Pavel Trost
| prof. PhDr. Pavel Trost, DrSc.[1] | |
|---|---|
| Narození | 3. října 1907 Šternberk  Rakousko-Uhersko |
| Úmrtí | 6. ledna 1987 (ve věku 79 let) Praha  Československo |
| Místo pohřbení | Ústřední hřbitov v Brně |
| Povolání | pedagog, spisovatel, jazykovědec, vysokoškolský učitel, učitel a publicista |
| Stát | Česko |
| Alma mater | Masarykova univerzita |
| Manžel(ka) | Helena Šmahelová (1952–1987) |
 Seznam děl v Souborném katalogu ČR | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. | |
Pavel Trost (3. října 1907 Šternberk[2] – 6. ledna 1987 Praha) byl český jazykovědec a literární vědec, profesor srovnávacího jazykozpytu a indoevropské a baltské filologie,[3] manžel spisovatelky Heleny Šmahelové.
Život
Vystudoval na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity v Brně u prof. Oldřicha Hujera, prof. Antonína Beera a prof. Hertvíka Jarníka.[4] V Praze studoval u Friedricha Slottyho jazykozpyt a v roce 1933 získal doktorát (PhDr.). Stal se členem Pražského lingvistického kroužku. Jako tzv. židovský míšenec byl na konci války vězněn v Postoloprtech. Poté byl zaměstnán v Univerzitní knihovně v Brně. V letech 1948–1956 přednášel na Filozofické fakultě Univerzity Palackého v Olomouci, kde se také habilitoval (1949, docentem byl jmenován r. 1951). Roku 1956 byl povolán na Filozofickou fakultu Univerzity Karlovy v Praze, roku 1961 byl jmenován profesorem srovnávacího jazykozpytu indoevropské a baltské filologie.[5]
Byl členem akademie v Göttingenu.
Zemřel v roce 1987 a je pohřben na Ústředním hřbitově v Brně, sk. 39/hr. 66–67. V roce 2023 byl jeho hrob zarostlý vegetací a dlouhodobě neudržován.
Dílo
- Studie o jazycích a literatuře, vybrané stati (1995)
Odkazy
Reference
- ↑ Sobotková, Marie a kol. Polonistika v Olomouci v minulosti a dnes / Polonistyka w Ołomuńcu dawniej i dziś. 1. vyd. Olomouc: UP v Olomouci. 2014. s. 484
- ↑ Matriční záznam o narození a křtu farnost Šternberk
- ↑ Pavel Trost. www.databaze-prekladu.cz [online]. Databáze českého uměleckého překladu [cit. 2017-11-28]. Dostupné online.
- ↑ Vodrážková, Lenka. Dvojí výročí prof. Pavla Trosta (1907–1987). In: Časopis pro moderní filologii. Praha: FF UK, 07/2017 (99) 1. 155-158 S. ISSN 2336-6591
- ↑ Pavel Trost. www.slovnikceskeliteratury.cz [online]. [cit. 2017-11-28]. Dostupné online.
Související články
Externí odkazy
- Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Pavel Trost
- Pavel Trost (1907–1987) – bibliografie
Články P. Trosta ve Slově a slovesnosti (dostupné on-line):
- O pražském argotisování (1935)
- Argot a slang (1935)
- Kniha studií z hospodářské germanistiky (1936)
- Poláčkův román maloměstský (1937)
- Ruský sborník germanistický (1937)
- O problémech větné intonace (In memoriam Stanislava Petříka) (1937)
- Nové práce o verši polském a českém: 1. J. Hrabák, Nová práce o polském verši. 2. P. Trost, Staropolský verš ve srovnání se staročeským. 3. P. Trost, Český verš ve srovnání s německým (1938); spolu s J. Hrabákem
- Z problémů poetiky (1939)
- Česká práce o větné intonaci (1939)
- Kunhutina píseň a sekvence Tomáše Akvinského "Lauda Sion" (1940)
- Fonometrie (1940)
- K rytmu a taktu české lidové písně (1941)
- O nápěvcích mluvy (1941)
- O smyslu jazykových zkratek (1941)
- O jazykové komice (1941)
- O porozumění slovům (1942)
- Novotářská německá mluvnice (1942)
- In margine Sušilových "Národních písní moravských" (1943)
- Svatý Augustin o jazyce (1943)
- Jazyková theorie historika jazyka (1943)
- Poslední próza Karla Poláčka (1948)
- Úvody do fonologie (1948)
- Počátky staročeské mystiky (1949)
- K nejstarší české duchovní poesii (1949)
- K etymologickému slovníku místních jmen v Čechách (1950)
- Nový překlad Písma (1950)
- Nový český Hesiod (1953)
- Engelsův "Francký dialekt" (1953)
- Vynikající slovenská práce onomastická (1954)
- Poznámka k novému překladu Heina (1954)
- K obecným otázkám stylu (1955)
- K problému slova a pojmu (1956)
- K problému slova a pojmu (1956); spolu s V. Hrabětem
- Německá věta jako "pole napětí" (1957)
- Poznámky o metonymii (1958)
- Kniha o větné fonologii (1959)
- K dnešní situaci historické fonologie (1960)
- Monografie o kalamburech (1960)
- Dva příspěvky k teorii překladu z Německé demokratické republiky (1961)
- Varšavská konference o otázkách poetiky (1961); spolu s K. Horálkem, K. Hausenblasem, L. Doleželem
- Vztahy mezi gnoseologií, logikou a jazykem (1962)
- K prostému instrumentálu v češtině (1963)
- Nová česká učebnice cikánštiny (1965)
- Konference o indoevropské i obecné jazykovědě v Münsteru (1966)
- Vztah Komenského k německému jazyku (1970)
- Poznámky o relativní větě (1973)
- Střídání kódů (1976)
- K sporu o básnické skladby Hynka z Poděbrad (1976)
- K problematice hláskových změn (1978)
- Jazyk ironie (1997)
Média použitá na této stránce
Autor: Dragovit (of the collage), Licence: CC BY-SA 4.0
Both national flags of Austro-Hungary, the collage of flags of the Cisleithania (Habsburg Monarchy) and the Transleithania (Kingdom of Hungary)
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Autor: Kkominik, Licence: CC0
Hrob Pavla Trosta a Heleny Šmahelové