Pavel Varvařovský
JUDr. Pavel Varvařovský | |
---|---|
Pavel Varvařovský (2011) | |
2. veřejný ochránce práv | |
Ve funkci: 13. září 2010 – 20. prosince 2013 | |
Předchůdce | Otakar Motejl |
Nástupce | Anna Šabatová |
Soudce Ústavního soudu ČR | |
Ve funkci: 29. března 1994 – 29. března 2004 | |
Stranická příslušnost | |
Členství | nestraník |
Narození | 16. října 1945 (78 let) České Budějovice Československo |
Choť | ženatý |
Děti | dvě děti |
Alma mater | Univerzita Karlova |
Profese | pedagog a soudce |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Pavel Varvařovský (* 16. října 1945 České Budějovice[1]) je český právník, v letech 2010 až 2013 veřejný ochránce práv, bývalý soudce Nejvyššího soudu České republiky a Ústavního soudu České republiky.[1]
Život
V letech 1963–1968 vystudoval Právnickou fakultu Univerzity Karlovy v Praze,[1] doktorát práv v oboru správní právo získal na téže fakultě roku 1973.[1] V letech 1969 až 1984 pracoval jako podnikový právník v několika státních podnicích[1] (Vinařské závody Mikulov, Státní lázně Jeseník, Rudné doly Jeseník, Ingstav Brno[2]). V letech 1985 až 1990 působil jako odborný asistent v Institutu pro další vzdělávání pracovníků ve zdravotnictví v Brně.[1] V roce 1991 byl poradcem zmocněnce vlády ČSFR pro otázky uprchlíků.[1]
V září 1992 byl jmenován soudcem Nejvyššího soudu České a Slovenské Federativní Republiky,[1] od 1. ledna 1993 soudcem Nejvyššího soudu České republiky,[1] v období 29. března 1994 až 29. března 2004 byl po celé funkční období soudcem Ústavního soudu České republiky, jímž ho jmenoval prezident Václav Havel.[1]
7. září 2010 byl zvolen českým veřejným ochráncem práv.[3] Na jeho volbě se dohodla koalice s volební silou 118 hlasů, v tajné volbě ho ve druhém kole podpořilo 98 poslanců.[2] Po dobu výkonu funkce několikrát pohrozil, že na ni rezignuje, například v případě, že budou poslanci ignorovat jeho legislativní návrhy, a také o tom uvažoval po zvolení Stanislava Křečka do funkce zástupce.[4] Dne 11. prosince 2013 oznámil, že k 20. prosinci 2013 odstoupí z funkce veřejného ochránce práv. Tentokrát důvody odmítl komentovat. Podle Křečka Varvařovský zaměstnancům svého úřadu řekl, že důvody jeho odchodu nesouvisejí s vnitřní činností úřadu.[5] To potvrdil i v den odchodu z úřadu. Odešel prý z mnoha menších důvodů a kvůli svému věku.[6] Později pak dodal, že jedním z důvodů bylo i vážné onemocnění (rakovina) jeho manželky.[7][8]
Publikoval odborné právnické články zejména z oboru správního soudnictví, medicínského práva a pracovního práva, je autorem knihy Základy práva.[1] Je členem vědecké rady Právnické fakulty Univerzity Karlovy.[1]
Není a nebyl členem žádné politické strany ani hnutí.[2] Je ženatý a má dvě děti, již dospělé.[2]
Reference
- ↑ a b c d e f g h i j k l JUDr. Pavel Varvařovský [online]. Brno: Ústavní soud České republiky [cit. 2014-07-22]. Dostupné online.
- ↑ a b c d KOPECKÝ, Josef. Nový ombudsman Varvařovský chce mít šanci navrhovat rušení zákonů. iDNES.cz [online]. 2010-09-07 [cit. 2014-07-22]. Dostupné online.
- ↑ Novým ombudsmanem je Varvařovský, zvolen až ve 2. kole. ČT24 [online]. 2010-09-07, rev. 2010-09-08 [cit. 2014-07-22]. Dostupné online.
- ↑ Ombudsman Varvařovský skončí k 20. prosinci ve funkci. Česká televize [online]. 2013-12-11 [cit. 2013-12-11]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2020-07-13.
- ↑ Ombudsman Pavel Varvařovský končí, důvody nechce zveřejnit. iDNES.cz [online]. 2013-12-11. Dostupné online.
- ↑ Ombudsman o své rezignaci: Bylo to takové skládání střípků. Česká televize [online]. 2013-12-20 [cit. 2013-12-20]. Dostupné online.
- ↑ Varvařovský odešel z funkce i kvůli nemoci své ženy. Aktuálně.cz [online]. Economia, 2014-01-05 [cit. 2014-02-18]. Dostupné online.
- ↑ Pavel Varvařovský: Ústavní soud často řeší věci, které mu nepřísluší. Česká justice [online]. 2018-05-19 [cit. 2018-05-21]. Dostupné online.
Externí odkazy
- Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Pavel Varvařovský
- Pavel Varvařovský Archivováno 27. 7. 2014 na Wayback Machine. na webu veřejného ochránce práv
- JUDr. Pavel Varvařovský Archivováno 30. 10. 2016 na Wayback Machine. na webu Ústavního soudu ČR
- Pavel Varvařovský v pořadu ČT Před půlnocí, 15. 10. 2010, možnost on-line přehrání
Média použitá na této stránce
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“