Pavlův Studenec
Pavlův Studenec | |
---|---|
© Mosbatho, CC BY 4.0 Památník Josefa Böttgera u křižovatky silnice II/199 a místní komunikace (Via Czechia) | |
Lokalita | |
Charakter | zaniklá vesnice |
Obec | Obora |
Okres | Tachov |
Kraj | Plzeňský kraj |
Stát | ![]() |
Zeměpisné souřadnice | 49°48′25″ s. š., 12°28′36″ v. d. |
(c) Karte: NordNordWest, Lizenz: Creative Commons by-sa-3.0 de ![]() Pavlův Studenec | |
Další údaje | |
Zaniklé obce.cz | 367 |
![]() | |
![]() Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Pavlův Studenec (německy Paulusbrunn) je zaniklá obec v Českém lese. Stála na státní hranici u silnice mezi bavorskou obcí Bärnau a Tachovem, tj. na území dnešního okresu Tachov a Plzeňského kraje. Obec zanikla v důsledku vysídlení Němců po roce 1945 a zřízení hraničního pásma. Za socialismu sloužily zbytky vesnice zpočátku pohraniční stráži, ale v 70. letech 20. století byly i ty odstraněny.
Historie
Vesnice vznikla počátkem 18. století na staré obchodní stezce.[1] Žili zde převážně Němci a pouze několik Čechů, kteří pracovali na zdejší celnici a četnické stanici.[2] Jako v každé tehdejší obci, fungoval i v Pavlově Studenci bohatý společenský život. Mládež se zajímala o sport.[3] Podle sčítání obyvatelstva z roku 1921 žilo zde v celkem 218 usedlostech něco přes 1400 obyvatel. Kromě tří Čechů vesměs všichni etničtí Němci (včetně třiceti cizozemských).[4]
Osídlení bylo rozptýlené. Samotný Pavlův Studenec stál v katastrálním území Pavlův Studenec 2.[5] K obci patřilo několik menších osad roztroušených v různých částech tohoto pohraničního návrší:
- Vorderpaulusbrunn (Přední Pavlův Studenec), centrální část obce
- Hermannsreith (Hraničná)[6]
- Baderwinkel (Větrov)[6]
- Schanzhäuser (Na Šancích)
- Wittichsthal (Pomezná)[7]
- Franzhäuser (Francovy Domky)
- Inselthal (Ostrůvek)[6]
- Hinterpaulusbrunn (Zadní Pavlův Studenec)
- Goldbach (Zlatý Potok)
- Neuwindischgrätz (Skláře)[6]
Po válce a vysídlení Němců byl Pavlův Studenec nejprve částečně dosídlen, ale po nástupu socialismu připadl do pohraničního pásma, a proto musely být zbořeny všechny budovy kromě těch, které užívala pohraniční stráž.[8] V této fázi byly zachovány kostel, fara, celnice a několik domů, i ty však byly postupně ničeny. V 70. letech 20. století bylo hraniční pásmo rozšířeno a při silnici od Tachova vznikla nová kasárna. Poté byly zbořeny všechny zbývající budovy původní vesnice; jako poslední byl roku 1977 odstřelen kostel, který předtím pohraniční stráž využívala jako hlásku.[1]
Přes bývalou vesnici vede silnice II/199. Na území vsi jsou dnes převážně louky, patrné jsou pouze zbytky základových zdí několika usedlostí v Pomezné. Severně od nich je bývalý hřbitov, který byl po roce 1990 pietně upraven. U křižovatky silnic zůstal poničený památník připomínající okresního hejtmana J. Bottgera, který se zasloužil o výstavbu silnice Pavlův Studenec – Zahájí, dokončenou roku 1893.[1]
Rozsáhlé katastrální území je dnes rozděleno mezi tři obce. Na tomto území stojí pouze několik budov: nová celnice, hájovna Němeček a opuštěný areál roty Pohraniční stráže v lese u cesty mezi bývalou Pavlovou Hutí a bývalým Zlatým Potokem.[1]
Tři nově vzniklá katastrální území jsou (číslovaná podél státní hranice od jihu k severu):
- Pavlův Studenec 1 (26,71 km²) je katastrální území obce Lesná v okrese Tachov[9]
- Pavlův Studenec 2 (2,67 km²) je katastrální území obce Obora v okrese Tachov[10]
- Pavlův Studenec 3 (1,16 km²) je katastrální území obce Halže v okrese Tachov[11]
Obyvatelstvo
1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1950 | |
---|---|---|---|---|---|---|---|---|
Obyvatelé | 1 007 | 802 | 813 | 892 | 893 | 846 | 958 | 186 |
Domy | 87 | 100 | 114 | 130 | 137 | 136 | 166 | 166 |
Významné osobnosti
V obci prožil část svého dětství německý spisovatel Max von der Grün (1926–2005). Vzpomínky na jeho dětství v Pavlově Studenci a také v několika německých obcích za hranicemi v Bavorsku jsou námětem Grünova autobiografického románu Dva dopisy Pospischielovi.[13][14]
Hraniční přechod Studenec – Bärnau
V případě dočasného znovuzavedení ochrany vnitřních hranic je aktivován hraniční přechod Pavlův Studenec – Bärnau.[15]
Odkazy
Reference
- ↑ a b c d Pavlův Studenec (Paulusbrunn), web Zaniklé obce a objekty po roce 1945, Pavel Beran 1. 4. 2005, Milan Gruber Bouška, Vladimír Minařík 27. 4. 2006
- ↑ GRÜN, Max von der. Dva dopisy Pospischielovi. 2. české, v této úpravě 1. vyd. V Praze: Zdeněk Bauer, 2015. 273 s. ISBN 978-80-905864-3-7. Kapitola Román a skutečnost, s. 212–216, 228.
- ↑ [ https://www.researchwriter.cz/2016/08/01/stalo-se-pred-80-lety-spisovatel-max-von-der-grun-vzpomina-na-tachovsko-a-letni-olympijske-hry-roku-1936/ BAUER, Zdeněk a kol. Stalo se před 80 lety: Spisovatel Max von der Grün vzpomíná na Tachovsko a Letní olympijské hry roku 1936. In: ResearchWriter.cz Rešerše a psaní. 1. 8. 2016.
- ↑ GRÜN, Max von der. Dva dopisy Pospischielovi. 2. české, v této úpravě 1. vyd. V Praze: Zdeněk Bauer, 2015. 273 s. ISBN 978-80-905864-3-7. Kapitola Román a skutečnost, s. 212–213.
- ↑ Paulusbrunn. Mapy.cz [online]. [©1996–2018] [cit. 2018-01-28]. Turistická a historická mapa. Dostupné online.
- ↑ a b c d Vyhláška ministerstva vnitra č. 22/1949 Sb., o změnách úředních názvů míst v roce 1948. Dostupné online.
- ↑ Vyhláška ministerstva vnitra č. 3/1950 Sb., o změnách úředních názvů míst v roce 1949. Dostupné online.
- ↑ Rota PS Pavlův Studenec, stránky o historii pohraniční roty.
- ↑ Katastrální území Pavlův Studenec 1 [online]. Územně identifikační registr ČR [cit. 2018-01-28]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2018-01-29.
- ↑ Katastrální území Pavlův Studenec 2 [online]. Územně identifikační registr ČR [cit. 2018-01-28]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2018-01-29.
- ↑ Katastrální území Pavlův Studenec 3 [online]. Územně identifikační registr ČR [cit. 2018-01-28]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-03-04.
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011. Kapitola Okres Tachov. Český statistický úřad [online]. Český statistický úřad, 2015-12-21, aktualizováno 22.03.2016 [cit. 2020-03-08]. Dostupné online.
- ↑ Dva dopisy Pospischielovi – V Česku neznámý německý román se odehrává na Tachovsku, ToSiPiš.cz, 15. 1. 2016
- ↑ Kohoutí Kříž, web Jihočeské vědecké knihovny v Českých Budějovicích.
- ↑ ČESKO. Sdělení Ministerstva vnitra č. 395 ze dne 11. října 2021, o vyhlášení seznamu hraničních přechodů a seznamů přeshraničních propojení. Sbírka zákonů ČR. 2021, částka 176. ISSN 1211-1244. Dostupné také z: https://www.zakonyprolidi.cz/cs/castka/2021-176
Literatura
- Census 1869 Pavlův Studenec (Paulusbrunn). [Nr. 1 – Nr. 87, r. 1869–1880.] In: Porta fontium [online]. [1999–2004] [cit. 3. 10. 2022]. Dostupné z: https://portafontium.eu/census/soap-tc/1869/pavluv-studenec/cp080?language=cs
- GEODETICKÝ A KARTOGRAFICKÝ PODNIK PRAHA. Pavlův Studenec. 11-341 [kartografický dokument]. 1. vyd. [Praha]: Český úřad geodetický a kartografický, 1986. 1 mapa. Základní mapa ČSSR 1 : 25 000.
- GRÜN, Max von der. Dva dopisy Pospischielovi. 2. české vyd., v této úpravě 1. V Praze: Zdeněk Bauer, 2015. 273 s. ISBN 978-80-905864-3-7.
- GRÜN, Max von der. Dva dopisy Pospischielovi. 1. vyd. Praha: Svoboda, 1972. 201, [2] s. Jiskry.
- Zapomenutá místa pohraničí – 50 let vývoje krajiny očima archeologie = Vergessene Orte des Grenzgebiets – 50 Jahre Landschaftsentwicklung aus dem Blickwinkel der Archäologie. [Praha]: Clamarus, [2018]. 79 s., mapy, fot., faksimile, plány, nákresy. [Katalog k výstavě.] Přístupné také z: http://hdl.handle.net/11025/34338
Související články
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Pavlův Studenec na Wikimedia Commons
- Pavlův Studenec (Paulusbrunn), web Zaniklé obce a objekty po roce 1945, Pavel Beran 1. 4. 2005, Milan Gruber Bouška, Vladimír Minařík 27. 4. 2006
Média použitá na této stránce
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
(c) Karte: NordNordWest, Lizenz: Creative Commons by-sa-3.0 de
Location map of the Czech Republic
Autor:
- Information-silk.png: Mark James
- derivative work: KSiOM(Talk)
A tiny blue 'i' information icon converted from the Silk icon set at famfamfam.com
© Mosbatho, CC BY 4.0
The township Pavlův Studenec does not exist anymore. The Josef Böttger Memorial is one of the few remnants of that populated place. His efforts in the Tachov region attracted a great deal of attention, and his achievements in expanding and modernizing the infrastructure were particularly memorable for the residents.