Pavel Vašíček (kurátor)

Ing. Pavel Vašíček
Pavel Vašíček (2014)
Pavel Vašíček (2014)
Narození17. ledna 1944
Kyjov
Protektorát Čechy a MoravaProtektorát Čechy a Morava Protektorát Čechy a Morava
Úmrtí5. února 2015 (ve věku 71 let)
Praha
ČeskoČesko Česko
Povolánístavební inženýr
jednatel Společnosti Topičova salonu
PříbuzníZdeněk Vašíček (bratr)
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Pavel Vašíček (* 17. ledna 1944, Kyjov – 5. února 2015, Praha) byl stavební inženýr, kurátor výstav, filantrop a od roku 2008 vedoucí obnovené galerie Topičův salon.

Život

Pavel Vašíček se narodil v dnes zaniklé židovské čtvrti Kyjova, kde měl jeho otec Květoslav Vašíček na náměstí železářský obchod. Po komunistickém převratu roku 1948 byl obchod rodině konfiskován.[1] Jeho starší bratr Zdeněk Vašíček vystudoval Filozofickou fakultu Univerzity Karlovy, v 70. letech byl vězněn, poté pracoval jako dělník a po podpisu Charty 77 byl roku 1981 přinucen k emigraci. Oba bratři se dobře znali a přátelili s jiným kyjovským rodákem, malířem a fotografem Miroslavem Tichým.

Pavel Vašíček byl původní profesí stavební inženýr. V Praze se podílel na rekonstrukci Malostranské besedy, Studia Paměť[2] nebo Chodovské tvrze. Za normalizace byl v kontaktu s nezávislými občanskými iniciativami, jako Otevřený dialog Jaroslava Kořána, nebo Aktiv mladých výtvarníků kolem Galerie mladých U Řečických. Během rekonstrukce Vinohradské tržnice zorganizoval v jejích podzemních prostorách v březnu 1989 rozsáhlou neoficiální třítýdenní výstavu "Otevřený dialog - Minulost a budoucnost ve Vinohradské tržnici",[3] která patřila k nejvýraznějším nezávislým kulturním (a tedy i společenským) událostem své doby.[4] Tato výstava, která naoko doprovázela výstavku k výročí Vašíčkova zaměstnavatele, Pražského stavebního podniku, a výstavu architektů v přízemí budovy, byla povolena těsně před plánovanou vernisáží.[5] Vystavovaly zde desítky výtvarníků a poprvé se představili někteří do té doby zakázaní autoři, jako Pavel Brázda a Věra Nováková.[6]

Od počátku 90. let byl podnikatelem, spolupracovníkem Revolver Revue, pomáhal organizovat aukce uměleckých předmětů na Žofíně nebo působil jako porotce při volbách umělecké osobnosti roku. Pavel Vašíček byl inspirován Studiem Paměť v Truhlářské ulici, vedeném Sašou a Jiřím Vovsovými. Prostory Studia pomohl rekonstruovat a následně se podílel i na přípravě výstav, divadel, literárních čtení a dalších akcí. V květnu 1998 uspořádali ve Studiu Paměť bratři Pavel a Zdeněk Vašíčkovi výstavu objektů svého otce Květoše Vašíčka (1902–1995).[7] Studio Paměť ukončilo svou činnost v roce 2008 po smrti Saši Vovsové a transformovalo se do dnešního Divadla na tahu, sídlícího v Soukenické ulici. Na pražské kulturní scéně ho do jisté míry nahradil obnovený Topičův salon.[8]

Na konci roku 2007 Pavel Vašíček prováděl rekonstrukci Topičova salonu a byl spoluzakladatelem neziskové Společnosti Topičova salonu, která obnovila výstavní program v této slavné a nejdéle působící soukromé galerii v Praze. Až do své smrti roku 2015 byl jednatelem společnosti a kurátorem některých výstav. Topičův salon byl znovuotevřen po 52 letech dne 18. února 2008 výstavou Jiřího Koláře[9] a za dobu, kdy byl Pavel Vašíček jeho vedoucím, zde proběhlo 43 výstav a vyšly tři publikace mapující historii Topičova salonu. Roku 2012 byly adaptovány místnosti sousedící s Národní třídou a jako další výstavní prostor byl otevřen Topičův klub.[10] V roce 2014 byl Pavel Vašíček spolu s Pavlem Štemberou kurátorem výstavy ke 120 letům existence Topičova salonu.[11]

Pavel Vašíček žil sám a své vlastní pohodlí obětoval službě společnosti.[12] Zemřel náhle, několik týdnů po svých 71. narozeninách.[13]

Publikace a články

  • Pavel Vašíček (ed.), Z přirozené potřeby kritického ducha. Reflexe života a díla Zdeňka Vašíčka, nakl. Triáda Praha 2016
  • Pavel Vašíček, 120 let Topičova salonu 1894-2014, 32 s., Spol. Topičova salonu, Art Consulting Praha 2014
  • Pavel Vašíček, Topičův salon, Ateliér, čtrnáctideník současného výtvarného umění, 21,16 - 17,2008/08/28,11
  • Pavel Vašíček, Soukromá věc (Miroslav Tichý: 20. 11. 1926 - 12. 4. 2011), Art + Antiques, 12 + 1,2011/12/12, s. 60-62
  • Pavel Vašíček, První Topičův salon, Art + Antiques, 12 + 1, 2014/2015, s. 64-66

Reference

  1. ↑ Jiří Peňás, Lidovky 2012
  2. ↑ Studio Paměť, Společnost pro záchranu kulturních hodnot, pův. Truhlářská, nyní Soukenická ul., Praha 1
  3. ↑ Marcela Pánková, Střepy z mozaiky, Výtvarné umění 1-2, 1996, s. 182-184
  4. ↑ Nakladatelství Triáda: Pavel Vašíček (1944–2015). www.i-triada.net [online]. [cit. 2017-09-24]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2018-08-11. 
  5. ↑ Pavel Vašíček, Nechával jsem tomu volný průběh (s Pavlem Vašíčkem hovoří Terezie Pokorná), Revolver Revue 40,1999/05, s. 251-256
  6. ↑ Pavel Brázda, Revolver Revue 40,1999/05, s. 289-298
  7. ↑ Stárková A, 2017, s. 19
  8. ↑ Stárková A, 2017, s. 153
  9. ↑ Pavel Vašíček,Topičův salon, Ateliér 21, č. 16-17, 2008, s. 11
  10. ↑ Stárková A, 2017, s. 150
  11. ↑ Pavel Vašíček, 2014
  12. ↑ Stárková A, 2017, s. 21
  13. ↑ Jan Skřivánek, Art+Antiques č. 3, 2015

Literatura

  • Anna Stárková, V. Topičův salon 2008–2014 (od obnovení po smrt galeristy Pavla Vašíčka), diplomová práce, KTF a UDKU Univerzity Karlovy, Praha 2017
  • Marie Klimešová (ed.) Československý spisovatel 1950-1991, 2014
  • Milan Pech (ed.) Topičův salon 1918-1936, Praha 2012
  • Milan Pech (ed.) Topičův salon 1937-1949, Praha 2011
  • Terezie Pokorná, Minulost a budoucnost ve Vinohradské tržnici, Revolver Revue 40,, č. 5, 1999, s. 248-298
  • Jan Skřivánek, Topič Pavel, Art + Antiques 3, 2015/03/09, s. 1

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Pavel Vašíček (2014).jpg
Autor: Jindřich Nosek (NoJin), Licence: CC BY-SA 4.0
Pavel Vašíček (2014)