Pavol Macháček
| Pavol Macháček | |
|---|---|
 | |
| Poslanec Národního shromáždění ČSR | |
| Ve funkci: 1925 – 1929 | |
| Člen Státní rady Československé | |
| Ve funkci: 1940 – 1945 | |
| Stranická příslušnost | |
| Členství | HSĽS ČSL |
| Narození | 25. března 1887 Holíč  Rakousko-Uhersko |
| Úmrtí | 2. ledna 1969 (ve věku 81 let) Holíč  Československo |
| Profese | katolický kněz a politik |
| Náboženství | katolická církev |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Pavol Macháček, též Pavel Macháček (25. března 1887 Holíč[1] – 2. ledna 1969 Holíč[2][3]), byl slovenský římskokatolický kněz, československý politik a poslanec Národního shromáždění za Hlinkovu slovenskou ľudovou stranu, za druhé světové války člen zahraničního československého odboje.
Biografie
Patřil mezi významné představitele Hlinkovy strany. Stál v čele Generálního sekretariátu strany.[4] Podle údajů k roku 1929 byl římskokatolickým knězem v Bratislavě.[5]
V parlamentních volbách v roce 1925 získal za Hlinkovu slovenskou ľudovou stranu poslanecké křeslo v Národním shromáždění. Mandát obhájil v parlamentních volbách v roce 1929.[6] Mandátu se ale vzdal krátce po volbách, v prosinci 1929. Na jeho místo nastoupil Jozef Galovič.[7]
Později se politicky angažoval v celostátní Československé straně lidové. Roku 1939 odešel do exilu do Paříže, od roku 1940 do Londýna. Zde se pohyboval v blízkosti Edvarda Beneše. V letech 1940–1945 zasedal v exilovém parlamentu (Státní rada Československá), v letech 1940–1942 jako místopředseda. V roce 1941 byl v nepřítomnosti odsouzen režimem slovenského štátu na doživotí. Po osvobození se vrátil do Československa. Po roce 1945 byl předsedou Ústřední správy církevních majetků v Bratislavě. Působil pak jako farář v Bratislavě, později v Svätém Juru a Holíči. Patřil mezi část katolického duchovenstva, která byla loajální vůči komunistickému režimu.[8][9]
Odkazy
Reference
- ↑ Národní shromáždění. Národní shromáždění Republiky československé v prvém desítiletí. [s.l.]: Státní tiskárna, 1928. 1315 s. Dostupné online. S. 1303.
- ↑ Pavol Macháček [online]. isabart.org [cit. 2014-11-28]. Dostupné online. (slovensky)
- ↑ MINÁČ, Vladimír. Malý slovenský biografický slovník: A-Ž. Generálny heslár SBS [online]. Matica slovenská, 1982 [cit. 2014-12-18]. Dostupné online. (slovensky)
- ↑ kol. aut.: Politické strany, 1861-1938. Brno: Doplněk, 2005. ISBN 80-7239-178-X. S. 843.
- ↑ 1. schůze, přípis volebního soudu [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2011-10-27]. Dostupné online.
- ↑ Pavol Macháček [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2011-10-27]. Dostupné online.
- ↑ jmenný rejstřík [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2011-10-27]. Dostupné online.
- ↑ Letz, Róbert: Dokumenty k procesu s katolíckymi biskupmi Jánom Vojtaššákom, Michalom Buzalkom a Pavlom Gojdičom [online]. upn.gov.sk [cit. 2011-10-27]. Dostupné online. (slovensky)
- ↑ KREJČÍ, Pavel: ČESKOSLOVENSKO ZA DRUHÉ SVĚTOVÉ VÁLKY, VLIV VÁLEČNÝCH UDÁLOSTÍ NA POVÁLEČNÝ VÝVOJ REPUBLIKY [online]. sezimovo-usti.eu [cit. 2014-11-28]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-12-04.
Externí odkazy
Média použitá na této stránce
Autor: Dragovit (of the collage), Licence: CC BY-SA 4.0
Both national flags of Austro-Hungary, the collage of flags of the Cisleithania (Habsburg Monarchy) and the Transleithania (Kingdom of Hungary)
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
slovenský římskokatolický kněz, československý politik a poslanec