Pavel Trčala

Mgr. Pavel Trčala, MA
2. předseda Moravského zemského hnutí
Úřadující
Ve funkci od:
28. ledna 2023
PředchůdceOndřej Hýsek
Místopředseda Moravského zemského hnutí
Ve funkci:
28. dubna 2018 – 19. října 2019
Ve funkci:
6. listopadu 2021 – 28. ledna 2023
Stranická příslušnost
ČlenstvíMZH (od 2018)
Narození31. března 1978 (46 let)
Brno
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Národnostmoravská[1]
RodičePavel Trčala
Marta Trčalová
PříbuzníHana Robinson (sestra)
SídloBrno
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Pavel Trčala (* 31. března 1978[2] Brno) je předseda Moravského zemského hnutí, nejmladší československý horolezec, který zdolal Mount Everest, a jediný československý skialpinista, který tuto horu sjel na lyžích.[3] Je také držitelem světových rekordů v kitesurfingu a snowkitingu. Pracuje jako ekonomický konzultant a je majitelem sportovní firmy.[4]

Studium

Po maturitě na Biskupském gymnáziu v Brně získal stipendium na studium ve Spojených státech, kde absolvoval Xavier High School a později Saint Norbert College ve Wisconsinu jako držitel plného akademického stipendia v oboru mezinárodní ekonomie.[5] Během studia absolvoval semestr v zahraničí na Münsterské univerzitě v Německu se specializací na mezinárodní finanční trhy. Postgraduální studium ukončil na American University ve Washingtonu v oboru ekonomie.[6] Následně získal další magisterský titul v oboru geografie na Přírodovědecké fakultě Masarykovy univerzity v Brně se specializací na regionální rozvoj.[7]

Kariéra

Před nástupem profesionální kariéry absolvoval stáže na ekonomickém oddělení Velvyslanectví Velké Británie ve Washingtonu a na komerční sekci Velvyslanectví České republiky ve Washingtonu. Pracoval v ekonomickém výzkumu na Institutu pro mezinárodní ekonomii ve Washingtonu. Jako konzultant pracoval pro Světovou banku ve Washingtonu a později v Dakaru v Senegalu. Jako Senior Consultant pracoval pro Control Risks Group v Londýně. Díky svým jazykovým schopnostem a mezinárodním zkušenostem pracuje jako nezávislý konzultant pro firmy rozvíjející projekty s mezinárodními partnery a/nebo na mezinárodních trzích.[8]

Politické působení

Od dubna 2018 do října 2019 byl místopředsedou nově založeného subjektu s názvem Moravské zemské hnutí. V listopadu 2021 byl na sněmu MZH opět zvolen místopředsedou.[9] Od ledna 2023 působí jako předseda Moravského zemského hnutí.[10]

Za hnutí kandidoval ve volbách do Senátu PČR v roce 2018 v obvodu č. 59 – Brno-město.[11] Se ziskem 3,26 % hlasů skončil na 7. místě.[12]

Ve volbách do Evropského parlamentu v květnu 2019 kandidoval na 11. místě kandidátky Moravského zemského hnutí, ale zvolen nebyl.[13]

Začátkem června 2020 se veřejně přihlásil k jedné ze tří skupinek aktivistů, kteří přibližně 12. května 2020 na šesti místech vyznačili na silnice česko-moravskou zemskou hranici. Zatímco skupinku ze Svitavska policie přistihla a odhalila, Trčala se za skupinku z Vysočiny přiznal dobrovolně. Akci označil za nenásilnou formu občanského protestu a veřejně vystoupil údajně proto, aby vyvrátil domněnky, že se jednalo o recesi nebo vandalismus. Skupina podle něj chtěla upozornit na „čechizaci“ Moravy.[14]

Ve volbách do Senátu PČR v roce 2020 kandidoval za Moravské zemské hnutí v obvodu č. 60 – Brno-město.[15] Se ziskem 3,14 % hlasů skončil na 8. místě a do druhého kola nepostoupil.[16]

Ve volbách do Senátu PČR v roce 2022 kandidoval za Moravské zemské hnutí (MZH) a Moravany v obvodu č. 55 – Brno-město. Se ziskem 5,94 % hlasů skončil na posledním 7. místě a do druhého kola nepostoupil.[17]

V krajských volbách v roce 2024 kandiduje do Zastupitelstva Jihomoravského kraje jako lídr kandidátky koalice „ZA MORAVU!“ (tj. MZH a Moravané).[18][19]

Cestování

Trčala doposud procestoval 134 zemí světa a postupně přidává další cíle zejména v rámci přípravy televizního seriálu Travel With Pavel pro televizní stanici Nautical Channel.[20] O svých dobrodružných cestách přednáší na cestovatelských festivalech, například na festivalu Kolem Světa.[21] Ze svých cest připravuje reportáže i v české verzi a to jak krátká videa, tak celovečerní filmy.[22]

Tvorba

V edici Stopem kolem Ameriky a v edici Stopem světem publikoval Trčala 68 článků pro Český rozhlas online a pro přílohy celostátních deníků. Články byly doplněny vlastními dokumentárními fotografiemi.[23]

Pavel Trčala je pravidelným dopisovatelem mezinárodních sportovních časopisů, včetně časopisu Kiteworld, který je největším světovým časopisem věnovaným kitesurfingu. V tomto časopise má Trčala rubriku „Travel with Pavel“. Obdobnou rubriku má také ve slovenském časopise Surf Magazin a v německém časopise Kitelifte.[24]

Pracoval také jako redaktor pro časopis Český export, respektive ekonomický zpravodajský online portál Euro.[25]

Pro lyžařský časopis SNOW pravidelně připravuje články zejména o lyžařských střediscích a expedicích.[26]

Pro server kolo.cz připravuje články o silniční a horské cyklistice.[27]

Zimní sporty

Jako závodní lyžař ve slalomu a obřím slalomu měl zájem o hory od útlého dětství. Po návratu do Brna založil firmu CITY SPORTS s.r.o. Její služba CITY SKI se specializuje na jednodenní lyžařské zájezdy. Pavel Trčala se také snaží prosadit stavbu sjezdovky v blízkosti Brna.[28] Společně se svou sestrou Hanou Robinson uskutečnili v roce 2011 lyžařský rekord, kdy během jednoho dne lyžovali v sedmi střediscích a sedmi krajích ČR. Tento rekord podpořil lyžování v ČR a pacienty s roztroušenou sklerózou.[29][30]

Hory

Po závodním lyžování se Pavel Trčala později začal věnovat skialpinismu a snowboardingu. S horolezectvím se seznámil na Slovensku a později během studia v USA.[31] Následující výběr obsahuje hlavní významné vrcholy. Pavel se snaží vystoupit na nejvyšší hory všech navštívených států nebo teritorií.[32]

  • Radhošť. Hora v Beskydech. Výška 1129 m. Výstup v červenci 1983.
  • Kopeček. Nejvyšší hora v Brně. Výška 479 m. Výstup v červenci 1984.
  • Praděd. Nejvyšší hora Moravy. Výška 1491 m. Výstup v prosinci 1986. Sjezd na lyžích.
  • Sněžka. Nejvyšší hora České republiky. Výška 1603 m. Výstup v srpnu 1996. Sjezd na kole.
  • Mount Hood. Nejvyšší hora Oregonu. Výška 3426 m. Výstup v červnu 1998. Sjezd na lyžích.
  • Galdhoppigen. Nejvyšší hora Norska. Výška 2469 m. Výstup v červenci 1998. Sjezd na lyžích.
  • Cerro Torre. Nejvyšší hora Portorika. Výška 1074 m. Výstup v říjnu 1998.
  • Elbrus. Nejvyšší hora Evropy. Výška 5642 m. Výstup v červenci 1999. Sjezd na lyžích.
  • Pico de Orizaba. Nejvyšší hora Mexika. Výška 5636 m. Výstup v říjnu 1999.
  • Blue Mountain Peak. Nejvyšší hora Jamaiky. Výška 2256 m. Výstup v listopadu 1999.
  • Pico Bolívar. Nejvyšší hora Venezuely. Výška 5007 m. Výstup v březnu 2000.
  • Pico Duarte. Nejvyšší hora Karibiku. Výška 3098 m. Výstup v březnu 2001.
  • Cotopaxi. Nejvyšší sopka světa. Výška 5897 m. Výstup v červenci 2002.
  • Mount Elbert. Nejvyšší hora Skalistých Hor. Výška 4399 m. Výstup v září 2002. Sjezd na kole.
  • Villarrica (sopka). Nejaktivnější vulkán Chile. Výška 2847 m. Výstup v lednu 2003. Sjezd na lyžích.
  • Aconcagua. Nejvyšší hora Západní Hemisféry. Výška 6961 m. Výstup v březnu 2003. Záchrana života amerického horolezce.
  • Mount Ruapehu. Nejvyšší hora Severního Ostrova na Novém Zélandu. Výška 2797 m. Výstup v březnu 2003. Sjezd na lyžích.
  • Mount Taranaki. Vulkán na Novém Zélandu, známý z filmu Poslední Samuraj. Výška 2518 m. Výstup v březnu 2003.
  • Mount Kosciuszko. Nejvyšší hora Austrálie. Výška 2228 m. Výstup v dubnu 2003.
  • Tajamulco. Nejvyšší hora Střední Ameriky. Výška 4220 m. Výstup v listopadu u 2003.
  • Mount Everest. Nejvyšší hora světa. Výška 8849 m. Výstup v květnu 2005. Sjezd na lyžích.
  • Olymp. Nejvyšší hora Řecka. Výška 2918 m. Výstup v červenci 2005.
  • Jebel Toubkal. Nejvyšší hora Maroka. Výška 4167 m. Výstup v dubnu 2007. Sjezd na lyžích.
  • Piton de la Petite Riviere Noire. Nejvyšší hora ostrova Mauricius. Výška 828 m. Výstup v lednu 2008.
  • Gjeravica. Nejvyšší hora Kosova. Výška 2656 m. Výstup v červenci 2009.
  • Mount Cameroon. Nejvyšší hora Západní Afriky. Výška 4095 m. Výstup v prosinci 2009.
  • Pidurutalagala. Nejvyšší hora Srí Lanky. Výška 2524 m. Výstup v listopadu 2015.
  • Pico de las Nieves. Nejvyšší hora ostrova Gran Canaria. Výška 1949 m. Výjezd na kole v listopadu 2016.
  • Dzyarzhynskaya Hara. Nejvyšší bod Běloruska. Výška 345 m. Výjezd na skateboardu v září 2017.
  • Jabal Umm ad Dami. Nejvyšší hora Jordánska. Výška 1854 m. Výstup v září 2019.
  • Musala. Nejvyšší hora Balkánu.  Výška 2925 m. Výstup na skialpech v lednu 2021.
  • Babia Gora. Nejvyšší hora Beskyd. Výška 1725 m. Výstup na skialpech v únoru 2023.

Po jeho výstupu na Mount Everest v květnu 2005 ho pomluvili horolezci z ČR, kteří se v tom roce o vrchol neúspěšně pokoušeli také.  Nejprve Trčalu nařkli, že jeho výstup proběhl bez povolení čínských úřadů. Legálnost jeho výstupu však okamžitě potvrdila čínská ambasáda v Praze.[33]

Následně se snažili horolezci výstup doposud neznámého brněnského horolezce diskreditovat jiným způsobem. Martin Minařík a Zdeněk Hrubý veřejně pochybovali že Trčala na vrcholu byl a jeho vrcholové fotografie označili za fotomontáž.  K těmto pomluvám se připojil i horolezec Radek Jaroš. Pavel Trčala po výstupu na tiskové konferenci poskytl médiím fotografie a svědectví ostatních horolezců prokazující jeho dosažení vrcholu. Například Hospodářské noviny, Česká televize, nebo Český rozhlas uvedly informace na pravou míru.[34]

Nejhorší pomluvy byly vydány v deníku MF Dnes a to i opakovaně několik let po jeho výstupu.  Trčala požádal vydavatele MAFRA o nápravu mimosoudní cestou, avšak MAFRA odmítla omluvu otisknout.  Pavel Trčala se tedy musel omluvy domáhat soudní cestou.  Soud posoudil důkazy, mezi nimiž byly i fotografie například španělských, amerických, korejských horolezců, na nichž byl na vrcholu vidět i Pavel Trčala.  Tito horolezci poskytli soudu i přímá svědectví.  Soud rozhodl ve prospěch Pavla Trčaly a na základě předložených důkazů potvrdil jeho dosažení vrcholu.  MF Dnes musela vydat omluvu v celostátním vydání deníku.  Horolezci Martin Minařík a Zdeněk Hrubý několik let po jejich pomluvách tragicky zahynuli v Himalájích.  Horolezec Radek Jaroš se Pavlu Trčalovi veřejně omluvil v časopise Lidé a hory. [35]

Vodní sporty

Pavel je držitelem světových rekordů v nejvýše položeném kitesurfingu na vodě ve výšce 4500 m a v nejvyšším snowkitingu na sněhu ve výšce 6500 m. Oba rekordy byly uskutečněny v Tibetu na severní straně Mount Everestu.[zdroj?] Pavel je jezdcem firmy Crazy Fly.[36] Propaguje také jetsurfing, tedy jízdu na motorovém prkně, které je vyráběno v Brně. Aktivně také propaguje rozvoj vodního lyžování a wakeboardingu. Pod značkou CITY WAKE buduje areály pro tyto sporty. První vlek funguje od června 2016 na Brněnské přehradě.[37] Každoročně je také oficiálním vlajkonošem před ohňostroji IGNIS BRUNENSIS na Brněnské přehradě.[24]

Rodina

Rodiče Pavel Trčala a Marta Trčalová byli automobiloví závodníci a mistři Československa v rallye. Sestra Hana Robinson je zpěvačka, skladatelka, klavíristka a absolventka Berklee College of Music.[29]

Publikace

Trčala se podílel jako asistent na následujících ekonomických publikacích:

  • Transforming the European Economy. Martin Baily. 2003.[38]
  • Argentina and the Fund: From Triumph to Tragedy. Michael Mussa. 2002.[39]
  • Managed Floating Plus: The Great Currency Regime Debate. Morris Goldstein. 2002.
  • Controlling Currency Mismatches in Emerging Markets. Morris Goldstein and Philip Turner. 2004.[40]
  • Dollar Overvaluation and the World Economy. C. Fred Bergsten and John Williamson. 2003.[41]
  • Persistent Dollar Swings and the US Economy. Martin Baily. 2003.
  • The New Economy in Europe and the United States. Martin Baily. 2002.
  • The Year in Review: A Turning Point? Martin Baily. 2003.

Reference

  1. ↑ MichalŠťastný. (2021, March 26). Nejsme Češi, burcují před sčítáním lidu moravisté i markrabě Jošt. Brněnská Drbna - zprávy z Brna a Jihomoravského kraje. https://brnenska.drbna.cz/zpravy/spolecnost/20501-nejsme-cesi-burcuji-pred-scitanim-lidu-moraviste-i-markrabe-jost.html
  2. ↑ Profil podnikatele Archivováno 25. 11. 2016 na Wayback Machine. na detail.cz
  3. ↑ Pravda o výstupu Pavla Trčaly na Mt. Everest v roce 2005. lideahory.cz [online]. [cit. 2017-09-28]. Dostupné online. 
  4. ↑ http://brnensky.denik.cz/rozhovor/lezt-na-everest-nebezpecnejsi-nez-formule-1-rika-horolezec-pavel-trcala-20150530.html
  5. ↑ IBESTOF.CZ. Pavel Trčala – sportovec, majitel sportovní firmy. ibestof.cz. Dostupné online [cit. 2017-09-28]. 
  6. ↑ Archivovaná kopie. www.trcala.com [online]. [cit. 2022-01-18]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2022-05-26. 
  7. ↑ TRČALA, Pavel. Přeshraniční lyžařské areály. , 2024 [cit. 2024-08-25]. . Masarykova univerzita, Přírodovědecká fakulta. . Dostupné online.
  8. ↑ http://www.trcala.com
  9. ↑ Webová prezentace Moravského zemského hnutí [online]. MZH, 2021-06-11 [cit. 2022-08-29]. Dostupné online. 
  10. ↑ Novým předsedou MZH se stal Pavel Trčala [online]. [cit. 2023-03-25]. Dostupné online. 
  11. ↑ Volby do Senátu Parlamentu ČR konané dne 5.10. – 6.10.2018, Jmenné seznamy a přehledy, Obvod: 59 – Brno-město, Výběr: všichni platní kandidáti dle čísla [online]. Český statistický úřad, 2018 [cit. 2018-08-26]. Dostupné online. 
  12. ↑ Volby do Senátu Parlamentu ČR konané dne 5.10. – 6.10.2018, Výsledky hlasování, Obvod: 59 – Brno-město [online]. Český statistický úřad, 2018 [cit. 2018-10-09]. Dostupné online. 
  13. ↑ Jmenné seznamy [online]. Český statistický úřad [cit. 2023-03-25]. Dostupné online. 
  14. ↑ Jiří Bárta: Chceme upozornit na čechizaci Moravy, říká muž, který maloval hranice, iDnes.cz, 5. 6. 2020
  15. ↑ O senátorské křeslo bude v Brně usilovat deset kandidátů, jak budou moci volit lidé v karanténě ale zatím není jasné. Brněnská drbna.cz [online]. 2020-07-31 [cit. 2020-07-31]. Dostupné online. 
  16. ↑ Volby do Senátu Parlamentu ČR konané dne 2.10. – 3.10.2020, Výsledky hlasování, Obvod: 60 – Brno-město [online]. Český statistický úřad, 2020 [cit. 2020-10-05]. Dostupné online. 
  17. ↑ Výsledky hlasování [online]. Český statistický úřad [cit. 2023-03-25]. Dostupné online. 
  18. ↑ Jmenné seznamy a základní přehledy [online]. Český statistický úřad [cit. 2024-08-25]. Dostupné online. 
  19. ↑ MZH. MZH se bude ucházet o hlasy v krajských volbách v Jihomoravském i Zlínském kraji [online]. 2024-07-17 [cit. 2024-08-25]. Dostupné online. 
  20. ↑ Nautical Channel - Join The Current. nauticalchannel.com [online]. [cit. 2017-09-28]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2017-09-29. (anglicky) 
  21. ↑ Pavel Trčala - Guinejský záliv stopem, KolemSveta.cz. old.kolemsveta.cz [online]. [cit. 2024-08-25]. Dostupné online. 
  22. ↑ BRNO-STŘED, L. K. Filipíny na surfu a na motorce | LK Brno-střed - biograf s nejkrásnějším stropem v Brně. kinobude.cz [online]. [cit. 2024-08-25]. Dostupné online. 
  23. ↑ Host Apetýtu: Pavel Trčala. Střední Čechy [online]. 2020-12-28 [cit. 2024-08-25]. Dostupné online. 
  24. ↑ a b https://citywake.cz/tym/
  25. ↑ http://www.euro.cz/byznys/pavel-maco-zamestnanci-ocekavaji-direktivni-rizeni-860089
  26. ↑ TRČALA, Pavel. Články o lyžování na SNOW.cz. SNOW.CZ - vše o lyžování [online]. 2024-02-18 [cit. 2024-08-25]. Dostupné online. 
  27. ↑ TRČALA, Pavel. Orient Express Pavla Trčaly: část šestá - Antalya. Výlety [online]. 2014-20-12 [cit. 2024-08-25]. Dostupné online. 
  28. ↑ http://brnensky.denik.cz/zpravy_region/sjezdovka-nad-brnenskou-prehradou-plany-na-stavbu-zatim-brzdi-spor-o-pozemek-20151216.html
  29. ↑ a b Archivovaná kopie. www.kafe.cz [online]. [cit. 2016-11-24]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2016-11-25. 
  30. ↑ Archivovaná kopie. www.skiarealkycerka.cz [online]. [cit. 2016-11-24]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2016-11-25. 
  31. ↑ [1]
  32. ↑ http://www.paveltrcala.cz/horolezec
  33. ↑ Pravda o výstupu Pavla Trčaly na Mt. Everest v roce 2005 | Lidé&Hory. www.lideahory.cz [online]. [cit. 2024-08-25]. Dostupné online. 
  34. ↑ ROLL, Marek. Trčala ukázal zvrácenost byznysu pod Everestem. Hospodářské noviny (HN.cz) [online]. 2005-07-01 [cit. 2024-08-25]. Dostupné online. 
  35. ↑ Pravda o výstupu Pavla Trčaly na Mt. Everest v roce 2005 | Lidé&Hory. www.lideahory.cz [online]. [cit. 2024-08-25]. Dostupné online. 
  36. ↑ [2]
  37. ↑ CITY WAKE | VODNÍ LYŽOVÁNÍ A WAKEBOARDING PŘÍMO VE VAŠEM MĚSTĚ [online]. [cit. 2024-08-25]. Dostupné online. 
  38. ↑ Archivovaná kopie. bookstore.piie.com [online]. [cit. 2016-11-24]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-11-25. 
  39. ↑ Archivovaná kopie. bookstore.piie.com [online]. [cit. 2016-11-24]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-11-25. 
  40. ↑ Archivovaná kopie. bookstore.piie.com [online]. [cit. 2016-11-24]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-11-25. 
  41. ↑ Archivovaná kopie. bookstore.piie.com [online]. [cit. 2016-11-24]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-11-25. 

Média použitá na této stránce

Nuvola apps important orange.svg
Autor: David Vignoni (original), Bastique (SVG), Rocket000 (recolored), Licence: LGPL
Orange warning icon.
Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“