Peggy Whitsonová

Peggy Annette Whitsonová
astronautka NASA
Státní příslušnostUSA
Datum narození9. února 1960 (63 let)
Místo narozeníUSA Mount Ayr, Iowa, USA
Předchozí
zaměstnání		biochemička
Čas ve vesmíru675 dní, 3 hodiny, 48 minut
Kosmonaut od1. května 1996
MiseExpedice 5
(STS-111/ISS/STS-113)
Expedice 16
(Sojuz TMA-11/ISS)
Expedice 50/51/52
(Sojuz MS-03/ISS/Sojuz MS-04)
Axiom Mission 2/ISS
Znaky misí Emblém Expedice 50 Emblém Expedice 51
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Peggy Annette Whitsonová (* 9. února 1960 v Mount Ayr, Iowa, USA) je americká biochemička, astronautka NASA, 419. člověk ve vesmíru. V letech 2002–2008 absolvovala dva půlroční a jeden devítiměsíční let na Mezinárodní vesmírnou stanici. V současnosti je ředitelkou pro kosmické lety s posádkou ve společnosti Axiom Space. V roce 2023 se na ISS podívala počtvrté jako velitelka komerčního letu Axiom Mission 2. Je držitelkou několika amerických kosmonautických rekordů včetně nejdelší souhrnné délky kosmických letů mezi ženami (675 dní).[1]

Mládí a vzdělání

Peggy Whitsonová pochází z Mount Ayr v Iowě, studovala biologii a chemii na Iowa Wesleyan College (bakalářský titul, 1981) a biochemii na Rice University v Houstonu (doktorát, 1985). Poté (1986–1988) byla zaměstnancem Národní výzkumné rady přiděleným do Johnsonova vesmírného střediska. Od roku 1988 pracovala pro dodavatele NASA společnost KRUG International. Roku 1989 přešla do oddělení biochemických výzkumů Johnsonova vesmírného střediska a od roku 1993 do oddělení medicíny. Současně od roku 1991 působila na Texaské univerzitě v Galvestonu.[2]

Kariéra v NASA

V květnu 1996 byla v 16. náboru NASA vybrána mezi astronauty. Po dvouletém kurzu všeobecné kosmické přípravy získala kvalifikaci letové specialistky. V letech 1998–1999 vedla skupinu podpory posádek v Rusku.[2]

1. let

V červenci 1999 byla zařazena do záložní posádky Expedice 3 a hlavní posádky Expedice 5 společně s kosmonauty Valerijem Korzunem a Sergejem Treščovem. Všichni tři 5. června 2002 odstartovali do vesmíru na palubě raketoplánu Endeavour (let STS-111). Nahradili kolegy z Expedice 4 a na půl roku se zabydleli na stanici. S doprovodem Korzuna podnikla Whitsonová 16. srpna 2002 svůj první výstup do volného prostoru. Trval 4 hodiny a 25 minut a dvojice při něm namontovala protimeteorické panely na modul Zvezda. V prosinci přiletěli členové Expedice 6 a Korzun, Treščov a Whitsonová se vydali zpět na Zemi. Přistáli na Floridě 7. prosince 2002 po 184 dnech 22 hodinách a 14 minutách letu.[2][3]

2. let

V červenci 2005 byla Whitsonová zařazena do skupiny astronautů určených pro Expedice 15, 16, 17. V prosinci 2005 byla jmenována velitelkou záložní posádky Expedice 14, spolu s palubním inženýrem Jurijem Malenčenkem, v květnu 2006 byl do posádky zařazen také Clayton Anderson. V srpnu 2006 byli Whitsonová a Malenčenko určeni za hlavní posádku pro Expedici 16.[2]

Na svou misi odstartovali 10. října 2007 v Sojuzu TMA-11, třetím členem posádky byl malajsijský kosmonaut Sheikh Muszaphar Shukor. Po spojení s ISS během týdne přebrali stanici od Expedice 15. Fjodor Jurčichin a Oleg Kotov se s Shukorem vrátili na Zemi a členové Expedice 16 zůstali na stanici.

Whitsonová jako historicky první velitelka ISS během obvyklého půlročního pobytu na stanici absolvovala celkem 5 výstupů do volného prostoru. Při prvním ji doprovázel Malačenko – 9. listopadu 2007 během 6 hodin a 55 minut připravili spojovací adaptér PMA-2 k přesunu na modul Harmony.[4] Při zbylých čtyřech výstupech 20.[5] a 24. listopadu 2007[6], 18. prosince 2007[7] a 30. ledna 2008[8] byl jejím společníkem Daniel Tani a společně strávili celkem 28 hodin a 26 minut vnějším připojováním modulu Harmony ke zbytku stanice, inspekční činností na elektrickém systému stanice a výměnou motoru na jednom z otočných solárních polí stanice. Celková délka dosavadních šesti výstupů Whitsonové dosáhla 39 hodin a 46 minut.

Malačenko s Whitsonovou přistáli 19. dubna 2008 po letu trvajícím 191 dní 19 hodin a 13 minut.[2][9] Na palubě s nimi byli i korejská kosmonautkou I So-jon, která se vracela ze svého desetidenního letu.

Vedoucí kanceláře astronautů

Nedlouho po ukončení druhé mise a následné rehabilitace byla v říjnu 2009 jmenována vedoucí kanceláře astronautů NASA jako nástupkyně Stevena Lindseye. Byla první ženou a prvním neletcem v této funkci a vykonávala ji do července 2012,[10] kdy se vrátila do stavu aktivní přípravy na další kosmický let; pozice se místo ní ujal Robert Behnken.

3. let

Peggy Whitsonová se na ISS vrátila i při své třetí misi o osm a půl roku později. Po startu 17. listopadu 2016 z kosmodromu Bajkonur v Kazachstánu[11] se společně s velitelem Olegem Novickým a Thomasem Pesquetem v lodi Sojuz MS-03 připojila k Mezinárodní vesmírné stanici 19. listopadu 2016[12] jako plánovaná velitelka Expedice 51.[13][14] V březnu 2017 byla její mise na ISS prodloužena o další 3 měsíce[15] – zatímco Novickij a Pesquet se na Zemi vrátili v Sojuzu MS-03, v němž startovali, Whitsonová přistála 3. září 2017 v Kazachstánu v lodi Sojuz MS-04.

Během svého rekordního letu Whitsonová mimo jiné absolvovala další 4 výstupy do volného prostoru – 6. ledna[16] a 30. března 2017[17] s Robertem Kimbroughem, 12.[18] a 23. května 2017[19] s Jackem Fischerem. Během 20 hodin a 35 minut splnila řadu montážních a údržbářských úkolů, včetně výměny baterií v elektrickém systému stanice, zapojení spojovacího adaptéru PMA-3 nebo instalace antén na modul Destiny. Celkovou dobu všech svých 10 výstupů zvýšila na 60 hodin a 21 minut.

Devět měsíců po návratu ze 3. letu Peggy Whitsonová odešla z NASA.[10]

Kariéra v Axiom Space

Další kroky Peggy Whitsonové zamířily do soukromé společnosti Axiom Space zajišťující komerční lety na ISS a připravující se na budoucí vypuštění čistě soukromé vesmírné stanice Axiom Station.

V lednu 2021 společnost zveřejnila, že se Whitsonová stala záložní velitelkou první mise k ISS Axiom Mission 1.[20]

Koncem roku 2022 vyšlo najevo, že je ve společnosti Axiom Space ředitelkou pro kosmické lety s posádkou.[21]

4. kosmický let

V květnu 2021 Axiom Space oznámila, že Whitsonová bude velitelkou druhého komerčního letu k ISS, Axiom Mission 2.[22] Zbytek posádky tvořil komerční astronaut John Shoffner a dva astronauti vyslaní Saúdskou vesmírnou komisí, Alí al-Qarní a Rajjána Barnáwíová.

Start se po několika odkladech uskutečnil 21. května a loď Crew Dragon Freedom se k ISS připojila o den později. Čtveřice se během letu kromě seznámení se stanicí a pozorování Země věnovala vědeckému programu. Ten tvořilo přes 20 multidisciplinárních experimentů z oblastí věd o životě, výzkumu člověka, fyzikálních věd a technologií, a navíc několik osvětových výzkumů v oblasti technologií, inženýrství, umění a matematiky..[23]

Loď se po všech nezbytných předodletových procedurách od ISS odpojila 30. května 2023[24] a další den přistála do vod Mexického zálivu poblíž floridského města Panama City.[23]

Záhy po návratu Whitsonová prohlásila, že se těší na další příležitost opustit Zemi.[25]

Kosmonautické rekordy

Peggy Whitsonová je držitelkou několika celosvětových a amerických kosmonautických rekordů:

  • největší souhrnná délka kosmických letů mezi americkými astronauty i astronautkami – 675 dní, 3 hodiny a 48 minut (do té doby rekordních 534 dní Jeffreyho Williamse překonala 24. dubna 2017);[26]
  • nejstarší žena, která vyletěla do vesmíru – držitelkou rekordu se stala při svém třetím letu, k němuž se vydala v bezmála 57 letech,[27][28] a potvrdila ho i při svém čtvrtém letu, když startovala ve věku 63 let;
  • největší počet absolvovaných výstupů do volného prostoru mezi ženami – během svých misí na ISS vystoupila mimo stanici celkem 10x,[29] ale držitelkou rekordu se stala už svým osmým výstupem 30. března 2017;[30]
  • nejstarší žena, která uskutečnila výstup do vesmíru – při posledním výstupu 23. května 2017 jí bylo 57 let;
  • první velitelka Mezinárodní vesmírné stanice[31] – až do roku 2005, kdy Whitsonová tuto funkci zastávala při svém druhém kosmickém letu, byli veliteli ISS pouze muži.

Díky své třetí misi od listopadu 2016 do září 2017 byla Peggy Whitsonová s 289 dny 5 hodinami a 2 minutami také rekordmankou v délce jednotlivého letu mezi americkými astronautkami. O tento primát ji ale těsně před koncem roku 2019 připravila Christina Kochová, která později s koncem svého posledního letu zapsala celkem 328 dní, 13 hodin a 59 minut.

Reference

  1. ↑ US astronaut Peggy Whitson breaks American spaceflight record [online]. [cit. 2017-05-10]. Dostupné online. 
  2. ↑ a b c d e IVANOV, Ivan, a kol. Космическая энциклопедия ASTROnote [online]. Moskva: [cit. 2009-05-06]. Kapitola С Ш А. Dostupné online. (rusky) 
  3. ↑ HOLUB, Aleš. MEK. Malá encyklopedie kosmonautiky [online]. Rev. 2002-12-08 [cit. 2009-05-06]. Kapitola Expedice 5. [dále jen Holub]. Dostupné online. 
  4. ↑ JSC, Jerry Wright :. NASA - Station Spacewalk Prepares for PMA, Harmony Moves. www.nasa.gov [online]. 2007-11-09 [cit. 2023-06-07]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2018-12-29. (anglicky) 
  5. ↑ NASA - Spacewalkers Harmonize on Node Hookup Tasks. www.nasa.gov [online]. 2007-11-20 [cit. 2023-06-07]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2018-12-29. (anglicky) 
  6. ↑ NASA - Spacewalkers Complete More Harmony Hookup Work. www.nasa.gov [online]. 2007-11-24 [cit. 2023-06-07]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2020-08-13. (anglicky) 
  7. ↑ NASA - Spacewalkers Find No Solar Wing Smoking Gun. www.nasa.gov [online]. 2007-12-18 [cit. 2023-06-07]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2019-02-04. (anglicky) 
  8. ↑ NASA - Spacewalkers Replace Solar Wing Motor. www.nasa.gov [online]. 2008-01-30 [cit. 2023-06-07]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2018-12-28. (anglicky) 
  9. ↑ Holub. Rev. 2008-04-19 [cit. 2009-05-02]. Kapitola Expedice 16. 
  10. ↑ a b POTTER, Sean. Record-Setting NASA Astronaut Peggy Whitson Retires. NASA [online]. 2018-06-15 [cit. 2023-06-07]. Dostupné online. 
  11. ↑ Biography of PEGGY A. WHITSON [online]. NASA, 2016 [cit. 2016-02-16]. Dostupné online. (anglicky) 
  12. ↑ Welcome Aboard! New Arrivals Make Six Expedition 50 Crew Members | Space Station [online]. [cit. 2016-11-24]. Dostupné online. (anglicky) 
  13. ↑ NASA, Space Station Partners Announce Crew Members for Missions in 2017 [online]. NASA, 6 August 2015 [cit. 2016-02-16]. Dostupné online. (anglicky) 
  14. ↑ ISS Expedition 51 mission patch [online]. collectspace.com, 5 December 2015 [cit. 2016-02-16]. Dostupné online. (anglicky) 
  15. ↑ NORTHON, Karen. NASA Astronaut Peggy Whitson Adds Time to Record-Breaking Mission [online]. NASA, 2017-04-05, rev. 2017-08-07 [cit. 2020-02-08]. Dostupné online. (anglicky) 
  16. ↑ GARCIA, Mark. Astronauts Complete First of Two Power Upgrade Spacewalks. nasa.gov [online]. NASA, 2017-01-06 [cit. 2023-06-07]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2017-06-02. (anglicky) 
  17. ↑ GARCIA, Mark. Spacewalkers Successfully Connect Adapter for Commercial Crew Vehicles. nasa.gov [online]. NASA, 2017-03-30 [cit. 2023-06-07]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2017-06-02. (anglicky) 
  18. ↑ GARCIA, Mark. 200th Station Spacewalk Comes to an End. nasa.gov [online]. NASA, 2017-05-12 [cit. 2023-06-07]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2017-06-02. (anglicky) 
  19. ↑ GARCIA, Mark. Short Spacewalk Complete After Successful Installation Work. nasa.gov [online]. NASA, 2017-05-23 [cit. 2023-06-07]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2017-06-02. (anglicky) 
  20. ↑ Axiom Space na Twitteru. Twitter [online]. [cit. 2023-06-07]. Dostupné online. 
  21. ↑ Team. Axiom Space [online]. [cit. 2023-06-07]. Dostupné online. (anglicky) 
  22. ↑ Axiom announces Ax-2 mission commander and pilot. Axiom Space [online]. [cit. 2023-06-07]. Dostupné online. (anglicky) 
  23. ↑ a b Dragon Freedom Splashes Down, Wraps Up Historic Ax-2 Mission - AmericaSpace. www.americaspace.com [online]. 2023-05-31 [cit. 2023-05-31]. Dostupné online. (anglicky) 
  24. ↑ GARCIA, Mark. Ax-2 Astronauts Undock from Station Inside Dragon Freedom. blogs.nasa.gov [online]. 2023-05-30 [cit. 2023-05-31]. Dostupné online. (anglicky) 
  25. ↑ WALL, Mike Wall. 'I'm ready. Let's go!' Record-breaking astronaut Peggy Whitson eager for next flight after private Ax-2 mission. Space.com [online]. 2023-06-02 [cit. 2023-06-07]. Dostupné online. (anglicky) 
  26. ↑ Peggy Whitson: Oldest woman in space blasts off to ISS. BBC News. 2016-11-17. Dostupné online [cit. 2016-12-04]. (anglicky) 
  27. ↑ NASA's Peggy Whitson Becomes Oldest Woman in Space - ABC News [online]. Abcnews.go.com [cit. 2016-11-19]. Dostupné online. (anglicky) 
  28. ↑ Chiara Palazzo Associated Press. Nasa veteran Peggy Whitson becomes the oldest woman in space as she blasts off for ISS [online]. Telegraph.co.uk [cit. 2016-11-19]. Dostupné online. (anglicky) 
  29. ↑ MEK - Přehled EVA. mek.kosmo.cz [online]. [cit. 2023-06-07]. Dostupné online. 
  30. ↑ GARCIA, Mark. Spacewalkers Successfully Connect Adapter for Commercial Crew Vehicles. nasa.gov [online]. NASA, 2017-03-30 [cit. 2023-06-07]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2017-11-03. 
  31. ↑ Tariq Malik. Astronauts Ponder State of Space Exploration [online]. Fox News, 2007 [cit. 2008-01-12]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2007-11-06. (anglicky) 

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

ISS Expedition 16 Patch.svg
This patch commemorates the sixteenth expeditionary mission to the International Space Station (ISS). The design represents the conjunction of two unique astronomical events: a transit of the ISS across the surface of a full moon, and a nearly complete annular eclipse of the sun. The ISS is shown in its complete configuration, symbolizing the role of this expedition in preparing for the arrival and commissioning of international partner modules and components. The ISS transit across the moon highlights its role in developing the techniques and innovations critical to enable long-duration expeditions to the lunar surface and beyond.
Sts-111-patch.png
STS111-S-001 --- The STS-111 patch symbolizes the hardware, people, and partner nations that contribute to the flight. The Space Shuttle rises on the plume of the Astronaut Office symbol, carrying the Canadian Mobile Base System (MBS) for installation while docked to the International Space Station (ISS). The mission is named UF-2 for ISS Utilization Flight number two. The ISS orbit completes the Astronaut Office symbol and is colored red, white, and blue to represent the flags of the United States, Russia, France, and Costa Rica. The Earth background shows Italy, which contributes the Multi Purpose Logistics Module (MPLM) used on this flight to re-supply ISS. The ten stars in the sky represent the ten astronauts and cosmonauts on orbit during the flight, and the star at the top of the patch represents the Johnson Space Center, in the state of Texas, from which the flight is managed. The names of the STS-111 crew border the upper part of the patch, and the Expedition Five (going up) and Expedition Four (coming down) crews’ names form the bottom of the patch. The NASA insignia design for Shuttle flights is reserved for use by the astronauts and for other official use as the NASA Administrator may authorize. Public availability has been approved only in the forms of illustrations by the various news media. When and if there is any change in this policy, which is not anticipated, the change will be publicly announced.
Expedition 5 insignia.svg
The International Space Station (ISS) Expedition Five patch depicts the Station in its completed configuration and represents the vision of mankind's first step as a permanent human presence in space. The United States and Russian flags are joined together in a Roman numeral V to represent both the nationalities of the crew and the fifth crew to live aboard the ISS. Crew members’ names are shown in the border of this patch. This increment encompasses a new phase in growth for the Station, with three Shuttle crews delivering critical components and building blocks to the ISS. To signify the participation of each crew member, the Shuttle is docked to the Station beneath a constellation of 17 stars symbolizing all those visiting and living aboard Station during this increment.
STS-113 Patch.svg
* This is the crew patch for the STS-113 mission, which will be the eleventh American (11A) assembly flight to the International Space Station (ISS). The primary mission will be to take the Expedition Six crew to the ISS and return the Expedition Five crew to Earth. STS-113 will be the first flight in the assembly sequence to install a major component in addition to performing a crew exchange. The Port 1 Integrated Truss Assembly (P1) will be the first truss segment on the left side of the ISS. P1 will provide an additional three External Thermal Control System radiators, adding to the three radiators on the Starboard 1 (S1) Integrated Truss Assembly. The installation and outfitting of P1 will require three extravehicular activities (space walks) as well as coordination between the Shuttle Robotic Manipulator System and the Space Station Robotic Manipulator System. The patch depicts the Space Shuttle Endeavour docked to the ISS during the installation of the P1 truss with the gold astronaut symbol in the background.
  • The seven stars at the top left center of the patch are the seven brightest stars in the constellation Orion. They represent the combined seven crew members (four Shuttle and three Expedition Six). The three stars to the right of the astronaut symbol represent the returning Expedition Five crew members. The Shuttle crew names are on the solar arrays of the P6 truss. The ISS Expedition crew names are in a chevron that also features the American and Russian flags. The Expedition 6 crew names are on top of the Expedition 5 crew names, since Expedition 6 goes up while Expedition 5 goes down. The Roman Numeral CXIII represents the mission number 113.
ISS Expedition 50 Patch.png
Official crew Patch of Expedition 50 on the International Space Station.
  • The Expedition 50 patch encompasses the spirit of human exploration from previous missions to the moon to current exploration on the International Space Station (ISS). The red border symbolizes future human exploration of Mars – the Red Planet. Our home planet Earth is prominent in the patch to remind us that everything done on the mission is to help people on Earth – “Off the Earth, For the Earth.” The background colors of red, white, and blue represent the national colors of all six crew members – United States, Russia, and France. The six stars represent the families of all six crewmembers. Finally, the numeral 50 signifies the 50th Expedition to the ISS.
ISS Expedition 51 Patch.svg
Official crew patch of Expedition 51 during their mission to the International Space.
  • From as early as the 11th century, coats of arms have been used as emblems representing groups as small as families to as large as countries. The Expedition 51 patch is designed as a modernized international coat of arms, blending the traditional shield shape with our modernized symbol of achievement, the International Space Station. The background represents our home world and its inhabitants on the left, and outer space to the right. The bi-color International Space Station is the bridge between the two, symbolizing the benefits on Earth of space research, and at the same time our mission to explore deeper into space, on a path to further discovery and knowledge.
Peggy Whitson 2016.jpg
Expedition 50/51 Crew Press Conference with Peggy Whitson, Oleg Novitsky and Thomas Pesquet