Pavel Varvařovský

JUDr. Pavel Varvařovský
Pavel Varvařovský (2011)
Pavel Varvařovský (2011)
2. veřejný ochránce práv
Ve funkci:
13. září 2010 – 20. prosince 2013
PředchůdceOtakar Motejl
NástupceAnna Šabatová
Soudce Ústavního soudu ČR
Ve funkci:
29. března 1994 – 29. března 2004
Stranická příslušnost
Členstvínestraník
Narození16. října 1945 (77 let)
České Budějovice
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Choťženatý
Dětidvě děti
Alma materUniverzita Karlova
Profesepedagog a soudce
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Pavel Varvařovský (* 16. října 1945 České Budějovice[1]) je český právník, v letech 2010 až 2013 veřejný ochránce práv, bývalý soudce Nejvyššího soudu České republiky a Ústavního soudu České republiky.[1]

Život

V letech 1963–1968 vystudoval Právnickou fakultu Univerzity Karlovy v Praze,[1] doktorát práv v oboru správní právo získal na téže fakultě roku 1973.[1] V letech 1969 až 1984 pracoval jako podnikový právník v několika státních podnicích[1] (Vinařské závody Mikulov, Státní lázně Jeseník, Rudné doly Jeseník, Ingstav Brno[2]). V letech 1985 až 1990 působil jako odborný asistent v Institutu pro další vzdělávání pracovníků ve zdravotnictví v Brně.[1] V roce 1991 byl poradcem zmocněnce vlády ČSFR pro otázky uprchlíků.[1]

V září 1992 byl jmenován soudcem Nejvyššího soudu České a Slovenské Federativní Republiky,[1] od 1. ledna 1993 soudcem Nejvyššího soudu České republiky,[1] v období 29. března 1994 až 29. března 2004 byl po celé funkční období soudcem Ústavního soudu České republiky, jímž ho jmenoval prezident Václav Havel.[1]

7. září 2010 byl zvolen českým veřejným ochráncem práv.[3] Na jeho volbě se dohodla koalice s volební silou 118 hlasů, v tajné volbě ho ve druhém kole podpořilo 98 poslanců.[2] Po dobu výkonu funkce několikrát pohrozil, že na ni rezignuje, například v případě, že budou poslanci ignorovat jeho legislativní návrhy, a také o tom uvažoval po zvolení Stanislava Křečka do funkce zástupce.[4] Dne 11. prosince 2013 oznámil, že k 20. prosinci 2013 odstoupí z funkce veřejného ochránce práv. Tentokrát důvody odmítl komentovat. Podle Křečka Varvařovský zaměstnancům svého úřadu řekl, že důvody jeho odchodu nesouvisejí s vnitřní činností úřadu.[5] To potvrdil i v den odchodu z úřadu. Odešel prý z mnoha menších důvodů a kvůli svému věku.[6] Později pak dodal, že jedním z důvodů bylo i vážné onemocnění (rakovina) jeho manželky.[7][8]

Publikoval odborné právnické články zejména z oboru správního soudnictví, medicínského práva a pracovního práva, je autorem knihy Základy práva.[1] Je členem vědecké rady Právnické fakulty Univerzity Karlovy.[1]

Není a nebyl členem žádné politické strany ani hnutí.[2] Je ženatý a má dvě děti, již dospělé.[2]

Reference

  1. ↑ a b c d e f g h i j k l JUDr. Pavel Varvařovský [online]. Brno: Ústavní soud České republiky [cit. 2014-07-22]. Dostupné online. 
  2. ↑ a b c d KOPECKÝ, Josef. Nový ombudsman Varvařovský chce mít šanci navrhovat rušení zákonů. iDNES.cz [online]. 2010-09-07 [cit. 2014-07-22]. Dostupné online. 
  3. ↑ Novým ombudsmanem je Varvařovský, zvolen až ve 2. kole. ČT24 [online]. 2010-09-07, rev. 2010-09-08 [cit. 2014-07-22]. Dostupné online. 
  4. ↑ Ombudsman Varvařovský skončí k 20. prosinci ve funkci. Česká televize [online]. 2013-12-11 [cit. 2013-12-11]. Dostupné online. 
  5. ↑ Ombudsman Pavel Varvařovský končí, důvody nechce zveřejnit. iDNES.cz [online]. 2013-12-11. Dostupné online. 
  6. ↑ Ombudsman o své rezignaci: Bylo to takové skládání střípků. Česká televize [online]. 2013-12-20 [cit. 2013-12-20]. Dostupné online. 
  7. ↑ Varvařovský odešel z funkce i kvůli nemoci své ženy. Aktuálně.cz [online]. Economia, 2014-01-05 [cit. 2014-02-18]. Dostupné online. 
  8. ↑ Pavel Varvařovský: Ústavní soud často řeší věci, které mu nepřísluší. Česká justice [online]. 2018-05-19 [cit. 2018-05-21]. Dostupné online. 

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Pavel varvarovsky.jpg
Autor: OISV, Licence: CC BY-SA 4.0
Pavel Varvařovský (2011)