Pavel Petrovič Čisťakov

Pavel Petrovič Čisťakov
Serov Chistyakov.jpg
Narození5. července 1832
Krasnocholmský rajón
Úmrtí11. listopadu 1919 (ve věku 87 let)
Puškin
Místo pohřbeníKazanský hřbitov v Puškinu
Alma materImperátorská akademie umění (do 1861)
Povolánímalíř
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Nuvola apps bookcase.svg Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Pavel Petrovič Čisťakov (Павел Петрович Чистяков; 5. července 1832, Prudy - 11. listopadu 1919 Petrohrad) byl ruský malíř a učitel umění; známé jsou jeho historické a žánrové scény a portréty.

Život

Čisťakovův otec byl osvobozený nevolník, který pracoval jako správce statku. Navzdory finanční zátěži dohlížel na to, aby jeho syn měl řádné vzdělání; nejprve na farní škole v Krasném Cholmu, poté na střední škole v Bežecku.[1]

V roce 1849 Čisťakov nastoupil na Carskou akademii umění, kde studoval u Petra Basina a Maxima Vorobjeva. Od roku 1854 do roku 1858 získal dvě stříbrné medaile a jednu zlatou za obraz Hermogena ve vězení. V roce 1861 promoval a získal další zlatou medailí (za obraz Sofie Litevské na svatbě jejího syna Vasilije II.) a právo na stipendium pro studium v zahraničí.[1]

V roce 1862 Čisťakov zamířil do Německa, po němž následovaly dlouhé pobyty v Paříži a Římě. Po návratu v roce 1870 mu byl za několik prací, které poslal domů, udělen titul akademického umělce.[1]

Po návratu se Čisťakov věnoval především pedagogické činnosti a vyvinul vlastní metody výuky, které spojovaly přímé pozorování s vědeckým studiem. Vystavoval jen zřídka. Jeho obrazy byly většinou historické povahy a pokoušel se na nich zobrazit psychologickou hloubku spíše než jen představovat události. K Čisťakovovým žákům patřili Viktor Borisov-Musatov, Fjodor Buchholz, Dmitrij Kardovskij, Kosta Chetagurov, Nikolaj Kuzněcov, Jehuda Pen, Vasilij Dmitrijevič Polenov a jeho sestra Jelena Polenova, Ilja Repin, Andrej Rjabuškin, Nikolaj Samokiš, Ivan Selezňov, Valentin Alexandrovič Serov, Kazimierz Stabrowski, Vasilij Ivanovič Surikov, Viktor Michajlovič Vasněcov, Michail Vrubel a další známí umělci.

V roce 1872 se Čisťakov stal docentem na Carské akademii umění a po reorganizaci roku 1892 se stal i členem akademické rady. Od roku 1890 do roku 1912 působil jako vedoucí katedry mozaiky a vedl tvorbu několika mozaik, zejména v katedrále Krista Spasitele a katedrále svatého Izáka.[1] Jeho manželka Věra, dcera malíře Jegora Mejera, byla také známou umělkyní. Ulice, kde Čisťakov žil, byla později pojmenována na jeho počest a v roce 1987 se jeho dům v Puškinu (předměstí Petrohradu) stal muzeem.

Vybrané obrazy

  • Patriarcha Hermogen odmítá požehnat Polákům (1860)

    Patriarcha Hermogen odmítá požehnat Polákům (1860)

  • Sofia Litevská chytá zlatý pás Vasila Kosoje (1861)

    Sofia Litevská chytá zlatý pás Vasila Kosoje (1861)

  • Giovannina na parapetu (1864)

    Giovannina na parapetu (1864)

  • Giovannina

    Giovannina

  • Bojar (1876)

    Bojar (1876)

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Pavel Chistyakov na anglické Wikipedii.

  1. ↑ a b c d Brief biography @ Russian Paintings.

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Chistyakov Germogen.jpg
Патриарх Гермоген отказывает полякам подписать грамоту
Chistiakov Giovannina.jpg
Portrait of a 10-year-old Italian woman (Giovannina) (1863), by Pavel Chistyakov
Serov Chistyakov.jpg
The portrait is a study artwork, it was performed during Valentin Serov’s first year at Academy of Arts, where the young artist attended the course of Pavel Chistyakov.
Sometime in March 1881 Chistyakov settled on the place of a sitter and told pupils to draw his portrait in pencil. Several portraits were drawn the drawing by Valentin Serov was among them. It was positively appreciated contemporaries said that Serov managed to achieve the true, practically utmost likeness[1].
Pavel Chistyakov1861.jpg
Grand Duchess Sophia Vitovtovna, Plucking the Belt of Vasili Kosoy At the Wedding of Vasili Tyomny