Pavel Poc

RNDr. Pavel Poc
Poslanec Evropského parlamentu
Ve funkci:
14. července 2009 – 1. července 2019
Zastupitel města Mariánské Lázně
(v letech 1998–2002 také místostarosta města)
Ve funkci:
14. listopadu 1998 – 14. listopadu 2002
Stranická příslušnost
ČlenstvíČSSD (od 1997)
Narození26. května 1964 (59 let)
Havlíčkův Brod
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Choťženatý
Dětidvě děti
Alma materUniverzita Karlova v Praze
Profesepolitik
CommonsPavel Poc
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Pavel Poc (* 26. května 1964 Havlíčkův Brod) je český manažer a sociálně-demokratický politik, v letech 2009 až 2019 poslanec Evropského parlamentu. Jako biolog se postavil proti takzvanému „semínkovému zákonu“ a dlouhodobě se zasazuje o bezpečnost potravin a opatrnost vzhledem ke geneticky modifikovaným organismům (GMO).

Vzdělání a profese

Absolvoval v roce 1988 Přírodovědeckou fakultu Univerzity Karlovy v oboru Všeobecná biologie. Poté pracoval v etologické laboratoři Fyziologického ústavu ČSAV. V roce 1992 se stal městským ekologem v Mariánských Lázních, od roku 1993 pak vedoucím nově zřízeného odboru životního prostředí města. V roce 1995 se jako člen mezirezortní komise Ministerstva životního prostředí a Ministerstva zemědělství stal spoluautorem dosud platné celostátní metodiky likvidace bolševníku, v čemž v Mariánských Lázních podporuje manželku-ekoložku, a to i zpřístupněním evropských dotací. V roce 1997 režíroval film Causa bolševník, jehož je také autorem scénáře. V letech 1998 až 2002 byl zástupcem starosty města Mariánské Lázně. V roce 2003 vstoupil jako 25procentní podílník do společnosti Zahradní a parková, s.r.o.[zdroj?] (součást skupiny SUAS Group - Sokolovská uhelná)[1], kde zastával až do roku 2009 pozici jednatele a obchodního ředitele společnosti. Poté z funkcí ve společnosti, v souvislosti s výkonem poslaneckého mandátu, odstoupil.[zdroj?]

Po ukončení svého poslaneckého mandátu založil konzultační firmu. V roce 2021 se pak stal členem představenstva skupiny SUAS Group, která vznikla transformací společnosti Sokolovská uhelná. Jeho zodpovědností v rámci společnosti se stala oblast strategického rozvoje, zemědělství a oběhové ekonomiky.[2]

Politická činnost

V roce 1997 vstoupil do ČSSD a o rok později se po komunálních volbách stal zastupitelem a místostarostou města Mariánské Lázně za tuto stranu. V roce 2000 se stal členem Ústředního výkonného výboru ČSSD a o rok později i členem předsednictva strany. V roce 2005 byl zvolen předsedou krajského výkonného výboru (KVV) ČSSD v Karlovarském kraji, kterým byl až do závěru roku 2010, kdy se v souvislosti s výkonem mandátu europoslance vzdal obhajoby funkce předsedy KVV.[zdroj?]

Kandidatury do Evropského parlamentu (od r. 2009)

V červnu 2009 byl zvolen za ČSSD poslancem Evropského parlamentu,[3] kde pracoval ve Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin (ENVI)[4] a dále byl členem parlamentního výboru pro spolupráci s Ruskem. Byl zde členem frakce Pokrokové spojenectví socialistů a demokratů .[5] Ve volbách do Evropského parlamentu v roce 2014 kandidoval za ČSSD na 3. místě její kandidátky a byl s počtem 3 818 preferenčních hlasů zvolen. V letech 2014–2019 době místopředsedal Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin (ENVI).[6]

Hodnocení europoslance P. Poce (dle think-tanku Evropské hodnoty)

Dle vydané zprávy think-tanku Evropské hodnoty, která se vztahuje na období před volbami do Evropského parlamentu v roce 2014, vyplývá následující:[5]

  1. Docházka - obsadil 1. místo z celkových 22 českých europoslanců,
  2. Účast na jmenovitých hlasování českých europoslanců - obsadil 1. místo z celkových 22 českých europoslanců,
  3. Zprávy předložené zpravodajem českými europoslanci - obsadil 16.-22. místo z celkových 22 českých europoslanců,
  4. Stanoviska předložená českými europoslanci - obsadil 6.-10. místo z celkových 22 českých europoslanců,
  5. Pozměňovací návrhy českých europoslanců - obsadil 7. místo z celkových 22 českých europoslanců,
  6. Parlamentní otázky českých europoslanců - obsadil 3. místo z celkových 22 českých europoslanců,
  7. Písemná prohlášení českých europoslanců - obsadil 3.-4. místo z celkových 22 českých europoslanců,
  8. Návrhy usnesení českých europoslanců - obsadil 12.-13. místo z celkových 22 českých europoslanců,
  9. Vystoupení na plenárním zasedání českých europoslanců - obsadil 11. místo z celkových 22 českých europoslanců.

Eurovolby 2019

Pro volby do Evropského parlamentu v květnu 2019 se stal lídrem kandidátky ČSSD.[7] Získal sice 10 231 preferenčních hlasů, ale strana jako celek obdržela pouze 3,95 % hlasů. Jako europoslanec tak skončil.[8]

Osobní život

Je ženatý a má dvě děti. Je chovatel psů plemene Akita Inu.[zdroj?]

Reference

  1. ↑ Představujeme: Zahradní a parková, s.r.o. - Sokolovská uhelná. www.suas.cz [online]. [cit. 2021-06-02]. Dostupné online. 
  2. ↑ Sokolovská uhelná v době pouhelné. V plánu má i zpracování lithia a výrobu baterií. Ekonomický deník. 2021-05-11. Dostupné online [cit. 2021-06-02]. 
  3. ↑ Volby do Evropského parlamentu konané na území České republiky ve dnech 05.06. - 06.06.2009
  4. ↑ V předsednictvu výborů v EP je zatím jeden Čech - Tošenovský
  5. ↑ a b http://www.evropskehodnoty.cz/wp-content/uploads/2013/09/analyticka_studie_Evropske_hodnoty_Jak_pracovali_cesti_europoslanci.pdf
  6. ↑ 8. volební období: Pavel POC [online]. Evropský parlament, 1964-05-26 [cit. 2024-02-03]. Dostupné online. (anglicky) 
  7. ↑ Vedení ČSSD vybralo lídra pro eurovolby, kandidátku by měl táhnout europoslanec Poc. Aktuálně.cz [online]. Economia, 2018-11-30 [cit. 2018-12-17]. Dostupné online. 
  8. ↑ Volby do Evropského parlamentu konané na území České republiky ve dnech 24.05. – 25.05.2019, Jmenné seznamy, Strana: Česká strana sociálně demokratická, Výběr: všichni platní kandidáti dle poř. čísla, Výběr kandidátní listiny (strany) [online]. Český statistický úřad, 2019 [cit. 2019-05-31]. Dostupné online. 

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“