Pavlův Studenec

Pavlův Studenec
© Mosbatho, CC BY 4.0
Lokalita
Charakterzaniklá vesnice
ObecObora
OkresTachov
KrajPlzeňský kraj
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice49°48′25″ s. š., 12°28′36″ v. d.
Pavlův Studenec
Další údaje
Zaniklé obce.cz367
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Pavlův Studenec (německy Paulusbrunn) je zaniklá obec v Českém lese. Stála na státní hranici u silnice mezi bavorskou obcí Bärnau a Tachovem, tj. na území dnešního okresu Tachov a Plzeňského kraje. Obec zanikla v důsledku vysídlení Němců po roce 1945 a zřízení hraničního pásma. Za socialismu sloužily zbytky vesnice zpočátku pohraniční stráži, ale v 70. letech 20. století byly i ty odstraněny.

Historie

Vesnice vznikla počátkem 18. století na staré obchodní stezce.[1] Žili zde převážně Němci a pouze několik Čechů, kteří pracovali na zdejší celnici a četnické stanici.[2] Jako v každé tehdejší obci, fungoval i v Pavlově Studenci bohatý společenský život. Mládež se zajímala o sport.[3] Podle sčítání obyvatelstva z roku 1921 žilo zde v celkem 218 usedlostech něco přes 1400 obyvatel. Kromě tří Čechů vesměs všichni etničtí Němci (včetně třiceti cizozemských).[4]

Osídlení bylo rozptýlené. Samotný Pavlův Studenec stál v katastrálním území Pavlův Studenec 2.[5] K obci patřilo několik menších osad roztroušených v různých částech tohoto pohraničního návrší:

  • Vorderpaulusbrunn (Přední Pavlův Studenec), centrální část obce
  • Hermannsreith (Hraničná)[6]
  • Baderwinkel (Větrov)[6]
  • Schanzhäuser (Na Šancích)
  • Wittichsthal (Pomezná)[7]
  • Franzhäuser (Francovy Domky)
  • Inselthal (Ostrůvek)[6]
  • Hinterpaulusbrunn (Zadní Pavlův Studenec)
  • Goldbach (Zlatý Potok)
  • Neuwindischgrätz (Skláře)[6]

Po válce a vysídlení Němců byl Pavlův Studenec nejprve částečně dosídlen, ale po nástupu socialismu připadl do pohraničního pásma, a proto musely být zbořeny všechny budovy kromě těch, které užívala pohraniční stráž.[8] V této fázi byly zachovány kostel, fara, celnice a několik domů, i ty však byly postupně ničeny. V 70. letech 20. století bylo hraniční pásmo rozšířeno a při silnici od Tachova vznikla nová kasárna. Poté byly zbořeny všechny zbývající budovy původní vesnice; jako poslední byl roku 1977 odstřelen kostel, který předtím pohraniční stráž využívala jako hlásku.[1]

Přes bývalou vesnici vede silnice II/199. Na území vsi jsou dnes převážně louky, patrné jsou pouze zbytky základových zdí několika usedlostí v Pomezné. Severně od nich je bývalý hřbitov, který byl po roce 1990 pietně upraven. U křižovatky silnic zůstal poničený památník připomínající okresního hejtmana J. Bottgera, který se zasloužil o výstavbu silnice Pavlův Studenec – Zahájí, dokončenou roku 1893.[1]

Rozsáhlé katastrální území je dnes rozděleno mezi tři obce. Na tomto území stojí pouze několik budov: nová celnice, hájovna Němeček a opuštěný areál roty Pohraniční stráže v lese u cesty mezi bývalou Pavlovou Hutí a bývalým Zlatým Potokem.[1]

Tři nově vzniklá katastrální území jsou (číslovaná podél státní hranice od jihu k severu):

  • Pavlův Studenec 1 (26,71 km²) je katastrální území obce Lesná v okrese Tachov[9]
  • Pavlův Studenec 2 (2,67 km²) je katastrální území obce Obora v okrese Tachov[10]
  • Pavlův Studenec 3 (1,16 km²) je katastrální území obce Halže v okrese Tachov[11]

Obyvatelstvo

Vývoj počtu obyvatel a domů[12]
18691880189019001910192119301950
Obyvatelé1 007802813892893846958186
Domy87100114130137136166166

Významné osobnosti

V obci prožil část svého dětství německý spisovatel Max von der Grün (1926–2005). Vzpomínky na jeho dětství v Pavlově Studenci a také v několika německých obcích za hranicemi v Bavorsku jsou námětem Grünova autobiografického románu Dva dopisy Pospischielovi.[13][14]

Hraniční přechod Studenec – Bärnau

V případě dočasného znovuzavedení ochrany vnitřních hranic byl Sdělením Ministerstva vnitra č. 298 ze dne 21. října 2019, o vyhlášení seznamu hraničních přechodů a seznamů přeshraničních propojení, aktivován hraniční přechod Pavlův Studenec – Bärnau.[15] S platností od 29. 10. 2021 bylo Sdělením Ministerstva vnitra č. 395 ze dne 11. října 2021 předchozí sdělení zrušeno.[16]

Odkazy

Reference

  1. ↑ a b c d Pavlův Studenec (Paulusbrunn), web Zaniklé obce a objekty po roce 1945, Pavel Beran 1. 4. 2005, Milan Gruber Bouška, Vladimír Minařík 27. 4. 2006
  2. ↑ GRÜN, Max von der. Dva dopisy Pospischielovi. 2. české, v této úpravě 1. vyd. V Praze: Zdeněk Bauer, 2015. 273 s. ISBN 978-80-905864-3-7. Kapitola Román a skutečnost, s. 212–216, 228. 
  3. ↑ [ https://www.researchwriter.cz/2016/08/01/stalo-se-pred-80-lety-spisovatel-max-von-der-grun-vzpomina-na-tachovsko-a-letni-olympijske-hry-roku-1936/ BAUER, Zdeněk a kol. Stalo se před 80 lety: Spisovatel Max von der Grün vzpomíná na Tachovsko a Letní olympijské hry roku 1936. In: ResearchWriter.cz Rešerše a psaní. 1. 8. 2016.
  4. ↑ GRÜN, Max von der. Dva dopisy Pospischielovi. 2. české, v této úpravě 1. vyd. V Praze: Zdeněk Bauer, 2015. 273 s. ISBN 978-80-905864-3-7. Kapitola Román a skutečnost, s. 212–213. 
  5. ↑ Paulusbrunn. Mapy.cz [online]. [©1996–2018] [cit. 2018-01-28]. Turistická a historická mapa. Dostupné online. 
  6. ↑ a b c d Vyhláška ministerstva vnitra č. 22/1949 Sb., o změnách úředních názvů míst v roce 1948. Dostupné online.
  7. ↑ Vyhláška ministerstva vnitra č. 3/1950 Sb., o změnách úředních názvů míst v roce 1949. Dostupné online.
  8. ↑ Rota PS Pavlův Studenec, stránky o historii pohraniční roty.
  9. ↑ Katastrální území Pavlův Studenec 1 [online]. Územně identifikační registr ČR [cit. 2018-01-28]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2018-01-29. 
  10. ↑ Katastrální území Pavlův Studenec 2 [online]. Územně identifikační registr ČR [cit. 2018-01-28]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2018-01-29. 
  11. ↑ Katastrální území Pavlův Studenec 3 [online]. Územně identifikační registr ČR [cit. 2018-01-28]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-03-04. 
  12. ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011. Kapitola Okres Tachov. Český statistický úřad [online]. Český statistický úřad, 2015-12-21, aktualizováno 22.03.2016 [cit. 2020-03-08]. Dostupné online. 
  13. ↑ Dva dopisy Pospischielovi – V Česku neznámý německý román se odehrává na Tachovsku, ToSiPiš.cz, 15. 1. 2016
  14. ↑ Kohoutí Kříž, web Jihočeské vědecké knihovny v Českých Budějovicích.
  15. ↑ ČESKO. Sdělení Ministerstva vnitra č. 298 ze dne 21. října 2019, o vyhlášení seznamu hraničních přechodů a seznamů přeshraničních propojení. Sbírka zákonů ČR. 2019, částka 126. ISSN 1211-1244. Dostupné také z: https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2019-298
  16. ↑ ČESKO. Sdělení Ministerstva vnitra č. 395 ze dne 11. října 2021, o vyhlášení seznamu hraničních přechodů a seznamů přeshraničních propojení. Sbírka zákonů ČR. 2021, částka 176. ISSN 1211-1244. Dostupné také z: https://www.zakonyprolidi.cz/cs/castka/2021-176

Literatura

  • Census 1869 Pavlův Studenec (Paulusbrunn). [Nr. 1 – Nr. 87, r. 1869–1880.] In: Porta fontium [online]. [1999–2004] [cit. 3. 10. 2022]. Dostupné z: https://portafontium.eu/census/soap-tc/1869/pavluv-studenec/cp080?language=cs
  • GEODETICKÝ A KARTOGRAFICKÝ PODNIK PRAHA. Pavlův Studenec. 11-341 [kartografický dokument]. 1. vyd. [Praha]: Český úřad geodetický a kartografický, 1986. 1 mapa. Základní mapa ČSSR 1 : 25 000.
  • GRÜN, Max von der. Dva dopisy Pospischielovi. 2. české vyd., v této úpravě 1. V Praze: Zdeněk Bauer, 2015. 273 s. ISBN 978-80-905864-3-7.
  • GRÜN, Max von der. Dva dopisy Pospischielovi. 1. vyd. Praha: Svoboda, 1972. 201, [2] s. Jiskry.
  • Zapomenutá místa pohraničí – 50 let vývoje krajiny očima archeologie = Vergessene Orte des Grenzgebiets – 50 Jahre Landschaftsentwicklung aus dem Blickwinkel der Archäologie. [Praha]: Clamarus, [2018]. 79 s., mapy, fot., faximile, plány, nákresy. [Katalog k výstavě.] Přístupné také z: http://hdl.handle.net/11025/34338

Související články

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Czech Republic adm location map.svg
(c) Karte: NordNordWest, Lizenz: Creative Commons by-sa-3.0 de
Location map of the Czech Republic
Information-silk.svg
Autor: , Licence: CC BY 2.5
A tiny blue 'i' information icon converted from the Silk icon set at famfamfam.com
Böttgersäule in Pavlův Studenec (CZ).jpg
© Mosbatho, CC BY 4.0
Die renovierte Böttgersäule in Pavlův Studenec (Paulusbrunn). Die Säule wurde zu Ehren von Dr. Josef Carl Böttger errichtet, um sein Lebenswerk honorieren. Seine Bemühungen im heutigen Gebiet Tachov sorgten für viel Aufmerksamkeit, vor allem seine Verdienste, die Infrastruktur auszubauen und zu modernisieren blieben in Erinnerung.