Pavlovské mokřady
![]() Pavlovské mokřady | |
---|---|
IUCN kategorie IV (Oblast výskytu druhu) | |
![]() Pavlovské mokřady | |
Základní informace | |
Vyhlášení | 14. dubna 1988 |
Vyhlásil | Krajský úřad Jihomoravského kraje |
Nadm. výška | 630–700[1] m n. m. |
Rozloha | 124,31 ha[2][3] |
Správa | Krajský úřad Jihomoravského kraje |
Poloha | |
Stát | ![]() |
Kraj | Jihomoravský |
Okres | Blansko |
Umístění | Pavlov |
Souřadnice | 49°31′13,8″ s. š., 16°47′39,12″ v. d. |
Další informace | |
Kód | 1064 |
![]() | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Pavlovské mokřady jsou přírodní rezervace severně od osady Pavlov, části obce Benešov v okrese Blansko. Lokalita patří do přírodního parku Řehořkovo Kořenecko. Důvodem ochrany je rašeliniště přechodového až vrchovištního typu jako jediná lokalita v rámci geomorfologického celku Drahanské vrchoviny.
Flóra
Z rostlin se na území vyskytuje prstnatec májový (Dactylorhiza majalis), upolín nejvyšší (Trollius altissimus), kosatec sibiřský (Iris sibirica), zvonečník hlavatý (Phyteuma orbiculare), ďáblík bahenní (Calla palustris), prstnatec plamatý (Dactylorhiza maculata), mečík střechovitý (Gladiolus imbricatus), tolije bahenní (Parnassia palustris), všivec bahenní (Pedicularis palustris), všivec lesní (Pedicularis sylvatica), starček potoční (Tephroseris crispa), přeslička zimní (Equisetum hyemale), kozlík dvoudomý (Valeriana dioica), rozrazil štítkovitý (Veronica scutellata), violka bahenní (Viola palustris), vrba pětimužná (Salix pentandra), vrba ušatá (Salix aurita), bříza pýřitá (Betula pubescens), suchopýr úzkolistý (Eriophorum angustifolium), suchopýr pochvatý (Eriophorum vaginatum), jednokvítek velekvětý (Moneses uniflora), korálice trojklaná (Corallorhiza trifida), klikva bahenní (Vaccinium oxycoccos) či rosnatka okrouhlolistá (Drosera rotundifolia).[1]
V minulosti se na lokalitě vyskytovali též hadí jazyk obecný (Ophioglossum vulgatum), rozchodník huňatý (Sedum villosum) a vachta trojlistá (Menyanthes trifoliata).[1]
Fauna
Z živočišné říše na se v lokalitě nachází zmije obecná (Vipera berus), čolek horský (Ichthyosaura alpestris), linduška luční (Anthus pratensis) nebo bekasina otavní (Gallinago gallinago).[1] Pravidelně se na mokřadech objevuje čáp černý (Ciconia nigra). Prostředí vyhovuje i šplhavcům, hnízdí zde například strakapoud malý (Dryobates minor). Z dravců jsou pravidelnými návštěvníky káně rousná (Buteo lagopus) a moták pochop (Circus aeruginosus). Pozorován zde byl i orel mořský (Haliaeetus albicilla) či orlovec říční (Pandion haliaetus).[4]
Historie

V dávnější minulosti byla luka odvodňována pouze mělkými příkopy.[1] K prvním závažnějším zásahům došlo v letech 1941 a 1942, kdy byla oblast odvodněna melioračními rýhami.[1]
Velké škody napáchaly odvodňovací práce z let 1959 - 1961, kdy byly meliorační rýhy značně prohloubeny a ve velkém těžena rašelina.[1]
K vyhlášení přírodní památky došlo roku 1988, k jejímu přehlášení o osm let později.[1]
Historie výzkumu
Roku 1946 vyšla první zpráva zabývající se botanickým průzkumem lokality od jevíčského učitele Františka Továrka.[5] O dvacet let později vyšla práce Zbyška Továrka zabývající se komplexem rašelinných luk u Pavlova v časopise Malá Haná.[5]
Ve své diplomové práci popsal lokalitu roku 1957 Vladimír Řehořek.[5]
Oblast zkoumali pro potřeby ochrany přírody v roce 1960 Vladislav Kavka a Vladimír Souček.[5]
V letech 1981 a 1982 prováděl biogeografický průzkum Jan Lacina pro potřeby místního JZD Skály.[5]
Inventarizační průzkum a podrobné zpracování lokality pak provedla Jitka Svobodová v roce 1989.[5]
Geologie
Podloží tvoří kulmské droby a slepence, nad nimi se vyvinuly organozemní gleje a v souvislosti s rašelinným procesem i organozemní gleje, v úbočích přecházejících do pseudoglejí a pseudoglejových kambizemí.[1]
Vodstvo

Celou oblast odvodňuje říčka Bělá, která protéká jen pár set metrů jižně od chráněného území a pak jim protéká. V lokalitě svou vodou zásobuje několik rybníků a tůní, které vznikly při těžbě rašeliny[5]. Celá oblast je silně podmáčená, neboť jde o pramennou lokalitu Bělé.[1]
Kvůli vysychání oblasti byly v roce 2015 provedeny záchranné práce, v rámci kterých byl odbahněn Červený rybník a postaven nový, dvouhektarový rybník.[6]
V lokalitě se nacházejí rašeliniště.[1]
Odkazy
Související články
Fotogalerie
- Louka v květu
- Posed
- Tůň vzniklá těžbou rašeliny
- Celkový pohled
- Podmáčená část
- Lesní část
- Vrbička, vpravo v pozadí Bělá
- Čáp černý - pravidelný návštěvník mokřadů
- Strakapoud malý - pravidelně hnízdící druh
- Orlovec říční - vzácný návštěvník mokřadů
Reference
- ↑ a b c d e f g h i j k LACINA, J.; MLATEČEK, F. Přírodní poměry Boskovicka. Příprava vydání Skořepa H. a kol.. Svazek 1.. Boskovice: Muzeum Boskovicka, 2008. Kapitola Chráněná území a další ekologicky významné lokality.
- ↑ Otevřená data AOPK ČR. Dostupné online. [cit. 2020-11-19].
- ↑ Nationally designated areas (CDDA). Dostupné online. [cit. 2021-06-26].
- ↑ PR Pavlovské mokřady, JM, CZ - eBird Hotspot. ebird.org [online]. [cit. 2022-04-22]. Dostupné online.
- ↑ a b c d e f g VANĚREK, Jiří. Blízké okolí [online]. © 2017 [cit. 2017-01-19]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-01-31.
- ↑ HRUŠKA, Radim. Záchrana mokřadu: Dvouhektarový rybník je téměř hotov [online]. 11.8.2015 [cit. 2017-01-19]. Dostupné online.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Pavlovské mokřady na Wikimedia Commons
Média použitá na této stránce
Autor:
- Information-silk.png: Mark James
- derivative work: KSiOM(Talk)
A tiny blue 'i' information icon converted from the Silk icon set at famfamfam.com
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Autor: derivative work Виктор_В, Licence: CC BY-SA 3.0
Relief map of the Czech Republic
Shiny green button/marker widget.
Autor: xkomczax, Licence: CC BY-SA 4.0
Přírodní rezervace Pavlovské mokřady
Autor: Jiří Komárek, Licence: CC BY-SA 4.0
Přírodní rezervace Pavlovské mokřady, okres Blansko
Autor: xkomczax, Licence: CC BY-SA 4.0
Přírodní rezervace Pavlovské mokřady
Autor: xkomczax, Licence: CC BY-SA 4.0
Přírodní rezervace Pavlovské mokřady
Autor: Oslejsek, Licence: CC BY-SA 4.0
Čáp černý - pravidelný návštěvník mokřadů
Autor: Jiří Komárek, Licence: CC BY-SA 4.0
Nově budovaný rybník v přírodní rezervaci Pavlovské mokřady, okres Blansko
Autor: Oslejsek, Licence: CC BY-SA 4.0
Strakapoud malý, Pavlovské mokřady
Autor: xkomczax, Licence: CC BY-SA 4.0
Přírodní rezervace Pavlovské mokřady
Autor: xkomczax, Licence: CC BY-SA 4.0
Přírodní rezervace Pavlovské mokřady
Autor: xkomczax, Licence: CC BY-SA 4.0
Přírodní rezervace Pavlovské mokřady
Autor: Jiří Komárek, Licence: CC BY-SA 4.0
Přírodní rezervace Pavlovské mokřady
Autor: xkomczax, Licence: CC BY-SA 4.0
Přírodní rezervace Pavlovské mokřady