Pavla Buzková
Pavla Buzková-Ježková | |
---|---|
Narození | 22. října 1885 Ohnišov Rakousko-Uhersko |
Úmrtí | 15. dubna 1949 (ve věku 63 let) Praha Československo |
Místo pohřbení | hřbitov Ohnišov |
Povolání | spisovatelka a novinářka |
Národnost | česká |
Manžel(ka) | Kamil Buzek |
Rodiče | Josef Ježek, Pavlína Ježková-Matušková |
multimediální obsah na Commons | |
Seznam děl v Souborném katalogu ČR | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Pavla Buzková-Ježková, v matrice Pavlína (22. října 1885 Ohnišov – 15. dubna 1949 Praha), byla česká spisovatelka, novinářka a politička.[1]
Život
Rodiče Pavly byli Josef Ježek, domkář z Ohnišova a Anna Ježková-Matušková z Valu. V roce 1907 se provdala za učitele Kamila Buzka (1874–1950), který podporoval její intelektuální činnost a přivedl ji do Masarykovy Realistické strany, kam vstoupila roku 1906.
Pracovala v ženském hnutí a za první světové války v odboji. Roku 1918 vstoupila do České strany (národně) socialistické. Tvořila eseje, beletrii a literární kritiku.
Dílo
Spisy
- Pokrokový názor na ženskou otázku – Praha: Rosendorf, 1909
- Žena v životě a díle Macharově: studie – Praha: F. Šimáček, 1918
- Mlhy úsvitu: povídka – Praha: Šolc a Šimáček, 1920
- Proč český člověk nemůže být římským katolíkem? – Praha: Volná myšlenka československá, 1920
- Krise ženskosti: úvahy – Praha: Melantrich, 1925
- Mlází: román – Praha: Melantrich, 1929
- Legionářská tragédie – Praha: Svaz národního osvobození, 1930
- České drama – Praha: Melantrich, 1932
- O národní divadlo – Praha: Otto Girgal, 1932
- Šaldovy Loutky a dělníci boží: literárně kritická studie – Praha: Družstevní práce, 1936
- Přítelkyně. Hana Kvapilová a Růžena Svobodová ve svých dopisech: literárně životopisná studie – Praha: Topič, 1939
- Žena v českém umění dramatickém – P. Buzková, M. Rutte, R. Vacková. Praha: Topič, 1940
- Srdce na štít: úvahy o přátelství a lásce – Praha: Českomoravský kompas, 1941
- Přerod: román vesnické proměny – Praha: Hejda a Zbroj, 1943
- Hana Kvapilová – Praha: Orbis, 1949
Ostatní
- Divadelní hry – Božena Benešová; připravila k tisku a poznámkami doprovodila. Praha: Melantrich, 1937
- Verše – Božena Benešová; uspořádala a poznámkami opatřila. Praha Melantrich, 1938
Galerie
Rodný domek spisovatelky Pavly Buzkové v Ohnišově, čp. 29
Odkazy
Reference
- ↑ FRABŠA, František Salesius. Čeští spisovatelé dnešní doby. Praha: Lidová tribuna, 1923. 160 s. S. 17.
Literatura
- Pavla Buzková (1885–1949) – zpracovala Jarmila Mourková. Praha: Literární archív Národního muzea, 1963
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Pavla Buzková na Wikimedia Commons
- Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Buzková-Ježková Pavla
- Heslo Pavla Buzková, Biografický slovník, autor Martin Kučera
Média použitá na této stránce
Autor: Dragovit (of the collage), Licence: CC BY-SA 4.0
Both national flags of Austro-Hungary, the collage of flags of the Cisleithania (Habsburg Monarchy) and the Transleithania (Kingdom of Hungary)
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
matriční zápis o narození a křtu Pavly Ježkové (matrika N 1854-1898 Ohnišov (SOA Zámrsk))
Autor: H Pepa, Licence: CC BY-SA 4.0
Rodný domek spisovatelky Pavly Buzkové v Ohnišově, čp. 29.