Pavel Soukup
Pavel Soukup | |
---|---|
Narození | 31. prosince 1948 (76 let) Praha ![]() |
Alma mater | Akademie múzických umění v Praze |
Aktivní roky | 1974–dosud |
Choť | Isabela Soukupová-Siegelová |
Děti | Adam, Pavel, Patricie, Pamela |
Příbuzní | Lenka Geislerová (neteř) Anna Geislerová (neteř) Ester Geislerová (neteř) |
Sídlo | Praha |
Umělecké ceny | |
Cena Františka Filipovského | |
![]() | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
1. manželka | Zuzana Geislerová |
---|---|
2. manželka | Isabela Soukupová-Siegelová |
neteř | Lenka Geislerová |
neteř | Anna Geislerová |
neteř | Ester Geislerová |
bývalá tchyně | Růžena Lysenková |
Pavel Soukup (* 31. prosince 1948 Praha) je český herec. Kromě divadelního a filmového herectví se věnuje také dabování a voiceoveru.
Život
Po maturitě na SVVŠ Budějovická roce 1967 vystudoval fakultu žurnalistiky na Univerzitě Karlově v Praze (ukončil ji v roce 1972) a divadelní fakultu AMU (ukončil ji v roce 1974). Prošel divadly v Olomouci (1974–1978), Liberci (1978–1982) a Městskými divadly v Praze (1982–1986). Později se stal členem souboru Hudebního divadla v Karlíně.[1]
Rodina
- Zuzana Geislerová (* 1952) – 1. manželka, syn Adam
- Isabela Soukupová-Siegelová (* 1966) – 2. manželka, děti: Pavel, Patricie, Pamela
Filmografie, výběr
Divadelní role
- Eugen O'Nea: Farma pod jilmy, Divadlo Oldřicha Stibora v Olomouci
- Ernest Bryll, Kateřina Gärtnerová: Malované na skle (jako Jánošík), Divadlo F. X. Šaldy v Liberci
- Félicien Marceau: Vajíčko, (jako Magis), Divadlo F. X. Šaldy v Liberci
- Blake Edwards: Viktor, Viktorie, (jako King Marchana), režie Rupert Dubský, Hudební divadlo Karlín
- Jean Poiret: Klec bláznů (jako Georges), Hudební divadlo Karlín
- Federico Fellini: Ginger a Fred, Hudební divadlo Karlín
- Alfred Jarry: Nadsamec, Divadlo ABC
Filmové role
- 1979 – Brontosaurus
- 1982 – Ale je ženatý (TV film)
- 1989 – Jestřábí moudrost (hlasy krále i Kryštofa)
- 1989 – Evropa tančila valčík (hlas britského ministra zahraničí lorda Edwarda Greye)
- 1994 – Pevnost
- 1995 – Život na zámku (TV seriál)
- 1995 – Holčičky na život a na smrt
- 1995 – Cesta peklem
- 2001 – Z pekla štěstí 2
- 2015 – Ordinace v růžové zahradě 2 (TV seriál)
- 2015 – Ztraceni v Mnichově - vypravěč
- 2019 – Léto s gentlemanem - štamgast Karel Rada
- 2020 – Loupežnická balada (TV film) - vypravěč
Rozhlasové role
- 1984 – Oscar Wildeː Šťastný princ, 1984, napsal František Pavlíček, režie Karel Weinlich, roleː Šťastný princ[2]
- 1986 Theodore Dreiserː Americká tragédie, dvoudílná četba na pokračování, Československý rozhlas Praha, režie: Jiří Horčička. Role: Gilbert Griffiths.
- 1991 – Jean Racine: Britannicus, role: Nero, Československý rozhlas, 1991, režie Josef Melč.[3]
- 1992 Karel Poláček: Lehká dívka a reportér, účinkovaliː Petr Kostka, Jana Paulová, Pavel Soukup, Jan Teplý, Jiří Kvasnička a další; připravila: Dagmar Hubená, režie: Petr Adler
- 2000 – Radclyffe Hall: Studna osamění, třídílná rozhlasová adaptace románu. Role: Johathan Brockett, režie: Markéta Jahodová.[4]
- 2002 – Umberto Eco: Jméno růže, zpracováno v Českém rozhlasu v roce 2002 jako devítidílná adaptace románu. Role: Vilém z Baskervillu, režie: Ivan Chrz[5]
- 2004 – Hans Fallada: Pijan (2004), 12dílná četba; Český rozhla, z překladu Věry a Karla Houbových připravil a četl Pavel Soukup; režie Vlado Rusko.[6]
- 2005 Marco Polo: Milión. O záležitostech Tatarů a východních Indií, čtrnáctidílná četba na pokračování. Četli: Rudolf Pellar, Miroslav Středa, Pavel Soukup a Igor Bareš. Překlad: Miroslava Mattušová, režie: Hana Kofránková
- 2006 – Klaus Mann: Bod obratu: Zpráva o jednom životě (Der Wendepunkt), zpracováno v Českém rozhlasu v roce 2006 jako dvanáctidílná četba na pokračování. Podle překladu Anny Siebenscheinové připravil Miroslav Stuchl, v dramaturgii Petra Turka režii měla Hana Kofránková.[7]
Dabing
Dabingu se věnuje systematicky již půl století. Význam jeho rolí byl u příležitosti jeho 70. narozenin oceněn udělením Ceny Františka Filipovského za celoživotní mistrovství v dabingu. Jeho hlas je spjat zejména s
- Arnoldem Schwarzeneggrem
- Dolphem Lundgrenem.
- Ve videohře Mafia II namluvil postavu Jimmyho.
Audioknihy
- 2017 – Dějiny psané Římem – nakladatelství Audiotéka.cz
- 2017 – To – nakladatelství OneHotBook
- 2018 – Bram Stoker: Dracula, vydala Audiotéka
- 2018 – Pět malých prasátek, Audiotéka
- 2019 – Šedí bastardi, Audiotéka
- 2019 – Životní terno, Audiotéka
- 2020 – Cval rytířských koní: Otec a synové, Audiotéka
- 2020 – Cval rytířských koní II: Dvojí trůn, Audiotéka
Literární tvorba
- Tři na slunci – divadelní hra
- 1981 Přelet modrého morfa – vydavatel Dilia, divadelní hra uvedená roku 1980, Divadlo F. X. Šaldy v Liberci
- 2003 Nejsem děvkař!!! Jsem romantické dřevo! Nakladatelství Ivo Železný, Praha ISBN 80-237-3855-0 , kniha fejetonů
- 2004 Nejsem dřevo!!! Jsem romantickej děvkař! Nakladatelství Ivo Železný, Praha ISBN 80-237-3881-X , kniha fejetonů
- 2004 Delfínek Deo. Nakladatelství Isa, ISBN 80-239-2522-9, pohádková knížka
- 2020 Romantické dřevo / Rozverné povídky a vzpomínky, Nakladatelství XYZ Praha, ISBN 978-80-7597-720-5
Odkazy
Reference
- ↑ Petr Hořec, Olga Nytrová: Jak slavívali a slaví slavní, Euromedia Group a Knižní klub, Praha, 1999, str. 146, ISBN 80-242-0120-8
- ↑ [1]
- ↑ Jean Racine: Britannicus. Tragédie z prvních let vlády krutého císaře Nerona. Vltava [online]. 2020-02-15 [cit. 2020-02-16]. Dostupné online.
- ↑ NOVOTNÁ, Klára. Radclyffe Hallová: Studna osamění. Vltava [online]. Český rozhlas, 2020-04-19 [cit. 2020-04-19]. Dostupné online.
- ↑ Vysíláme seriál podle slavného románu Umberta Eca Jméno růže. Vltava [online]. 2012-01-15 [cit. 2021-12-06]. Dostupné online.
- ↑ [2]
- ↑ STUCHL, Miroslav. Klaus Mann: Bod obratu. Zpráva o jednom životě [online]. Český rozhlas, 2021-10-12 [cit. 2021-10-12]. Dostupné online.
Literatura
- Petr Hořec, Olga Nytrová: Jak slavívali a slaví slavní, Euromedia Group a Knižní klub, Praha, 1999, str. 146–9, ISBN 80-242-0120-8
- Kdo je kdo = Who is who : osobnosti české současnosti : 5000 životopisů / (Michael Třeštík editor). 5. vyd. Praha: Agentura Kdo je kdo, 2005. 775 s. ISBN 80-902586-9-7. S. 600.
Externí odkazy
- Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Pavel Soukup
- Pavel Soukup v Česko-Slovenské filmové databázi
- Pavel Soukup na Kinoboxu
- Pavel Soukup v Internet Movie Database (anglicky)
- Czech Musical Server – Pavel Soukup Archivováno 14. 6. 2007 na Wayback Machine.
- Televize.cz
- Pavel Soukup – Státní opera – Národní divadlo
- Dabingforum
Média použitá na této stránce
Deleatur - korektorská značka označující požadavek na vymazání písmenka.
Domnívám se, že samotný symbol není chráněn, neboť je to mezinárodně známý korektorský symbol.
Obrázek jako takový jsem dělal já sám.Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“