Pavla Rybová

Pavla Rybová
Rodné jménoPavla Hamáčková
Narození20. května 1978 (44 let)
Chomutov
Povolánískokanka o tyči
ChoťJiří Ryba
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Přehled medailí
Mistrovství světa v atletice
bronzMS 2005skok o tyči
Halové mistrovství světa v atletice
zlatoHMS 2001skok o tyči
Halové mistrovství Evropy v atletice
zlatoHME 2000skok o tyči
Univerziáda
zlatoLU 1999skok o tyči
Frankofonní hry
stříbroFH 2001skok o tyči
Mistrovství ČR v atletice
bronzMČR 1994skok o tyči
stříbroMČR 1997skok o tyči
stříbroMČR 1998skok o tyči
zlatoMČR 1999skok o tyči
stříbroMČR 2000skok o tyči
zlatoMČR 2003skok o tyči
stříbroMČR 2004skok o tyči
zlatoMČR 2005skok o tyči
zlatoMČR 2006skok o tyči
stříbroMČR 2007skok o tyči
bronzMČR 2009skok o tyči
Halové mistrovství ČR v atletice
bronzHMČR 1998skok o tyči
zlatoHMČR 1999skok o tyči
zlatoHMČR 2000skok o tyči
zlatoHMČR 2001skok o tyči
zlatoHMČR 2002skok o tyči
zlatoHMČR 2005skok o tyči
zlatoHMČR 2006skok o tyči
stříbroHMČR 2007skok o tyči
zlatoHMČR 2008skok o tyči
stříbroHMČR 2010skok o tyči

Pavla Rybová, rodným jménem Pavla Hamáčková (20. května 1978 v Chomutově) je bývalá česká atletka, halová mistryně světa a halová mistryně Evropy ve skoku o tyči.

Na podzim roku 2006 se provdala za bývalého českého desetibojaře Jiřího Rybu.

Kariéra

Mezinárodní kariéru započala v roce 1997 na juniorském mistrovství Evropy v Lublani, kde byla ženská tyčka na programu vůbec poprvé v historii. Ve finále se umístila na pátém místě, když překonala 395 cm. Za stejnou výšku získala bronz Rakušanka Monika Erlachová, která však měla lepší technický zápis [1]. O rok později skončila na mistrovství Evropy v Budapešti ve finále dvanáctá. Na halovém MS v japonském Maebaši 1999 skončila na celkovém sedmém místě (435 cm). V témž roce získala na světové letní univerziádě ve španělském Palma de Mallorca zlatou medaili.

V roce 2000 se stala v belgickém Gentu halovou mistryní Evropy. Ve finále jako jediná překonala 440 cm. O stříbro se podělily Ruska Jelena Beljakovová a Němka Christine Adamsová, které skočily 435 cm. Na letních olympijských hrách 2000 v australském Sydney měla ženská tyčka premiéru. V kvalifikaci však česká tyčkařka uspěla jen na základní výšce 400 cm a do finále nepostoupila. Sítem kvalifikace mj. neprošly také pozdější světové rekordmanky Světlana Feofanovová a Jelena Isinbajevová, které zde nezaznamenaly platný pokus.[2]

O rok později se stala v Lisabonu halovou mistryní světa. Výkonem 456 cm navíc vytvořila tehdejší rekord šampionátu [3]. Na světovém šampionátu v Edmontonu 2001 obsadila osmé místo. Kvůli zdravotním problémům se zády se v roce 2002 nemohla zúčastnit mistrovství Evropy v Mnichově [4]. Také v roce 2003 sužovaly českou tyčkařku zdravotní problémy, zejména kotník. Kvůli zraněnému kotníku přišla o halové MS v Birminghamu [5] a také o účast na mistrovství světa v Paříži [6]. Na letních olympijských hrách v Athénách o rok později skončila jedenáctá. V roce 2005 se na halovém ME v Madridu umístila na šestém místě. V témž roce si připsala jeden ze svých největších úspěchů pod širým nebem, když na světovém šampionátu v Helsinkách získala za výkon 450 cm bronzovou medaili. Stříbro vybojovala Polka Monika Pyreková (460 cm) a mistryní světa se stala v tehdy novém světovém rekordu 501 cm Jelena Isinbajevová [7].

Těsně pod stupni vítězů, čtvrtá skončila na halovém ME v Birminghamu 2007. O rok později byla na halovém MS ve Valencii ve finále sedmá. 29. února 2008 splnila v německém Bad Oeynhausenu výkonem 453 cm limit pro letní olympiádu. Do dějiště her Pekingu však neodcestovala, když v květnu oznámila, že s manželem Jiřím Rybou čeká přírůstek do rodiny [8].

Do tyčkařských sektorů se vrátila v letní sezóně roku 2009. O rok později splnila limit na halové MS do katarského Dauhá, kde následně skončila v kvalifikaci.

Osobní rekordy

14. února 2007 vytvořila v polské Bydhošti nový český rekord ve skoku o tyči žen výkonem 464 centimetrů. Téhož dne byl však tento její rekord překonán Kateřinou Baďurovou, která v Praze skočila 465 cm.[9]

Odkazy

Reference

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Flag of Russia.svg
Old flag of Russia from the Tsarist era. This variant is still used today.
Flag of Iceland.svg
The Flag of Iceland.
  • Horizontal aspect ratio: 7:1:2:1:14;
  • Vertical aspect ratio: 7:1:2:1:7.
ANA flag (2017).svg
Provisional flag for the Authorised Neutral Athletes (ANA) team at the IAAF events; since 2017.
Flag of Finland.svg
Finská vlajka