Pavla Aubrechtová

Pavla Aubrechtová
Pavla Aubrechtová (2019)
Pavla Aubrechtová (2019)
Narození21. února 1946 (78 let)
Praha
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
VzděláníVysoká škola uměleckoprůmyslová v Praze
Povolánívýtvarnice
Partner(ka)Vladimír Gebauer
PodpisPodpis
Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Pavla Aubrechtová (* 21. února 1946 Praha) je česká grafička, malířka a kolážistka.

Život

V letech 1960–1964 absolvovala Střední odbornou školu výtvarnou a poté studovala na Vysoké škole uměleckoprůmyslové v Praze v ateliéru prof. Františka Muziky (1964–1970). Stejně jako její vrstevníci, kteří ukončili studia na počátku normalizace, neměla možnost živit se volnou tvorbou. Roku 1971 se provdala za Vladimíra Gebauera a oba se odstěhovali do Nového Strašecí.

V následujících dvaceti letech se zabývala převážně užitou grafikou a typografií, např. návrhy obalů gramofonových desek pro Supraphon.[1] Spolu s Vladimírem Gebauerem zdobili mateřské školky nebo vyráběli cedulky pro Stavby dálnic.[2] Její volnou tvorbu znal jen okruh blízkých přátel. Od roku 1983 se účastnila tematických výstav v neoficiální Galerii H v Kostelci nad Černými lesy. Uplatnila zde své typografické zkušenosti a roku 1986 měla možnost samostatně vystavit svá díla v Japonsku.

Po roce 1989 měla větší souborné výstavy v Letohrádku Ostrov (1991), Oblastní galerii v Liberci (1992), Galerii Rozehnal v Praze (2005) a Rabasově galerii (2008). Roku 2007 vystavovala v Německu. V Muzeu Montanelli byla po dobu její společné výstavy s Vladimírem Gebauerem instalována část jejího ateliéru.[3][4]

Členství v uměleckých spolcích

  • 1990–1993 Výtvarná společnost Kruh
  • 1992–1999 Nové sdružení pražských umělců
  • 2007– Umělecká beseda

Dílo

Během studia na VŠUP se zabývala jemnými abstraktními tužkovými kresbami, kterými ilustrovala např. básně Františka Halase. Počátkem 70. let se věnovala grafickým technikám, zejména dřevořezu s krajinářskými a figurálními motivy, které stylizovala a zjednodušovala (Nezabudický mlýn, 1971). Na přelomu 70. a 80. let vytvářela propichováním papíru reliéfní kresby, v nichž se prostupují různé prostorové plány. Některé její grafiky jsou tvořené rytmickými otisky drobných razítek z gumy, kterými vzniká barevná struktura upomínající díla "lyrické abstrakce".[5]

Navazovala na progresivní tendence 60. let a ve volné tvorbě experimentovala s různými technickými postupy.[6] V 80. letech např. nechávala přes šablony osvítit sluncem planografické papíry natřené speciální emulzí. Pracovala také s písmem nebo se starými vzorníky k výšivkám.[5] Používala perokresbu kombinovanou s voskovou emulzí, otisky obarvených hrotů hřebíčků, nebo tečkovanou kresbu tuší a barevnými inkousty. Malovala akvarely, pastely a skládané kresby. Tvoří také monochromní reliéfy a třírozměrné asambláže, vkládá nejrůznější barevné materiály do zkumavek, polepuje laboratorní sklíčka nitěmi a sestavuje různé drobné kompozice jako „krabičky“.[7] Krabičky byly původně jedním ze zadání pro tematickou výstavu v Galerii H, ale Aubrechtová se k tomuto formátu vracela i později a využila ho v menších i větších souborech.[5]

Po své návštěvě Japonska ilustrovala výbor japonských básní z 8.–12. století. Má silný vztah k přírodě a japonské kaligrafii. Její výrazové prostředky jsou omezené na papír a tím úzce s literaturou a poezií souvisejí. Ještě blíže než k lyrice mají její papírové koláže k vizuální, konkrétní či experimentální poezii. Nepracuje se slovy, ale s fragmenty reality a se znaky podobnými písmenům.[8]

Od roku 1981 se zabývá koláží. Pracuje především s různými druhy papíru, ale používá i řadu organických materiálů, např. březovou kůru, přírodní barviva, některé koláže nalepuje z hedvábných nitek. Osobitý autorský rukopis mají zejména křehké koláže z barvených drobných útržků tenkých cigaretových papírů, v nichž uplatňuje smysl pro rytmus a harmonii a vytváří prostorově cítěné novoznaky. Projevuje se v nich racionální uspořádání i hravost.[9] Řada jejích děl má konceptuální charakter a zejména v kolážích hledá princip náhody ukryté v řádu i skryté zákonitosti projevující se uprostřed chaosu.

Zastoupení ve sbírkách

  • Národní galerie v Praze
  • Národní muzeum, Praha
  • Ministerstvo kultury ČR
  • Parlament České republiky
  • Art Unidentified, Nishinomiya
  • Galerie umění Karlovy Vary
  • Oblastní galerie v Liberci
  • Galerie und Verlag, Stuttgart
  • Stichting Ondeerwijs Kunst Klub, Oostzaan
  • Geofyzikální ústav AV ČR, v.v.i., Praha
  • Komerční banka, a.s., Praha
  • Pražská plynárenská, a.s., Praha

Výstavy

Autorské

  • 1979 Pavla Aubrechtová, Kulturní dům Klášterec nad Ohří
  • 1986 Pavla Aubrechtová, Gallery Art Space, Nishinomiya
  • 1990 Pavla Aubrechtová: Kresby, Divadlo hudby OKS, Olomouc
  • 1991 Pavla Aubrechtová: Kresby, ilustrace, objekty, Letohrádek Ostrov
  • 1992 Pavla Aubrechtová: Kresby, ilustrace, objekty, Divadlo Labyrint, Praha, Artotéka, Obvodní knihovna v Praze 4, Oblastní galerie v Liberci, Galerie OB, Loket nad Ohří
  • 1993 Pavla Aubrechtová: Kresby, Mitsubishi Motors Autosalon, Praha, Výstavní síň Pod věží, Třeboň
  • 1994 Pavla Aubrechtová: Koláže, Galerie U Bílého jednorožce, Praha
  • 1995 Pavla Aubrechtová, Galerie ve věži, Mělník, Galerie Alfa Omega, Karlovy Vary
  • 1996 Pavla Aubrechtová: Koláže, Středoevropská galerie a nakladatelství, Praha, Galerie Jiřího Jílka, Šumperk, Galerie bratří Čapků, Praha
  • 1997 Pavla Aubrechtová: Obrazy, Divadlo Orfeus, Praha
  • 2002 Pavla Aubrechtová: Koláže, Galerie U Dagmary, Praha
  • 2002 Pavla Aubrechtová: Práce na papíře, Obchod s ručním papírem, galerie a písařství, Praha
  • 2003 Pavla Aubrechtová: Práce na papíře, Galerie Zadní schodiště a Muzeum Nové Strašecí
  • 2003 Pavla Aubrechtová: Obrazy a kresby, Galerie HAMU, Praha
  • 2005 Pavla Aubrechtová: Moje malá retrospektiva, Galerie Rozehnal, Praha
  • 2006 Pavla Aubrechtová: Koláže a objekty, Geofyzikální ústav AV ČR, Praha, Salon Zdenky Podhajské, Praha
  • 2007 Pavla Aubrechtová: Collagen und Assemblagen, Badhaus, Kulmbach
  • 2008 Pavla Aubrechtová: Koláže, asambláže, kresby, Rabasova galerie Rakovník
  • 2009 Pavla Aubrechtová, Antiquariat - grafika, U mušle svatého Jakuba, Praha
  • 2011/2012 Tajemství Pavly Aubrechtové, Kabinet Vladimíra Gebauera, Muzeum Montanelli Praha
  • 2015/2016 Pavla Aubrechtová a Vladimír Gebauer: Ohlédnutí, Muzeum Nové Strašecí
  • 2017 Pavla Aubrechtová: Koláže a objekty, Galerie FONS firmy STAPRO s.r.o., Pardubice[10]
  • 2018 Pavla Aubrechtová a Vladimír Gebauer: Tak blízko, tak daleko, Galerie Makráč, Praha


Katalogy

  • Pavla Aubrechtová: Kresby, text Hůla Jiří, Divadlo hudby OKS, Olomouc 1990
  • Pavla Aubrechtová, text Orlíková Brabcová Jana Alexandra, Galerie umění Karlovy Vary 1991
  • Pavla Aubrechtová, text Machalický Jiří, Galerie U Bílého jednorožce Praha 1994 (galerie později změnila název)
  • Pavla Aubrechtová: Koláže, text Machalický Jiří, Galerie Jiřího Jílka, Šumperk 1996
  • Pavla Aubrechtová: Práce na papíře, text Machalický Jiří, Obchod s ručním papírem, galerie a písařství, Praha 2002
  • Pavla Aubrechtová: Moje malá retrospektiva, text Machalický Jiří, Galerie Rozehnal, Praha 2005
  • Pavla Aubrechtová: Koláže a objekty, text Hůla Jiří, Orlíková Brabcová Jana Alexandra, Geofyzikální ústav AV ČR Praha 2006
  • Pavla Aubrechtová, Vladimír Gebauer: spolu, a každý jinak, text Eva Petrová, Jiří Machalický, Galerie Smečky Praha 2009

Odkazy

Reference

Literatura

  • Jiří Hůla (ed.), Rovnoběžky, průsečíky, sborník ke stejnojmenné výstavě, Národní technická knihovna Praha 2010, ISBN 978-80-904072-3-7
  • Jiří Hůla a kol., Pavla Aubrechtová: Koláže, asambláže, kresby, 53 s., Rabasova galerie Rakovník 2008, ISBN 978-80-85868-77-7
  • Jiří Machalický, Česká koláž. Sbírka pražské plynárenské, Gallery (Jar. Kořán), Praha 2005

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Pavla Aubrechtová (2019).jpg
Autor: Jindřich Nosek (NoJin), Licence: CC BY-SA 4.0
Pavla Aubrechtová (2019)