účastnil protestního pochodu z Havlíčkova Brodu do Borové, který k 133. výročí úmrtí Karla Havlíčka Borovského pořádalo sdružení Havlíčkova mládež. V srpnu 1989 se u něj v bytě konala schůzka zástupců jednotlivých opozičních sdružení v Jihlavě, kde se dohodli na koordinaci svých aktivit. 9. listopadu 1989 pak byly vyjasněny neshody mezi Hnutím za občanskou svobodu a klubem Obroda. Jihlava měla být jediným místem v Československu, kde k takovéto střechové dohodě došlo.[4]

V roce 1989 byl jedním z předáků Občanského fóra na Jihlavsku. Po revoluci se stal přednostou okresního úřadu Jihlava.[5] Tuto funkci zastával od roku 1990 do roku 1993.[2] Podílel se na obnově sociálně demokratické strany v Československu. V rámci ČSSD patřil ke křídlu disidentů s předlistopadovou opoziční zkušeností.[6] Ve volbách roku 1992 byl zvolen za ČSSD do české části Sněmovny národů (volební obvod Jihomoravský kraj). Ve Federálním shromáždění setrval do zániku Československa v prosinci 1992.[1][7]

V letech 1992–1993 představoval v rámci ČSSD centristické křídlo, které mělo podporu exilové ČSSD a které se snažilo vyvažovat pnutí mezi křídlem Miloše Zemana a takzvaným rakovnickým křídlem okolo Jiřího Paroubka. Byl členem předsednictva ČSSD. Na sjezdu ČSSD v Hradci Králové v únoru 1993 Pavel Novák kandidoval na předsedu strany. Postoupil do 2. kola, kde jeho soupeřem byl Miloš Zeman. Rakovnické křídlo a centristé okolo Nováka uzavřeli dohodu o vzájemné podpoře, nakonec se ale předsedou ČSSD stal Miloš Zeman, který získal podporu od Mladých sociálních demokratů. Pavel Novák se stal 1. místopředsedou ČSSD a podílel se na stabilizaci strany. V roce 1995 z vrcholné politiky ze zdravotních důvodů odešel. O dva roky později podlehl nemoci.[8][9][2]

Odkazy

Reference

  1. ↑ a b c Pavel Novák [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2012-09-03]. Dostupné online. 
  2. ↑ a b c d e f Novák Pavel [online]. historiecssd.cz [cit. 2016-06-04]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-06-23. 
  3. ↑ Sdělení č. 9 [online]. cibulka.com [cit. 2012-09-13]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2019-05-28. 
  4. ↑ 02.10.2009 – Bc. Pavel BAJER – Publicistika – str. 14 Disent na Jihlavsku v 70. a 80. letech [online]. jihlavske-listy.newtonit.cz [cit. 2012-09-13]. Dostupné online. [nedostupný zdroj]
  5. ↑ 20.11.2009 – Petr KLUKAN – Víkend - str. 27 Nebál se jít do jámy lvové [online]. jihlavske-listy.newtonit.cz [cit. 2012-09-13]. Dostupné online. [nedostupný zdroj]
  6. ↑ Šlajs, Václav: Růže z Pekla [online]. uniweb.cz [cit. 2012-09-13]. Dostupné online. [nedostupný zdroj]
  7. ↑ Volby do Sněmovny národů Federálního shromáždění konané ve dnech 5.–6.6.1992 na území České republiky [online]. volby.cz [cit. 2012-09-13]. Dostupné online. 
  8. ↑ kol. aut.: Politické strany, 1938–2004. Brno: Doplněk, 2005. ISBN 80-7239-179-8. S. 1470. 
  9. ↑ .05.2007 – Zdeněk Ryšavý – Názory – str. 11 ČSSD si připomíná deset let od úmrtí Pavla Nováka [online]. jihlavske-listy.newtonit.cz [cit. 2012-09-13]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-03-10. 

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“