Pavel Valent

Pavel Valent
Narození27. července 1914
Zvolen
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí28. března 1953 (ve věku 38 let)
Věznice Pankrác
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Místo pohřbeníĎáblický hřbitov
Národnostslovenská
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Pavel Valent (27. července 1914[1] Zvolen – 28. března 1953 Věznice Pankrác) byl slovenský příslušník SNB a protikomunistický odbojář odsouzený komunistickým režimem v politickém procesu k trestu smrti a popravený v roce 1953.[2]

Narodil se v roce 1914 ve Zvolenu. Později žil v Bratislavě.[3] Se svou ženou měl děti Gitu, Helenu a Petra.[4] Pracoval na Poverenictve vnútra.[5]

V lednu 1952 byl zatčen za napomáhání svému švagrovi Vojtechu Dankovi při jeho útěku z Československa, kterému se v prosinci 1951 podařilo uprchnout do Rakouska.[6][7] Ve vazbě byl mučen, následkem čehož mu musela být amputována noha.[8][9] V politickém procesu konaném v září 1952 byl za trestné činy velezrady, vyzvědačství, návod k vraždě a podílnictví ve vraždě odsouzen k trestu smrti.[10] Popraven byl v březnu 1953.[11][12] Veškerý Valentův majetek včetně bratislavského bytu, kde žila jeho rodina, byl poté konfiskován. Odsouzena byla i jeho manželka k trestu odnětí svobody v délce 25 let. Valentovy děti posléze vychovávala jejich babička.[5] Rodina se nikdy nedozvěděla, co se stalo s Valentovým tělem.[6][7][8]

Odkazy

Reference

  1. ↑ Pavol Valent. Vzpomínky [online]. [cit. 2024-06-23]. Dostupné online. 
  2. ↑ Pavel Valent (1914 – 1953) – Ústav pro studium totalitních režimů. www.ustrcr.cz [online]. [cit. 2024-06-23]. Dostupné online. 
  3. ↑ seznam popravených pro politické trestné činy: TOTALITA. www.totalita.cz [online]. [cit. 2024-06-23]. Dostupné online. 
  4. ↑ vrchní světnicová on X [online]. [cit. 2024-06-23]. Dostupné online. 
  5. ↑ a b DATABAZEKNIH.CZ. Margita Zimanová - životopis a ocenění. www.databazeknih.cz [online]. [cit. 2024-06-23]. Dostupné online. 
  6. ↑ a b Margita Zimanová (1942). www.pametnaroda.cz [online]. [cit. 2024-06-23]. Dostupné online. 
  7. ↑ a b Margita Zimanová (1942). www.pametnaroda.cz [online]. [cit. 2024-06-23]. Dostupné online. 
  8. ↑ a b Príbeh pamätníka Margita Zimanová (1942). Ústav pamäti národa [online]. [cit. 2024-06-23]. Dostupné online. (slovensky) 
  9. ↑ Oslobodzujúci rozsudok pre otca troch malých detí prišiel neskoro. myziar.sme.sk [online]. [cit. 2024-06-23]. Dostupné online. (slovensky) 
  10. ↑ Seznam popravených v ČSR z politických důvodů : Zločiny proti lidskosti. Valka.cz [online]. 2005-04-27 [cit. 2024-06-23]. Dostupné online. 
  11. ↑ Vojenská pietní místa v Praze 8 ( strana 4 ). SPOLEK PRO VPM - archivní verze - nový web je vets.cz [online]. [cit. 2024-06-23]. Dostupné online. 
  12. ↑ List od otca, ktorý písal deň pred popravou, dostala po 64 rokoch: pre komunistov bol horší ako vrah. Život [online]. 2018-02-23 [cit. 2024-06-23]. Dostupné online. (slovensky) 

Média použitá na této stránce

Flags of Austria-Hungary.png
Autor: Dragovit (of the collage), Licence: CC BY-SA 4.0
Both national flags of Austro-Hungary, the collage of flags of the Cisleithania (Habsburg Monarchy) and the Transleithania (Kingdom of Hungary)
Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“