Pavol Hrušovský

JUDr. Pavol Hrušovský
poslanec Federálního shromáždění (SN)
Ve funkci:
1990 – 1990
poslanec Federálního shromáždění (SL)
Ve funkci:
1990 – 1992
poslanec Slovenské národní rady
Ve funkci:
1992 – 1992 (zánik ČSFR)
poslanec Národní rady SR
Ve funkci:
1993 (vznik samost. SR) – dosud
předseda Národní rady SR
Ve funkci:
2002 – 2006
PředchůdceJozef Migaš
NástupceBéla Bugár (pověřen řízením)
Ve funkci:
2011 – 2012
PředchůdceRichard Sulík
NástupcePavol Paška
předseda KDH
Ve funkci:
2000 – 2009
PředchůdceJán Čarnogurský
NástupceJán Figeľ
Stranická příslušnost
ČlenstvíStrana slobody
KDH (1990–99)
SDK (1998–99)
KDH (1999–)

Narození9. června 1952 (72 let)
Maňa
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Alma materUniverzita Komenského
Profesepolitik a advokát
Oceněníčestný odznak Za zásluhy o Rakouskou republiku (2005)
Děkovná medaile (2024)
CommonsPavol Hrušovský
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Pavol Hrušovský (* 9. června 1952 Maňa[1]) je slovenský politik za Kresťanskodemokratické hnutie, bývalý předseda KDH, poslanec Národní rady SR a její bývalý předseda, po sametové revoluci československý poslanec Sněmovny národů a Sněmovny lidu Federálního shromáždění.

Biografie

V roce 1978 dokončil studia na Právnické fakultě Univerzity Komenského v Bratislavě. Pak pracoval jako podnikový právník na různých místech. Je ženatý a má jedno dítě.[2]

Profesně je k roku 1990 uváděn jako vedoucí obchodně-provozního úseku podniku Jednota – Spotřební družstvo Nitra. Je tehdy evidován jako člen Strany slobody.[3] V roce 1990 patřil mezi hlavní představitele KDH.[4]

V lednu 1990 nastoupil jako bezpartijní poslanec, respektive poslanec rodící se KDH, v rámci procesu kooptací do Federálního shromáždění po sametové revoluci do slovenské části Sněmovny národů (volební obvod č. 105 – Piešťany, Západoslovenský kraj). Ve volbách roku 1990 přešel do Sněmovny lidu. Zvolen byl za KDH. Ve federálním parlamentu setrval do konce volebního období, tedy do voleb roku 1992.[5][6][7]

V roce 1992 se stal přednostou Okresního úřadu v Nitře.[2] Ve volbách roku 1992 se stal poslancem Slovenské národní rady, v níž zasedal do zániku Československa v prosinci 1992. Byl členem předsednictva SNR. Po vzniku samostatného Slovenska se SNR transformovala v Národní radu Slovenské republiky, v níž Hrušovský zasedal.[8]

Mandát obhájil v parlamentních volbách na Slovensku 1994, do nichž nastupoval jako lídr v Západoslovenském kraji. V roce 1997 se stal předsedou Rady KDH za Nitranský kraj. V té době se také stal místopředsedou Politického konzília KDH. V roce 1998 se podílel na vytvoření střechové formace Slovenská demokratická koalícia, do níž se spojilo několik opozičních stran s cílem porazit ve volbách Vladimíra Mečiara a obejít novou úpravu volebního zákona, která znevýhodňovala předvolební koalice. V parlamentních volbách na Slovensku 1998 SDK uspěla a dokázala s dalšími stranami sestavit vládu bez účasti HZDS Vladimíra Mečiara. Hrušovský za novou vládní koalici vedl jednání o obsazení parlamentních postů. Stal se pak místopředsedou Národní rady Slovenské republiky. V roce 1999 vystoupil z SDK a oficiálně obnovil členství v KDH. V témže roce byl zvolen místopředsedou KDH. V roce 2000 se pak konal sněm KDH v Trenčíně, kde se dosavadní předseda strany Ján Čarnogurský rozhodl již nekandidovat a za svého nástupce v čele strany doporučil Hrušovského, který byl skutečně zvolen (249 hlasů versus 179 hlasů, které získal jeho konkurent Ján Figeľ).[8] Mandát poslance obhájil za KDH v parlamentních volbách na Slovensku 2002, parlamentních volbách na Slovensku 2002, parlamentních volbách na Slovensku 2006, parlamentních volbách na Slovensku 2010 a parlamentních volbách na Slovensku 2012. V letech 2002–2006 a znovu v letech 2011–2012 byl předsedou Národní rady Slovenské republiky.

Odkazy

Reference

  1. Pavol Hrušovský [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2012-06-01]. Dostupné online. 
  2. a b ŽIVOTOPIS: Pavol Hrušovský (KDH) [online]. sme.sk [cit. 2012-06-01]. Dostupné online. (slovensky) 
  3. NÁVRH na volbu – nových poslanců Sněmovny lidu (příloha 1) [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2012-06-01]. Dostupné online. 
  4. kol. aut.: Politické strany, 1938–2004. Brno: Doplněk, 2005. ISBN 80-7239-179-8. S. 1388. 
  5. jmenný rejstřík [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2012-06-01]. Dostupné online. 
  6. jmenný rejstřík [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2012-06-01]. Dostupné online. 
  7. Usnesení Předsednictva Federálního shromáždění ČSSR ze dne 11. března 1986 o stanovení volebních obvodů pro volby do Federálního shromáždění [online]. mvcr.cz [cit. 2012-06-01]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2010-08-16. 
  8. a b História KDH – rok 1990 – ROK VZNIKU [online]. kdh.sk [cit. 2012-06-01]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-09-16. (slovensky) 

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Pavol Hrušovský 2010.jpg
Autor: Pavol Frešo, Licence: CC BY 2.0
Pavol Hrušovský
Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“