Pavel Popovič

Pavel Romanovič Popovič
Kosmonaut CPK
Státní příslušnostSovětský svaz SSSR
Datum narození5. října 1930
Místo narozeníUzyn, Kyjevská oblast, Ukrajinská SSR, SSSR
Datum úmrtí29. září 2009
Místo úmrtíGurzuf, Krym, Ukrajina
Jiné zaměstnánívojenský pilot
HodnostGenerálmajor letectva (5. května 1976)
Čas ve vesmíru18 dní, 16 hodin a 27 minut
Kosmonaut od7. března 1960
MiseVostok 4, Sojuz 14
Kosmonaut do26. ledna 1982
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Pavel Romanovyč Popovyč (ukrajinsky Павло Романович Попович, rusky Павел Романович Попович – Pavel Romanovič Popovič; 5. října 1930 Uzyn29. září 2009, Gurzuf, Krym) byl sovětský vojenský letec a kosmonaut ukrajinské národnosti. Letěl do kosmu dvakrát, v lodi Vostok 4 a v Sojuzu 14, v obou případech byl velitelem lodě.

Život

Po absolvování základní školy se šel učit truhlářskému řemeslu v Bílé Cerkvi. V roce 1945 byl přijat do Komsomolu. Po vyučení pokračoval čtyřletým studiem na průmyslové škole pracovních záloh v Magnitogorsku na Urale.[1] V roce 1951 se stal konstruktérem a brzy poté vstoupil do vojenského leteckého učiliště. A zapojil se v místním aeroklubu do létání. Nastoupil základní vojenskou službu v Novosibirsku u vojenského stíhacího letectva. Zde se seznámil se svou budoucí ženou. Roku 1954 v hodnosti poručíka nastoupil u letců na severu SSSR a za dva roky byl odvelen na Dálný východ a tady se oženil. Manželka Marina byla civilní příslušnicí vojenského letectva a má s ní dvě děti. Za splnění vládního úkolu byl roku 1961 vyznamenán Řádem rudé hvězdy. Poté se dostal do výcvikového střediska kosmonautů v Hvězdném městečku.

Lety do vesmíru

V roce 1962 odstartoval z Bajkonuru v kosmické lodi Vostok 4 na oběžnou dráhu kolem Země. Letěl v lodi sám. A protože spolu s jeho lodí byl ve vesmíru i Vostok 3, šlo o první skupinový let dvou lodí na světě. Přistál na padáku.

V roce 1973 se připravoval s Arťuchinem k letu na vypuštěnou orbitální stanici Saljut 2 / Almaz 101-1. Stanice však předčasně zanikla.[2] V přípravě oba zůstali.

Podruhé letěl v roce 1974 a to se Sojuzem 14 společně s Jurijem Arťuchinem. I tento šestnáctidenní let, z větší části na orbitální stanici Saljut 3, byl úspěšný. Start i cíl byl obdobný, jako při prvním letu, tedy na území Kazachstánu.

Po letech

V době startu československého kosmonauta Remka (1978) byl generálem a měl službu v řídícím středisku letů.[3]

Odkazy

Reference

  1. CODR, Milan. O kosmických dnech a nocích. Praha: Práce, 1987. Kapitola Pod znakem Berkut, s. 17. 
  2. PACNER, Karel; VÍTEK, Antonín. Půlstoletí kosmonautiky. Praha: Paráda, 2008. ISBN 978-80-87027-71-4. Kapitola Kosmická obydlí, s. 199. 
  3. CODR, Milan. Sto hvězdných kapitánů. Praha: Práce, 1982. Kapitola Pavel Romanovič Popovič, s. 183. 

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Pavel Popovich.jpg
Autor: , Licence: CC BY-SA 3.0
Pavel Romanovich Popovich at the conference "Gagarin Readings", RSTU "MATI" named after K E. Tsiolkovsky, ILA Department