Pavel Opatřil

Reverendus Dominus
Pavel Opatřil
duchovní brněnské diecéze
Církevřímskokatolická
Provinciemoravská
Diecézebrněnská
Znak
Svěcení
Jáhenské svěcení1995
Kněžské svěcení1996
Osobní údaje
ZeměČeskoČesko Česko
Datum narození6. května 1966
Místo narozeníBrno
RodičeJosef Opatřil
Alma materCyrilometodějská teologická fakulta Univerzity Palackého v Olomouci
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Pavel Opatřil (* 6. května 1966,[1] Brno[2]) je český římskokatolický duchovní.

Biografie

Pavel Opatřil se narodil v roce 1966 v Brně, ale vyrůstal ve Vranově u Brna.[2] Jeho otcem je architekt Josef Opatřil,[3] matkou pedagožka.[4] Po maturitě nastoupil do práce, kde tři roky působil a následně absolvoval dvouletou základní vojenskou službu. V roce 1990 nastoupil na studium teologie do Olomouce, kde absolvoval Cyrilometodějskou teologickou fakultu v roce 1995 a byl vysvěcen na jáhna. V roce 1996 přijal kněžské svěcení a nastoupil do farnosti v Čebíně u Tišnova. Tam jej po jeho odchodu nahradil Jakub Holík.[2][5] Mezi lety 1997 a 1999 působil ve farnosti Brankovice,[6] v letech 1999-2005 v Rájci-Jestřebí a excurrendo v Doubravici nad Svitavou.[7] Od roku 2005 do roku 2019 působil ve farnosti u kostela sv. Jana Nepomuckého v Brně-Lískovci.[8] Od roku 2019 působí ve farnosti Třebíč-zámek, kde nahradil Jakuba Holíka[2] a od 1. září 2019 do 30. září 2020 byl určen jako místoděkan třebíčského děkanství.[9]

Dlouhodobě působí ve hnutí Junák, je instruktorem Jesenické lesní školy, skautským duchovním rádcem brněnské diecéze,[10] dlouhodobě pomáhá také v Rovensku v rumunském Banátu.[2]

Odkazy

Reference

  1. ↑ KOKESZ, Matouš. Farní kostel a farnost sv. Jana Nepomuckého ve Starém Lískovci v Brně [online]. Brno: Pedagogická fakulta Masarykovy univerzity, bakalářská práce, 2020 [cit. 2021-01-16]. S. 43. Dostupné online. 
  2. ↑ a b c d e JAKUBCOVÁ, Hana. OBRAZEM: Farář Jakub Holík povýšil do Plzně, místo něj nastupuje Pavel Opatřil. Třebíčský deník. 2019-09-05. Dostupné online [cit. 2020-08-19]. 
  3. ↑ Josef Opatřil [online]. Litomyšl: Litomyšlský architektonický manuál [cit. 2021-08-03]. Dostupné online. 
  4. ↑ JAKUBCOVÁ, Hana. Tank už bych opravit neuměl, říká farář z baziliky. Třebíčský deník. 2020-01-18. Sken článku: https://www.facebook.com/photo?fbid=514541662502447&set=pcb.514541939169086. 
  5. ↑ Historie [online]. Farnosti Veverská Bítýška a Lažánky [cit. 2020-08-19]. Dostupné online. 
  6. ↑ Historie Farnosti [online]. Brankovice: Brankovice [cit. 2020-08-19]. Dostupné online. 
  7. ↑ Doubravičtí prožijí Vánoce bez faráře. iDNES.cz [online]. 2001-12-20 [cit. 2021-01-16]. Dostupné online. 
  8. ↑ Biskupství brněnské. Katalog brněnské diecéze: proměnná část. Příprava vydání Gerbrich, Josef. Brno: Biskupství brněnské, 2014. 200 s. S. 36. 
  9. ↑ Archivovaná kopie. www.farnostpozorice.cz [online]. [cit. 2020-08-19]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2019-08-01. 
  10. ↑ Skauti brněnské diecéze – Skauti brněnské diecéze [online]. [cit. 2021-01-16]. Dostupné online. 

Média použitá na této stránce

Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“