Pavel Renčín
| Ing. Pavel Renčín | |
|---|---|
 Pavel Renčín | |
| Narození | 8. června 1977 (46 let) Praha, Československo |
| Povolání | spisovatel |
| Stát |  Česko |
| Žánr | městská fantasy, horor, thriller |
| Témata | literární tvorba, marketing a masové medium |
| Významná díla | Klub vrahů, Vězněná, Městské války, Labyrint |
 oficiální stránka | |
 Seznam děl v Souborném katalogu ČR | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Pavel Renčín (* 8. června 1977 Praha) je český spisovatel. Patří mezi představitele žánru městské fantasy[1], dále se věnuje hororu či thrilleru. Jeho poslední knihou jsou dobrodružné pohádkové příběhy. Pavel Renčín pracuje v marketingu v oblasti médií.
Život
Pavel Renčín debutoval povídkou Stvořitel v roce 1999, poté několikrát zvítězil v literárních soutěžích. Od té doby se jeho jméno pravidelně objevovalo v antologiích fantastického žánru. Jeho tvorba zahrnuje především městskou fantasy, magický realismus a horor. První román Nepohádka vyšel v roce 2004, Jméno korábu v roce 2007. V roce 2008 Renčín dokončil Labyrint, jeden z prvních internetových románů v ČR psaný spolu se čtenáři (knižně, Argo 2010), a publikoval první díl trilogie Městské války Zlatý kříž, který byl nominován na cenu Akademie SFFH a v kategorii nejlepší česká kniha byl oceněn cenou Aeronautilus. Další dva díly trilogie, Runový meč a Věk nenávisti vyšly v letech 2009 a 2011. V roce 2009 vyšel výběr nejlepších Renčínových povídek ve sborníku Beton, kosti a sny. Zatím nejúspěšnější kniha Pavla Renčína – Vězněná, hororový román odehrávající se šumavském pohraničí – vyšla v roce 2015 a byla oceněna Akademií SFFH jako nejlepší původní česká a slovenská kniha. V roce 2018 vyšel autorovi thriller Klub vrahů, který byl nominován mezi knihy podzimního Velkého knižního čtvrtku. V roce 2021 vyšla jeho první dětská knížka Žabarádi, která vypráví o dobrodružném putování dvou žabáků z tůňky na Šumavě až ke Ježíškovské (Jé-žižkovské) raketě v Praze.
Pro své fanoušky pořádá pravidelné každoroční setkání nazvané LabyrintCon, které se v roce 2015 odehrálo již podesáté. Na šestém LabyrintConu byla na místo, kde celá trilogie Městské války začala, umístěna plaketa se znakem Hlavního města Prahy. [2]
Mezi jeho další zájmy patří ježdění po lesích na trailovém kole.
Ocenění
- 2016 – cena Akademie SFFH v kategorii Nejlepší původní česká nebo slovenská kniha (Vězněná)
- 2011 – cena AERONAUTILUS v kategorii Nejlepší česká kniha (Labyrint)
- 2010 – cena AERONAUTILUS v kategorii Nejlepší povídka (Memento Mori – Memento Mori)
- 2009 – cena AERONAUTILUS v kategorii Nejlepší česká kniha (Zlatý kříž – MV1)
- 2003 – 1. místo – soutěž O železnou rukavici lorda Trollslayera, povídka Čarodějův dům
- 2001 – 1. místo – soutěž Trollík, povídka Zaslíbený věk trollí
- 2001 – 1. místo – soutěž O železnou rukavici lorda Trollslayera, povídka Dračí hvězda
- 2000 – 1. místo – soutěž O železnou rukavici lorda Trollslayera, povídka Tanči mezi vločkami
- 1999 – 2. místo – soutěž O železnou rukavici lorda Trollslayera, povídka Stvořitel
- 1999 – 2.–3. místo – soutěž O nejlepší fantasy 99, povídka Stvořitel
Dílo
Romány
- Žabarádi (Czech News Center, 2021)
- Klub vrahů (Argo, 2018)
- Vězněná (Argo, 2015)
- Věk Nenávisti – třetí díl trilogie Městské války (Argo, 2011)
- Labyrint (Argo, 2010)
- Runový meč – druhý díl trilogie Městské války (Argo, 2009)
- Beton, kosti a sny (Argo, 2009)
- Zlatý kříž – první díl trilogie Městské války (Argo, 2008)
- Jméno Korábu (Euromedia – Knižní klub, 2007)
- Nepohádka (Straky na vrbě, 2004)
Povídky
- Poslední brána (Hlubiny města, 2023)
- V domu bez dveří (Historky ze tmy, 2022)
- Poslední Libušina věštba (Legendy české fantasy 2, 2015)
- V sedle přízraku (Písně temných věků, 06/2013)
- Hněv Boží (Krvavá čest, 2012; Pevnost 05/2013)
- Housle plné krve (publikace Alza: e-povídka, 11/2012)
- Tenkrát na středozápadě (Draci: Legendy, 2010)
- Dračí hvězda (Draci: Legendy, 2010)
- Vzpomínky delfína (Zabij/zachraň svého mimozemšťana, 2010)
- Balada krve (Beton, kosti a sny, 2009)
- Memento Mori (Memento Mori, 2009)
- Ukolébavka pro město krys (Pod Kočičími hlavami, 2007)
- Jen tančí, nemluví, nespí (Pevnost 2007/03).
- Na křídlech zlatých draků (Kostky jsou vrženy, 2005)
- Tři páry papuček (Drakobijci VII, 2005)
- Čarodějův dům (Drakobijci V, 2003)
- Valeriino přání (Klášter slastí, 2003)
- Loutkové divadlo (Kočas, 2002)
- Volání Albatrosa (Drakobijci IV, 2002)
- Zaslíbený věk trollí (Pevnost 2003/08)
- Vzpomínky delfína (Kočas, 2001)
- Skokani (Kočas, 2001)
- Srdce z ledu (Conan v bludišti zrcadel, 2001)
- Dračí hvězda (Drakobijci III, 2001; Pevnost 2004/03)
- Tanči mezi vločkami! (Drakobijci II, 2000)
- Čas hrdinů (Zlatý drak, 2000/1–2)
- Zajatci kamene (Dech Draka 1999/06)
- Stvořitel (Drakobijci, 1999)
Reference
- ↑ HTTPS://WWW.BRILO.CZ, Brilo-; EHRENBERGER, Jakub. Městská fantasy jako fenomén a pojem – Neil Gaiman a jemu podobní. FANZINE.cz [online]. 2010-10-11 [cit. 2023-05-24]. Dostupné online.
- ↑ [1], Křest věku nenávisti a šestý Labyrintcon
Externí odkazy
Média použitá na této stránce
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Autor: David Vignoni / ICON KING, Licence: LGPL
Icon from Nuvola icon theme for KDE 3.x / GNOME 2.