Pcheng Pchaj

Pcheng Pchaj
Narození	22. října 1896 Haifeng County
Úmrtí	30. srpna 1929 (ve věku 32 let) Šanghaj
Alma mater	Univerzita Waseda Komunistická univerzita pracujících východu
Povolání	politik
Ocenění	100 hrdinů a příkladných osobností, které mimořádně přispěly k založení Nové Číny
Politická strana	Komunistická strana Číny
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Pcheng Pchaj (čínsky pchin-jinem Péng Pài, znaky 彭湃; 22. října 1896 – 30. srpna 1929) byl čínský komunistický revolucionář a rolnický vůdce, ve 20. letech jeden z předních představitelů Komunistické strany Číny, od roku 1927 člen jejího ústředního výboru a politbyra. Byl zatčen a zastřelen kuomintangskými úřady.

Život

Mládí, studium

Pcheng Pchaj se narodil roku 1896 v okresu Chaj-feng v provincii Kuang-tung^[1][2] v rodině zámožného statkáře Pcheng Sina, který svou půdu pronajímal více než 1 500 nájemců. Pcheng Pchajova matka Čou Feng pocházela z chudé rodiny, cheng Sin si ji koupil jako konkubínu, měl s ní tři syny, Pcheng Pchaj byl prostřední z nich.

Roku 1917 odjel do Japonska, kde studoval politickou ekonomii na univerzitě Waseda v Tokiu. Na univerzitě studoval v prostředí silně ovlivněném idejemi socialismu,^[2] byl svědkem rýžových bouří v Japonsku v roce 1918 a ovlivnila ho i Říjnová revoluce v Rusku. V důsledku toho konvertoval z křesťanství na socialismus. Věřil, že přežití Číny může zajistit pouze úplná sociální, politická a ekonomická revoluce a vytvoření socialistického systému.

Organizátor rolnického hnutí

Po absolvování univerzity se v létě 1921 vrátil do Chaj-fengu a vstoupil do Socialistického svazu mládeže Číny.^[1] V říjnu 1921 byl jmenován komisařem okresního úřadu pro vzdělávání (jmenoval ho Čchen Tu-siou, který v té době vedl provinční školský úřad, a také právě založenou Komunistickou stranu Číny).^[2] V úřadu Pcheng Pchaj zakládal nové školy, revidoval učební osnovy a přijímal mladé učitele a ředitele se socialistickými ideály. V roce 1922 zorganizoval prvomájový slavnostní průvod do sídla okresu, kterého se zúčastnili jeho studenti a mnoho chlapců a dívek z bohatých rodin.

Kvůli organizování prvomájového průvodu byl v létě 1922 byl odvolán z funkce. Poté zorganizoval a vedl rolnické revoluční hnutí v Chej-fengu. Své ideje propagoval ve vlastním týdeníku, aby rolníky politicky probudil a povzbudil je k boji za vlastní práva a k osvobození od sociální nespravedlnosti, spálil veřejně všechny své dokumenty o vlastnictví zděděné půdy^[1] a oznámil svým nájemcům, že půda, kterou obdělávají, jim od nynějška patří. Po tomto neobvyklém a upřímném úsilí se mu podařilo založit první rolnické sdružení v Číně, Chajfengské okresní rolnické sdružení. Sdružení vedlo kampaně za nižší nájemné, vedlo bojkoty proti pronajímatelům a organizovalo sociální aktivity (bezplatné školy pro rolníky, zajišťovalo zdravotní péči.^[2] Začátkem roku 1923 se ke sdružení hlásilo asi 16 000 rodin,^[1] což představovalo čtvrtinu obyvatel okresu. Sdružení se rychle rozšířilo i do sousedních okresů.^[2]

Pod tlakem statkářů, kteří se cítili ohroženi rolnickým hnutím, byla roku 1924 rolnické svazy zakázány. Pcheng Pchaj odešel do Kantonu^[2] a vstoupil do Komunistické strany Číny^[1] a Kuomintangu. V Kuomintangu působil jako tajemník rolnického oddělení ústředního výkonného výboru (od jara 1924 do jara 1925, oddělení vedl komunisřta Lin Po-čchü) a podílel se na rozšíření rolnického hnutí v oblastech kontrolovaných Kuomintangem.^[2] Na základě Pcheng Pchajova návrhu ústřední výkonný výbor Kuomintang zřídil Institut rolnického hnutí (existoval v letech 1924–1926), který měl vychovávat mladé idealisty, kteří vzdělávat rolnické masy na čínském venkově. Studium v institutu absolvovalo postupně šest skupin posluchačů, Pcheng Pchaj vedl studium první a páté skupiny studentů, Mao Ce-tung šestou. Na institutu Pcheng Pchaj dokončil svou slavnou Zprávu o chajfengském rolnickém hnutí a v roce 1926 ji publikoval v časopise Čínský rolník. Roku 1925 působil jako tajemník okresního výboru KS Číny v okresech Chaj-feng a Lu-feng (ale i vedoucí rolnického oddělení kuomintangské provinční organizace). Do rodného regionu se mohl vrátit po jeho ovládnutí Kuomintangem. Oživil tamní rolnické hnutí, rolníci pod jeho vedením začali organizovat vlastní samosprávu a provádět pozemkovou reformu.^[2] Roku 1927 odešel do Wu-chanu, pracovat pro tamní vládu kuomintangské levice. Rolnické hnutí v „jeho“ regionu bylo opět zahnáno do ilegality vojsky kuomintangské pravice.

Komunistický revolucionář

V dubnu 1927 Čankajšek a jeho pravicové křídlo Kuomintangu zahájili masakry komunistů v Šanghaji i jinde. Mnoho prominentních komunistů a členů levicového křídla Kuomintangu spolu s desítkami tisíc řadových aktivistů a i jen osob podezřelých z levicové činnosti bylo uvězněno nebo povražděno. Pcheng Paj byl na současně probíhajícím V. sjezdu KS Číny v dubnu–květnu 1927 ve Wu-chanu zvolen členem ústředního výboru. V souvislosti z radikálními změnami ve vedení KS Číny po dramatických událostech první poloviny roku 1927 byl v srpnu 1927 zvolen členem prozatímního politbyra, které převzalo vedení strany. Současně se podílel na přípravě nančchangského povstání, které proběhlo v srpnu 1927;^[2] účastnil se také povstání podzimní sklizně v září 1927. Po porážce povstání se se zbytky povstalců stáhl do hor na pobřeží Kuang-tungu na pomezí okresů Chaj-feng, Lu-feng a Lu-che, kde v listopadu založili takzvaný Chajlufengský sovět, první sovětskou oblast v Číně.^[2] Ovládli velkou část zmíněných okresů, Pcheng Pchaj byl zvolen předsedou sovětu,^[2] řídil provádění pozemkové reformy. V prosinci 1927 byl jmenován lidovým komisařem zemědělství vlády kantonské komuny, téhož měsíce poražené. Na jaře 1928 byl Chajlufengský sovět zničen kuomintangskými vojsky, většinu území ztratil už koncem února, pokusy o ozbrojený odpor přetrvaly do května 1928.^[2] Pchen Pchaj prchl do Šanghaje.

Na VI. sjezdu KS Číny (proběhl nedaleko Moskvy v červnu–červenci 1928) byl zvolen členem ústředního výboru a kandidátem politbyra. Vedl rolnické oddělení ÚV^[2] a byl členem ústřední vojenské komise strany. Na zasedání politbyra v listopadu 1928 byl převeden mezi členy politbyra.

Dne 24. srpna 1929 byl spolu s kolegou z politbyra Jang Jinem a dalšími zatčen na území šanghajské koncese a vydán kuomintangským úřadům.^[2] Čou En-laj (člen stálého výboru politbyra, ve vedení KS Číny odpovědný za bezpečnostní otázky) se svými spolupracovníky se pokusil o osvobození Pcheng Pchaje, ale neuspěl. O několik dní později, 30. srpna, byl Pcheng Pchaj i Jang Jin na příkaz Čankajška zastřeleni. Zatčení Pcheng Pchaje a dalších umožnila zrada tajemníka ústřední vojenské komise KS Číny Paj Sina. Čou En-lajovi lidé zrádce vypátrali 11. listopadu téhož roku zabili na území francouzské koncese v Šanghaji.

Rodina

Pcheng Pchajovi bratři Pcheng Chan-jüan a Pcheng Šu se připojili k jeho revolučnímu hnutí v Chaj-fengu a přišli o život při jeho obraně. Čínská lidová republika je vyznamenala jako „mučedníky revoluce“.

Roku 1912 se oženil s Cchaj Su-pching, se kterou měl tři syny. Manželka byla zatčena a zabita kuomintangskými vojáky.^[2] Prostřední syn Pcheng Š’-lu (1925–2021) byl konstruktérem jaderných reaktorů pro ponorky čínského námořnictva.

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Peng Pai na anglické Wikipedii.

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Pcheng Pchaj na Wikimedia Commons