Pavel Projsa
Pavel Projsa | |
---|---|
![]() Národní album, 1899 | |
Narození | 17. dubna 1860 nebo 17. března 1860 Boreč u Mladé Boleslavi ![]() |
Úmrtí | 13. září 1922 (ve věku 62 let) Praha ![]() |
Pseudonym | Václav Čech |
Povolání | spisovatel, novinář a překladatel |
Národnost | česká |
![]() | |
![]() | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Pavel Projsa, vlastním jménem Josef Pavel Projsa, pseudonym Václav Čech (17. dubna 1860 Boreč u Mladé Boleslavi[1] – 13. září 1922 Praha) byl český prozaik, novinář, redaktor a překladatel z francouzštiny, italštiny a angličtiny. Vlastní díla psal pod pseudonymem.
Život
Narodil se v Borči nedaleko Bělé pod Bezdězem, v rodině sedláka Jana Projsy a Anny rozené Maškové. Oženil se s Františkou Lorberovou (1871), se kterou měl tři děti: Vladislava (1891), Zdenku (1893) a Jaromíra (1904).[2]
Studoval reálku v Kutné Hoře a poté polytechniku v Praze. Poté začal pracovat jako novinář a pozdější redaktor listu Hlas Národa v Praze, rovněž se věnoval i beletristické tvorbě. Posléze se vyprofiloval především jako překladatel francouzských a italských literátů. Mj. pořídil řadu prvních českých překladů Julese Claretieho, Honoré de Balzaca, Guye de Maupassanta[3] (okolo 200 jeho drobných povídek) či Julese Vernea z francouzštiny, či Giovanniho Vergy nebo Antonia Fogazzara z italštiny. Jeho překlady byly soudobou kritikou hodnoceny jako stylisticky kvalitní a propracované.
Pavel Projsa zemřel 13. září 1922 v Praze.
Dílo
Romány
- Prušáci v Praze: původní román z r. 1866 – illustroval Josef Ullrich. Praha: Národní tiskárna a nakladatelství (NTN), 1896
- Sirena: román ze současných poměrů českých – illustroval J. Ullrich. Praha: Pražský illustrovaný Kurýr, 1897?
- Ztracený testament: původní román ze sociálních poměrů pražských. Díl 1 – Praha: NTN, 1898
- Ztracený testament: původní román ze sociálních poměrů pražských. Díl druhý – illustroval J. Ullrich. Praha: NTN, 1899
- Zločin tajného oddělení: román vyděděnky z rodinného krbu – Praha: NTN, 1900
- Třetí generace – Praha: Národní politika, 1938
Překlady
- Plukovník Chabert; Za opatrovanství – Honoré de Balzac. Praha: Alois Hynek, 1888
- Krevní msta: povídka – Honoré de Balzac. Praha: NTN, 1889
- Doktor neznaboh: román – Georges Ohnet. Praha: NTN, 1889
- Zločincova otrokyně: román – Jules Claretie. Praha: vlastním nákladem, 1890
- Olivový sad a jiné novelly – Guy de Maupassant. Praha: František Šimáček, 1891
- Lydia: novella – Grazia Pierantoni-Manciniová. Praha: F. Šimáček, 1891
- Horla a jiné novelly – Guy de Maupassant; s předmluvou Jaroslava Vrchlického. Praha: I. L. Kober, 1892
- Humoristické novelky – Guy de Maupassant. Praha: I. L. Kober
- Vybrané povídky – Guy de Maupassant. Praha: Jaroslav Pospíšil, 1892
- Věrolomná: román – Guy de Maupassant. Praha: v. n., 1894
- Zbabělec a jiné novely [V baráku; Odpuštění; Lítost; Krevní msta; Po čtyřech letech; Noc] – Guy de Maupassant. [Obsahuje přívazky: Před odjezdem – Enrico Castelnuovo; Veselé črty – A. Gruzińskij; Archibald Malmaison – Julian Hawthorne; Dcery Eviny – Vadnai Károly; Červený květ a jiné novely – Vsevolod Garšín; Ta třetí – Henryk Sienkiewicz; Člověk v dvojí osobě a jiné novely – A. Filon; Povídky z Finska – Juho Reijonen]. Praha: F. Šimáček, 1894
- Svěcené kočičky a jiné novelky – François Coppée. Praha: F. Šimáček, 1895
- Povídky – François Coppée. Praha: Edvard Grégr, 1896 [158 s.]
- Zlodějka: povídka – Georges Ohnet. Praha: Jan Otto, 1896
- Svědomí vrahovo – Guy de Maupassant. Praha: J. R. Vilímek, 1898
- Poctivý zločinec – Francois Coppée; illustroval Josef Ullrich. Praha. NTN, 1899
- Povídky – François Coppée. Praha: J. Otto, 1899 [219 s.]
- Dosia – Henry Gréville. Praha: J. Otto, 1899
- Farář tourský a jiné povídky – H. Balzac; přeložili Lothar Suchý, František Grepl a Pavel Projsa. Praha: J. R. Vilímek, 1900–
- Dědictví – Guy de Maupassant. Praha: J. Otto, 1900
- Slečna Perla: novely – Guy de Maupassant. Praha: J. R. Vilímek, 1900
- Hrabě de Monte-Christo – Alexandre Dumas; illustroval Věnceslav Černý. Praha: A. Hynek, 1901–1921
- Sám a sám a jiné povídky – Guy de Maupassant. Praha: J. Otto, 1902
- Hřích abbého Moureta – Émile Zola. Praha: Hejda a Tuček, 1902
- Záhada člověka: úvod ve studium tajných věd – Karl du Prel. Praha: Hejda a Tuček, 1904?
- V bludišti vášně: román – Emil Gaboriau. Praha: I. L. Kober, 1905
- Úklad a jiné novely: z literární pozůstalosti Guy de Maupassanta – Praha: Máj, 1906
- Blokadou: romanetto – Jules Verne. Praha: A. Hynek, 1906
- Plovoucí město – Jules Verne. Praha: A. Hynek, 1906
- Yvetta – Guy de Maupassant. Praha: J. Otto, 1909
- Sestry Rondoliovy a jiné povídky – Guy de Maupassant. Praha: J. Otto, 1909
- Zbytečná krása a jiné povídky – Guy de Maupassant. Praha: J. Otto, 1909
- Patnáct povídek – Marcel Prévost. Praha: J. Otto, 1910
- Dcera emirova – Jules Claretie; in: 1000 nejkrásnějších novel... č. 6. Praha: J. R. Vilímek, 1911
- Indická chatrč – J. H. Bernardin de Saint-Pierre. Praha: A. Hynek, 1912
- Nebešťan a jeho svízel i štěstí – Jules Verne. Praha: Edvard Beaufort, 1912
- Ochotný Bůh – Čeng-Ki-Tong; z francouzštiny; in: 1000 nejkrásnějších novel... č. 27. Praha: J. R. Vilímek, 1912
- Dva mučedníci – Félix Pyat; in: 1000 nejkrásnějších novel... č. 39. Praha: J. R. Vilímek, 1912
- Paměti hubičky – Jules Noriac. Praha: J. Otto, 1913
- Sever proti Jihu – Jules Verne. Praha: A. Hynek, 1914
- První milion – Mark Twain; s ilustracemi Josefa Ulricha, 1914
- Na železničních kolejích – Georges Lys; in: 1000 nejkrásnějších novel... č. 87. Praha: J. R. Vilímek, 1915
- Oběšencovy housle – Émile Erckmann a Louis Chatrian; in: 1000 nejkrásnějších novel... č. 97. Praha: J. R. Vilímek, 1916
- Gamin – Charles Buet; in: 1000 nejkrásnějších novel... č. 102. Praha: J. R. Vilímek, 1916
- Ocelový olbřím – Jules Verne. Praha: A. Hynek, 1919
Odkazy
Reference
- ↑ Státní oblastní archiv v Praze. ebadatelna.soapraha.cz [online]. [cit. 2023-02-19]. Dostupné online.
- ↑ Archivní katalog. katalog.ahmp.cz [online]. [cit. 2023-02-20]. Dostupné online.
- ↑ Český Katalog Bibliografický. Nové Řady. [s.l.]: [s.n.] 278 s. Dostupné online. Google-Books-ID: RrlMAQAAIAAJ.
Externí odkazy
Autor Pavel Projsa ve Wikizdrojích
- Pavel Projsa v Lexikonu české literatury v Digitální knihovně Akademie věd ČR
- Wikizdroje
- Knihovny.cz
- Životopis (Národní album, 1899)
Média použitá na této stránce




House colours of the House of Habsburg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Autor: Neznámý , Licence: CC BY-SA 4.0
Pavel Projsa, Czech journalist and translator