Pchery
Pchery | |
---|---|
Pohled na Pchery od zjz., z vrcholu Vinařické hory (413 m). | |
znakvlajka | |
Lokalita | |
Status | obec |
Pověřená obec | Kladno |
Obec s rozšířenou působností | Kladno (správní obvod) |
Okres | Kladno |
Kraj | Středočeský |
Historická země | Čechy |
Stát | Česko |
Zeměpisné souřadnice | 50°11′38″ s. š., 14°7′4″ v. d. |
Základní informace | |
Počet obyvatel | 2 019 (2023)[1] |
Rozloha | 6,75 km²[2] |
Katastrální území | Pchery |
Nadmořská výška | 324 m n. m. |
PSČ | 273 08 |
Počet domů | 691 (2021)[3] |
Počet částí obce | 2 |
Počet k. ú. | 1 |
Počet ZSJ | 2 |
Kontakt | |
Adresa obecního úřadu | Humny 333 273 08 Pchery obecpchery@volny.cz |
Starostka | Ing. Kateřina Suldovská |
Oficiální web: www | |
(c) Karte: NordNordWest, Lizenz: Creative Commons by-sa-3.0 de Pchery | |
Další údaje | |
Kód obce | 532720 |
Geodata (OSM) | OSM, WMF |
multimediální obsah na Commons | |
Zdroje k infoboxu a českým sídlům. Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Pchery jsou obec v okrese Kladno ve Středočeském kraji. Nachází se pět kilometrů severně od Kladna. Žije zde přibližně 2 000[1] obyvatel.
Poloha
Pchery se rozkládají ve vyvýšené poloze na pravém svahu širokého údolí Knovízského potoka, pod horní hranou rozlehlé pláně, zvané Rovina, či na Rovinech (místními bývá tento název užíván v množném čísle, jakoby podle vzoru „města“). Směrem jihozápadním terén sotva pozorovatelně stoupá k vrcholu Vinařické hory, nacházející se už na katastru obce Vinařice. Nejnižší bod katastrálního území Pchery leží v nadmořské výšce 247 m na hladině Knovízského potoka, nejvyšší bod v nadmořské výšce 364 m v poli na východním úbočí Vinařické hory. Vlastní sídlo Pchery tvoří dvě původně samostatné těsně sousedící osady – Pchery (severovýchodní část) a Humny (jihozápadní část) – které v průběhu času k nerozeznání stavebně splynuly do jednoho útvaru (podobně jako sousední Brandýsek a Olšany). Nedílnou součástí obce je někdejší hornická osada Theodor (lidově Kréta), ležící 1,5 km jihovýchodně, na protější hraně Rovin nad údolím Týneckého potoka.
Historie
První písemná zmínka o Pcherách je z roku 1222, kdy se připomínají platy, odváděné Pehreh (v Pechrech) klášteru benediktinek u sv. Jiří na Pražském hradě. Podle jazykovědce Antonína Profouse tkví původ názvu v německém slově Becherer, označujícím hlavní zaměstnání nejstarších obyvatel osady – lze je vykládat buď jako „češíři“ (výrobci dřevěných číší aj. nádob) nebo „smolaři“ (sběrači a zpracovatelé pryskyřice).
V první polovině dvacátého století u vesnice fungoval důl Theodor, lidově zvaný Kréta. Byl vybudován na okraji kladenského důlního pole s předpokladem velkých zásob uhlí, ale uhelná sloj nebyla šachtou zachycena. Šachta byla hloubena v letech 1898–1902 do hloubky 326 metrů a později prohloubena na 490 metrů. Sloj byla nalezena až po vybudování překopu. Vytěžené uhlí se lanovkou dopravovalo do třídírny Dolu Ronna. Důl Theodor byl uzavřen před rokem 1947. V provozu zůstala jen elektrárna, do níž se po druhé světové válce dopravovalo uhlí z Dolu Ronna.[4]
Územněsprávní začlenění
Dějiny územněsprávního začleňování zahrnují období od roku 1850 do současnosti. V chronologickém přehledu je uvedena územně administrativní příslušnost obce v roce, kdy ke změně došlo:
- 1850 země česká, kraj Praha, politický i soudní okres Slaný[5]
- 1855 země česká, kraj Praha, soudní okres Slaný[5]
- 1868 země česká, politický i soudní okres Slaný[5]
- 1939 země česká, Oberlandrat Kladno, politický i soudní okres Slaný[6]
- 1942 země česká, Oberlandrat Praha, politický i soudní okres Slaný[7]
- 1945 země česká, správní i soudní okres Slaný[8]
- 1949 Pražský kraj, okres Slaný[9]
- 1960 Středočeský kraj, okres Kladno[10]
Rok 1932
V obci Pchery (přísl.Humny, 2890 obyvatel, poštovní úřad, telegrafní úřad, telefonní úřad, četnická stanice, katol. kostel, sbor dobrovolných hasičů) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:[11] 2 nákladní autodopravci, autodrožka, výroba cementového zboží, 3 cihelny, 5 obchodů s cukrovinkami, obchod s dobytkem, důl Theodor, drogerie, drůbežárna, elektrárna, elektrotechnický závod, galanterie, 4 holiči, 8 hostinců, kolář, konsum Včela, 2 kováři, 3 krejčí, výčep lihovin, malíř písma, obchod s mlékem, obchod s obuví Baťa, 3 obuvníci, obchod s ovocem a zeleninou, papírnictví, 5 pekařů, 2 pohřební ústavy, 4 porodní asistentky, 4 povozníci, 15 rolníků, 4 řezníci, 4 sadaři, sedlář, 18 obchodů se smíšeným zbožím, Živnostenská záložna v Kladně (fil.), stavitel, 2 obchody se střižním zbožím, školka, 2 švadleny, 4 trafiky, 2 truhláři, 2 obchody s uzenářským zbožím, obchod s vápnem, zahradnictví, zámečník.
Obyvatelstvo
Rok | 1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1950 | 1961 | 1970 | 1980 | 1991 | 2001 | 2011 | 2021 |
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
Počet obyvatel | 423 | 459 | 594 | 860 | 1 045 | 1 073 | 1 279 | 1 026 | 1 015 | 1 264 | 809 | 946 | 782 | 782 | 788 |
Počet domů | 50 | 53 | 56 | 71 | 100 | 124 | 234 | 260 | 587 | 347 | 241 | 337 | 283 | 279 | 279 |
Části obce
Formálně se obec člení na dvě části:
- Pchery
- Humny
a dvě základní sídelní jednotky:
- Pchery (vlastní Pchery a Humny)
- Pchery-u dolu (okolí bývalého dolu Theodor)[14]
Hospodářství
Větrná elektrárna Pchery. Na pláni zhruba jeden kilometr východně od vesnice byla v srpnu 2007 zahájena výstavba větrné elektrárny s tehdy největším jednotkovým instalovaným výkonem v Česku. Dvě 88 metrů vysoké věže nesou vrtuli o průměru sto metrů, pohánějící generátor o instalovaném výkonu 3 MW. Dodavatelem technologie je finská firma WinWinD. Očekávaná cena výstavby byla 190 milionů korun. Montáž obou věží včetně osazení vrtulí a generátorů byla dokončena v únoru 2008, k zahájení provozu došlo 1. dubna 2008.[15][16]
Doprava
- Silniční doprava – Do obce vedou silnice III. třídy. Ve vzdálenosti 2,5 km vede dálnice D7 s exitem 18 (Slaný-jih). Železniční trať ani stanice na území obce nejsou. Nejblíže obci je železniční zastávka Kladno-Švermov ve vzdálenosti 3,5 km ležící na trati 093 z Kralup nad Vltavou do Kladna. Do roku 1982 byla v provozu zastávka Pchery na trati Kladno-Dubí – Zvoleněves.[17] V obci zastavovaly v září 2011 autobusové linky jedoucí do těchto cílů: Brandýsek, Kladno, Praha, Slaný.[18]
Pamětihodnosti
- Kostel svatého Štěpána, stojící v horní části vsi. Poprvé se připomíná v registrech desátků roku 1352, byl barokně přestavěn a rozšířen v roce 1706, novější úpravy pocházejí ještě z let 1894 až 1895.
- Barokní zvonice z poloviny 18. století ve stráni nad kostelem
Osobnosti
- Oldřich Duras, první český šachový velmistr se narodil v Humnech roku 1882.
- Bydlel zde horník (dřevič) dolu Ronna Karel Koutecký, narozený roku 1906 v Motyčíně a popravený koncem druhé světové války v Drážďanech. Ve Pcherách je po něm pojmenována ulice Karla Kouteckého, jeho jméno je také uvedeno na pomnících ve Pcherách a Vinařicích.[19]
Fotogalerie
- Zděná barokní zvonice na horním okraji vsi
- Pohled od zvonice na kostel sv. Štěpána
- Kostel sv. Štěpána zezadu
- Osa obce, ulice 5. května, u křižovatky v centru Pcher
- Silnice od Knovíze vstupuje do Pcher
- Dům čp. 7 s výklenkovými soškami svatých
- Dub U Čížků
- Hlavní ulice na Theodoru, směr Brandýsek
- Budovy bývalého dolu Theodor
- Východní stožár
Reference
- ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2023. Praha. 23. května 2023. Dostupné online. [cit. 2023-05-25]
- ↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky - 2017. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28]
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18]
- ↑ ČAPEK, V. O pojmenování známějších uhelných dolů v okolí Kladna. Redakce Josef Žofka, Josef Švejda. Věstník Sládečkova městského musea na Kladně. Musejní spolek, 1947, čís. 2, s. 49–50, 53. ISSN 1803-926X.
- ↑ a b c Správní uspořádání Předlitavska 1850-1918
- ↑ Amtliches Deutsches Ortsbuch für das Protektorat Böhmen und Mähren
- ↑ Nařízení ministra vnitra č. 185/1942 Sb.
- ↑ Dekret presidenta republiky č. 121/1945 Sb.. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 28-09-2011]. Dostupné v archivu pořízeném dne 28-09-2011.
- ↑ Vládní nařízení č. 3/1949 Sb.. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 22-05-2011]. Dostupné v archivu pořízeném dne 22-05-2011.
- ↑ Zákon č. 36/1960 Sb.. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 22-05-2011]. Dostupné v archivu pořízeném dne 22-05-2011.
- ↑ Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, str. 1006. (česky a německy)
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 [online]. Praha: Český statistický úřad, rev. 2015-12-21 [cit. 2015-12-21]. Dostupné online.
- ↑ Výsledky sčítání 2021 – otevřená data [online]. [cit. 2022-04-18]. Dostupné online.
- ↑ http://vdp.cuzk.cz/vdp/ruian/sidelnijednotky/vyhledej?ob.kod=532720&ku.kod=&search=Vyhledat
- ↑ Archivovaná kopie. www.techtydenik.cz [online]. [cit. 2008-01-21]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2007-10-17.
- ↑ Archivovaná kopie. www.vtepchery.cz [online]. [cit. 2008-01-21]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2008-01-28.
- ↑ ŠŤASTNÝ, Jan. Trať 11b - Kladno Dubí-Zvoleněves. zrus-zan-zel.blogspot.com [online]. [cit. 2021-04-28]. Dostupné online.
- ↑ Portál CIS o jízdních řádech
- ↑ Spolek pro vojenská pietní místa: Karel Koutecký
Literatura
- JANÁČ, Marek; TUMLÍŘ, Pavel; HARVALÍK, Milan. Divnopis. Praha: Radioservis, 2006. 214 s. ISBN 80-86212-47-5. Kapitola Pchery, s. 148–149.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Pchery na Wikimedia Commons
- Galerie Pchery na Wikimedia Commons
- Encyklopedické heslo Pchery v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích
- Oficiální stránky
- Pchery v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
Média použitá na této stránce
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
(c) Karte: NordNordWest, Lizenz: Creative Commons by-sa-3.0 de
Location map of the Czech Republic
Autor:
- Information-silk.png: Mark James
- derivative work: KSiOM(Talk)
A tiny blue 'i' information icon converted from the Silk icon set at famfamfam.com
Autor: Rogalo1, Licence: CC BY-SA 4.0
Dub letní památný strom č.104161 dle AOPK se nachází v obci Pchery (okr.Kladno), za požární zbrojnicí ve statku "U Čížků" čp.5. Korunu má široce rozvětvenou, dosahující až na střechu stodoly.
Poloha obce Pchery v rámci okresu Kladno a správního obvodu obce s rozšířenou působností Kladno.
Vlajka obce Pchery, okres Kladno. List tvoří tři svislé pruhy, bílý, červený a bílý, v poměru 1:2:1. Uprostřed červeného pruhu bílá, žlutě lemovaná dalmatika se šesti (3,2,1) černými kotouči na prsou, kterou prorůstají bílá lekna, listy z rukávů a kořeny dole.
Pchery, okres Kladno. Dům čp. 7 na hlavní ulici (Ulice 5. května) v místní části Pchery. V nikách po stranách vrat sošky svatých.
Znak obce Pchery, okres Kladno. V červeném štítě stříbrná, zlatě lemovaná dalmatika se šesti (3,2,1) černými kotouči, kterou prorůstají stříbrná lekna, listy z rukávů a kořeny dole.
Osada Theodor ("na Krétě"), součást obce Pchery, okres Kladno. Pohled od severozápadu na zatáčku silnice (ulice Maršála Rybalka) a budovy někdejšího kamenouhelného dolu Theodor (zaražen 1897, těžba 1902-1935).
Pchery, okres Kladno. Hlavní ulice (Ulice 5. května) ve středu obce. Pohled od křižovatky Brandýsek/Švermov severovýchodním směrem do místní části Pchery. Za stromy nahoře v pravé části obrazu skrytý kostel sv. Štěpána.
Pchery, okres Kladno. Pohled od zjz., z hlavního vrcholu Vinařické hory (413 m). V pravé části snímku od popředí až do nejvzdálenějšího pozadí rozlehlá pláň, zvaná Rovina o nadmořské výšce kolem 340-320 m). V levé části obrazu terén klesá do údolí Knovízského (Svatojiřského) potoka. Hrana terénu těsně obkružuje zástavbu obce, ležící 1,6 až 2,4 km od místa pohledu, a za ní pak probíhá mírně vlevo od stožárů větrné elektrárny, tyčících se necelých 3,5 km od pozorovatele. Zástvba vpravo, více vpředu (se silnicí od Švermova), patří místní části Humny, domy níže po svahu vlevo a vzadu místní části Pchery. Vlevo od větrné eletrárny na obzoru patrná obec Želenice, přes 6 km daleko.
Pchery, okres Kladno. Pohled zpod zvonice při horním okraji obce k severu, na kostel sv. Štěpána a zástavbu místní části Pchery.
Osada Theodor ("na Krétě"), součást obce Pchery, okres Kladno. Pohled od zatáčky silnice (ulice Maršála Rybalka) uprostřed vsi ve směru východním, ku Brandýsku.
Pchery, okres Kladno. Pohled od křižovatky Jemníky/Knovíz směrem k jihu, na hlavní silnici vstupující na dolním okraji obce do Pcher.
Větrná elektrárna na Rovinech u Pcher, okres Kladno. Východní stožár.