Pečárka zápašná

Jak číst taxoboxPečárka zápašná
alternativní popis obrázku chybí
Pečárka zápašná
Vědecká klasifikace
Říšehouby (Fungi)
Odděleníhouby stopkovýtrusné (Basidiomycota)
Třídastopkovýtrusé (Agaricomycetes)
Podtřídahouby rouškaté (Agaricomycetidae)
Řádlupenotvaré (Agaricales)
Čeleďpečárkovité (Agaricaceae)
Rodpečárka (Agaricus)
Binomické jméno
Agaricus xanthodermus
Genev.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Pečárka zápašná (Agaricus xanthodermus) je mírně jedovatá stopkovýtrusá houba z čeledi pečárkovitých.[1]

Synonyma

  • žampion zápašný
  • Agaricus meleagris var. grisea (A. Pearson) Wasser, Ukr. bot. Zh. 35(5): 516 (1978)
  • Agaricus pseudocretaceus Bon, Docums Mycol. 15(no. 60): 34 (1985)
  • Fungus xanthoderma (Genev.) Kuntze, (1898)
  • Pratella xanthoderma (Genev.) Gillet, Tabl. analyt. Hyménomyc. France (Alençon): 129 (1884)
  • Psalliota flavescens Richon & Roze, Fl. champ. com. ven.: 42 (1885)
  • Psalliota grisea (A. Pearson) Essette, Psalliotes: tab. 42 (1964)
  • Psalliota xanthoderma (Genev.) Richon & Roze, Fl. champ. com. ven.: 53 (1885)[2]

Výskyt

Fruktifikuje od května do listopadu. Roste obvykle ve skupinách, v lesích, parcích, loukách i zahradách.[3][4] Dává přednost stanovištím bohatým na dusík.[5]

Rozšíření

Severní Amerika, Evropa, Afrika.[6]

Vzhled

Makroskopický

Klobouk je 5–15 cm široký, kuželovitý s plochým středem, křídové barvy. Je lysý a matný. Jeho lupeny jsou v mládí růžové a ve stáří kakaově hnědé. Po poranění rychle žloutne. Třeň je hlízovitý s blanitým prstenem. Jeho dužina páchne po fenolu.[7][5]

Mikroskopický

Výtrusy jsou fialové až černé barvy, elipsoidního tvaru, veliké 5–6,5 × 3–4 µm.[8]

Jedovatost

Plodnice obsahuje termostabilní toxiny ve všech stadiích vývoje.[7] Otravy se projevují trávicími obtížemi, bolestí žaludku, zvracením či nevolností.[4]

Zaměnitelnost

Zaměňuje se s ostatními pečárkovitými houbami, které žloutnou, jako je pečárka ovčí, pečárka hajní a pečárka hlíznatá. Tyto jedlé pečárky ale voní po hořkých mandlích nebo po anýzu.[1]

Reference

  1. ↑ a b http://www.myko.cz/clanek301/
  2. ↑ http://www.biolib.cz/cz/taxon/id60507/
  3. ↑ SMOTLACHA, Miroslav; ERHARTOVÁ, Marie; ERHART, Josef. Kapesní atlas hub. Praha: Ottovo nakladatelství, 2002. ISBN 80-7181-675-2. 
  4. ↑ a b HAGARA, Ladislav. Ottova encyklopedie hub. Praha: Ottovo nakladatelství, 2015. ISBN 978-80-7451-407-4. 
  5. ↑ a b HAGARA, Ladislav; ANTONÍN, Vladimír; BAIER, Jiří. Velký atlas hub. Praha: Ottovo nakladatelství, 2005. ISBN 978-80-7360-334-2. 
  6. ↑ http://botany.cz/cs/agaricus-xanthodermus/
  7. ↑ a b GARIBOVOVÁ, L. V.; SVRČEK, M.; BAIER, J. Houby poznáváme, sbíráme, upravujeme, konzumujeme. 1. vyd. Praha: Lidové nakladatelství, 1985. 
  8. ↑ www.rogersmushrooms.com [online]. [cit. 2015-04-11]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-06-16. 

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Information-silk.svg
Autor: , Licence: CC BY 2.5
A tiny blue 'i' information icon converted from the Silk icon set at famfamfam.com
Agaricus xanthodermus section.jpg
Autor: Velella, Licence: CC BY-SA 3.0
Yellow staining mushroom growing in Wales, November 2011