Pchu-er (čaj)

Pchu-er

Pchu-er (čínsky v českém přepisu pchu-er čcha, pchin-jinem Pǔ'ěr chá, znaky 普洱茶; česky čaj z Pchu-er, Wade-Gilesova transkripce: p'u-erh), též puerh, jsou označení pro tmavý čaj (hei cha, chej čcha) pěstovaný v čínské provincii Jün-nan. Pchu-er se vyrábí, až na pár výjimek, z jednoho druhu čajového keře, ta-jie, v doslovném překladu název znamená "velký list" a zpracovává se užitím dodatečné fermentace čaje.

Historie

Kulturní krajina starých čajových lesů Pchu-er v pohoří Jingmai
Světové dědictví UNESCO
Smluvní státČínaČína Čína
Typkulturní dědictví
Kritériumiii, v
Odkaz1665 (anglicky)
Zařazení do seznamu
Zařazení2023 (45. zasedání)

Pchu-er se pěstuje v čínské provincii Jün-nan, která je známá svým specifickým klimatem a poměrně vysokou nadmořskou výškou. Jün-nan leží na jihozápadě Číny. Díky monzunu je zde velice různorodé klima. Pchu-er se zde pěstuje a zpracovává podle různých zdrojů 700-1700 let. Dříve se sklizené lístky z plantáží Jün-nanu nosily v koších do okresního města Pchu-er, kde se dále zpracovávaly, odtud zřejmě pramení název čaje.

V roce 2023 byla jádrová část (71 km²) kulturní krajiny pěstování tohoto čaje zapsána na seznam světového kulturního dědictví UNESCO.

Vlastnosti

Chuť pchu-eru je velice pestrá a velmi záleží na způsobu přípravy a kvalitě čaje. Obecně platí, že čím starší, tím jemnější chuť, a naopak čím delší doba louhování, tím hrubší a zemitější chuť. Vůně kvalitního tmavého pchu-eru je velmi specifická, nasládlá, kdežto u nekvalitních sort, kde se níže uvedený proces wo-dui zanedbává a zkracuje, bývá hrubá a zemitá.

  • Tmavý Pchu-er se vyznačuje především tmavší barvou než normální černý (červený) čaj. Při delším louhování dostává temnou, zcela neprůhlednou barvu, lehce připomínající barvu černé kávy, ovšem u nižších a šizených tříd je okamžitě tmavá.
  • Světlý pchu-er bývá v prvních letech štiplavý, vegetální, agresivní, a časem se uhlazuje, tmavý pchu-er vznikl jako náhražka dlouho zrajících světlých, původních, Mao ce-tungovou kulturní revolucí zničených čajů.

Zpracování

Původem se čajové keříky, ze kterých se pchu-er dělá, blíží prapůvodním čajovým keřům, jejichž stáří se odhaduje na více než 1700 let. V Jün-nanu se čaj sklízí třikrát ročně a zvláštní druhy pchu-eru se jmenují podle sklizně, ve které byly sklizeny.

Typy sklizní

  • Čchun-ťien (jarní závitky) – Čaj sklízen v polovině dubna, lístky se vyznačují bílým chmýřím.
  • Er-šuej (druhá sklizeň) – Čaj sklízen mezi červencem a srpnem. Slouží pro výrobu lisovaných čajů.
  • Ku-chua (zrnkový květ)- Čaj sklízen v září a říjnu. Slouží k výrobě tabulkového čaje.

Samotné zpracování

  • Šeng – Lístky se nechají zavadnout. Další proces se jmenuje ša-čching (zabití zeleně) – v tomto kroku se lístky na pánvi zahřejí. Poté se lístky rolují. Poté se nechávají usušit na slunci. Takto vzniklá surovina se jmenuje mao-čcha. Mao-čcha se napaří a slisuje.
  • Šu – mao-čcha se nechá za speciálních tepelných a vlhkostních podmínkách fermentované v hromádkách (wo-tuej) v řádu několik dnů až měsíců. Poté se lístky protřídí, napaří a slisují.

Druhy pchu-eru

  • Šu – tmavý, nekvalitní a standardní bývá zemitý, vyšší třídy už jsou mnohem lepší. Vynalezen 1964 firmou Menghai Tea Factory, jako náhražka dlouhozrajícího a drahého Šeng. Čaj je tak hotový již po 60 dnech.
  • Šeng – zelený, je to nejstarší čaj jaký existuje. Jeho chuť je ovocná, medová, se stářím přechází do zemité. Většina starých zrajících pchu-erů byla bohužel zničena během čínské Kulturní revoluce.
  • bílý (lisované tipsy čajovníku, např. Yüe Guang Bai) a květový (lisované květy čajovníku, např. Čcha-chua ping čcha)

Příprava

Pchu-er je jeden z nejrozmanitějších typů čaje. Připravuje se různými způsoby.

  • Jednonálevový pchu-er:
    Na půl litru horké vody (90 °C) se použije jedna až pět lžiček čaje. Louhuje se 2-4 minuty. Čím více čaje a čím déle trvá louhování, tím více chuti se z čaje uvolní. Pro dosažení lepší chuti je vhodnější spíše přidávat čaj než prodlužovat dobu louhování.
  • Vařený pchu-er:
    Stejné množství čaje jako u jednonálevového, ale lístky se povaří ve vroucí vodě. Výsledkem je trpká temná tekutina s vysokým obsahem kofeinu.

Všechny tyto druhy příprav jsou určené jen pro nejstandardnější pchu-ery, a to pouze šu (tmavý). Každý lepší pchu-er se hodí na přípravu kung-fu čcha (malé množství vody 100-200 ml, velice krátké zálevy, 100 C, velké množství čaje)

Účinky

Účinky pchu-eru jsou často přeceňovány, lze se setkat s názorem, že lze pchu-erem léčit vše od bolesti žaludku a nadváhy až po rakovinu (na druhou stranu je čaj obecně předmětem několika studií v souvislosti s prevencí proti rakovině). V čaji byla objevena přírodní antibiotika, takže při pití ve větším množství může mít lepší účinky na průběh chorob než běžný čaj. Byly také prokázány určité léčebné účinky na trávení.

Fotogalerie

Odkazy

Literatura

  • CHOW, Kit; KRAMEROVÁ, lone. Všechny čaje Číny. Praha: Amana Dharmagaia, 1998. ISBN 80-85905-54-X. 

Související články

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Bamboo puerh.JPG
Autor: Tomáš Plocek, Licence: CC BY 2.5
puerh in bamboo stick and puerh in original pack on tea see
Zhuan cha.jpg
Autor: Jason Fasi, Licence: CC BY 2.5
Zhuan cha, Dadugang 2006 raw pu-erh zhuancha.
Puerh limited edition.JPG
Autor: Tomáš Plocek, Licence: CC BY 2.5
limited edition of some old puerh tea on origina pack
Puer tea, Chinese green tea, Rostov-on-Don, Russia.jpg
© Vyacheslav Argenberg / http://www.vascoplanet.com/, CC BY 4.0
Pu'er tea and Chinese green tea. Tea of China. Rostov-on-Don, Russia.
Xiaguan 1992 tuo cha.jpg
Autor: Jason Fasi, Licence: CC BY 2.5
Xiaguan 1992 raw pu-erh tuocha.
Puer tea, Chinese tea, Rostov-on-Don, Russia.jpg
© Vyacheslav Argenberg / http://www.vascoplanet.com/, CC BY 4.0
Pu'er tea from Yunnan. Chinese tea. Tea of China. Rostov-on-Don, Russia.