Pej-chaj
Pej-chaj 北海 | |
---|---|
(c) Nyx Ning, CC BY-SA 3.0 (c) 史氏, CC BY 3.0 | |
Poloha | |
Souřadnice | 21°28′ s. š., 109°6′ v. d. |
Nadmořská výška | 21 m n. m. |
Časové pásmo | UTC+8 |
Stát | Čína |
Autonomní oblast | Kuang-si |
Administrativní dělení | 3 městské obvody 1 okres |
Rozloha a obyvatelstvo | |
Rozloha | 3 988,67 km² |
Počet obyvatel | 1 853 227 (2020) |
Hustota zalidnění | 464,6 obyv./km² |
Správa | |
Starosta | Li Li |
Oficiální web | www |
Telefonní předvolba | 779 |
PSČ | 536000 |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Pej-chaj (čínsky pchin-jinem Běihǎi, znaky 北海) je městská prefektura na jihu autonomní oblasti Kuang-si v Čínské lidové republice. Jedná se o důležitý přístav na severním břehu Tonkinského zálivu, severozápadně od Lej-čouského poloostrova. Celá prefektura má rozlohu 3 337 km² a žije v ní přes 1,5 milionu obyvatel. Nejpoužívanějším jazykem je kantonština, užívání standardní čínštiny je v menšině. Z etnického hlediska naprosto převažují Chanové, mezi přítomné menšiny patří Čuangové.
Od 14. srpna 2011 je Pej-chaj partnerským městem Jablonce nad Nisou.[1][2]
Název
Pej-chaj odvozuje své jméno podle původní, stejnojmenné rybářské vesnice, která se nacházela u přírodního přístavu na severní straně malého poloostrova na jihu dnešní Pej-chajské prefektury (konkrétně na území městského obvodu Chaj-čcheng). Vesnice byla situována tak, že na své severní straně (北 – pej) čelila moři (海 – chaj), odtud tedy Pej-chaj (北海).
Historie
Císařská doba
V dobách říše Čching byla Pej-chaj součástí okresu Che-pchu, jenž byl sídlem prefektury Lien-čou (廉州府), tehdy náležející k provincii Kuang-tung. V roce 1662 byla za vlády císaře Kchang-si v Pej-chaji zřízena vojenská posádka. V roce 1876 byla v souladu s Čchifuskou konvencí zpřístupněna některá přístavní města pro námořní obchod s cizinci, včetně Pej-chaje, což mimo jiné motivovalo rozvoj zdejšího přístavu, v jehož blízkosti se poté usazovali Evropané a osm západních států (Spojené království, Spojené státy americké, Německo, Rakousko-Uhersko, Francie, Itálie, Portugalsko a Belgie) zde vybudovaly ambasády, nemocnice, kostely, školy a celnice. Dodnes se dochovalo 15 z těchto budov.
20. století
Po vzniku Čínské republiky bylo v roce 1912 v Pej-chaji zřízeno samosprávné sdružení vykonávající městskou administrativu. V roce 1926 byl v zřízen politický přípravný úřad, který byl přímo podřízený vládě provincie Kuang-tung. V roce 1929 byl oficiálně stanoven status Pej-chaje jako městysu (北海镇). Ke konci čínské občanské války bylo město 4. prosince 1949 obsazeno 382. a 384. plukem Čtvrté polní armády ČLOA a stalo se součástí Čínské lidové republiky.
Tehdejší okres Che-pchu se stal součástí prefektury Nan-lu (南路专区) v provincii Kuang-tung. V roce 1950 se následně stal součástí prefektury Čchin-lien (钦廉专区), jenž byla spravován z Pej-chaje. V lednu 1951 přešel městys Pej-chaj pod přímou správu vlády provincie Kuang-tung, přičemž správa prefektury se přesunula do okresu Čchin (钦县), který byl zároveň přejmenován na prefekturu Čchin-čou (钦州专区). Od května 1951 byla Pej-chaj opět podřízena prefektuře Čchin-čou a takto byla spravována z provincie Kuang-si; oficiálně se však stala součástí provincie až v březnu 1952. Následně byl z okresu Che-pchu vyčleněn okres Pchu-pej. V roce 1953 se správa celé prefektury přesunula do okresu Che-pchu.
V roce 1955 byla prefektura Čchin-čou vrácena k provincii Kuang-tung a přejmenována na prefekturu Che-pchu (合浦专区), přičemž městský okres Pej-chaj byl oddělen od prefektury a opět se dostal pod přímou kontrolu vlády provincie Kuang-tung. V roce 1956 byl městskému okresu Pej-chaj snížen status a opětovně byl podřízen prefektuře Che-pchu. V roce 1958 byly Pchu-pej (浦北) a Pej-chaj znovu přičleněny k okresu Che-pchu a z Pej-chaje se v době Velkého skoku vpřed stala lidová komuna. V roce 1959 bylo Che-pchu přičleněna k prefektuře Čan-ťiang (湛江专区), přičemž Pej-chaj obdržela status městysu okresní úrovně (县级镇). V roce 1964 se Pej-chaj opět stala městským okresem.
V červnu 1965 byl městský okres Pej-chaj a okres Che-pchu převeden z provincie Kuang-tung do Čuangské autonomní oblast Kuang-si, kde byla znovu zřízena prefektura Čchin-čou; okres Pchu-pej byl znovu vyčleněn z okresu Che-pchu.
V roce 1971 došlo ke změně v čínské terminologii a prefektura Čchin-čou byla oficiálně přejmenována (钦州专区→ 钦州地区; v českém překladu se změna neprojeví).
V roce 1982 se město Pej-chaj stalo otevřeným městem pro zahraniční turismus. 8. října 1983 byl městský okres Pej-chaj vyjmut z prefektury Čchin-čou a přešel do přímé podřízenosti autonomní oblasti Kuang-si. Pej-chaj také obdržela status městské prefektury. V dubna 1984 byla Pej-chaj určena jako jedno ze 14 „otevřených pobřežních měst“ (podobné statusu speciální ekonomické zóny).
11. září 1984 byl v Pej-chaji vytvořen obvod Chaj-čcheng. 21. května 1987 byl okres Che-pchu převeden z prefektury Čchin-čou do podřízenosti úřadům v Pej-chaji. 17. prosince 1994 byly vytvořeny obvody Jin-chaj a Tchie-šan-kang.
21. století
9. listopadu 2010 byla Pej-chaj ustavena jako národní kulturní a historické město.
Od 30. listopadu do 2. prosince 2011 se v Pej-chaji konala 24. světová konference Hakka.
Geografie
Poloha
Pej-chaj se nachází na jihu autonomní oblasti Kuang-si ve středojižní Číně, na pobřeží Tonkinského zálivu, severozápadně od poloostrova Lej-čou. Na severu Pej-chaj hraničí s městskou prefekturou Čchin-čou, na severovýchodě s městskou prefekturou Jü-lin a na východě s provincií Kuang-tung, konkrétně s městskou prefekturou Čan-ťiang.
Podnebí
Pej-chaj leží v subtropickém podnebném pásu, konkrétně má vlhké subtropické podnebí až tropické monzunové podnebí. Zimní období (říjen – březen) je poznamenáno zimními, severojižními monzuny, letní období (duben – září) je ovlivněno vyšším tlakem tropického pásu a silnými, jižními větry; léta bývají spíše mírná.
Pej-chaj – podnebí | |||||||||||||
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
Období | leden | únor | březen | duben | květen | červen | červenec | srpen | září | říjen | listopad | prosinec | rok |
Nejvyšší teplota [°C] | 27,9 | 29,9 | 31,5 | 33,4 | 35,8 | 36,2 | 36,2 | 37,1 | 36,4 | 34,7 | 32,0 | 28,8 | 37,1 |
Průměrné denní maximum [°C] | 18,7 | 19,7 | 22,5 | 27,0 | 30,4 | 31,6 | 32,0 | 31,8 | 31,2 | 29,1 | 25,3 | 21,2 | 26,7 |
Průměrná teplota [°C] | 14,6 | 15,9 | 18,9 | 23,4 | 26,8 | 28,6 | 29,0 | 28,5 | 27,4 | 24,8 | 17,5 | 13,5 | 22,4 |
Průměrné denní minimum [°C] | 11,8 | 13,4 | 16,3 | 20,9 | 24,1 | 26,1 | 26,4 | 25,8 | 24,6 | 21,8 | 17,5 | 13,5 | 20,2 |
Nejnižší teplota [°C] | 3,3 | 2,6 | 3,5 | 9,6 | 15,0 | 19,9 | 22,2 | 18,7 | 16,1 | 12,0 | 6,4 | 2,6 | 2,6 |
Průměrné srážky [mm] | 33,9 | 41,5 | 59,0 | 77,8 | 131,9 | 285,4 | 394,8 | 395,3 | 215,5 | 79,6 | 38,3 | 22,2 | 1 775,2 |
Relativní vlhkost [%] | 78 | 83 | 84 | 84 | 81 | 82 | 82 | 84 | 81 | 76 | 73 | 72 | 80 |
Zdroj: 中国气象数据网[3] a 北海 - 气象数据[4] |
Vodstvo
Říční systém je v prefektuře Pej-chaj málo rozvinutý, většina toků je krátkých a sezónních. Mezi větší toky patří řeka Nan-liou, protékající okresem Che-pchu, či řeka San-che-kchou. Nachází se zde také několik menších vodních nádrží, zejména Niou-wej-ling, Li-jü-ti a vodní nádrž Che-pchu.
Administrativní dělení
Městská prefektura Pej-chaj se dělí na čtyři celky okresní úrovně, a to tři městské obvody a jeden okres.
Mapa | Kód | Název | Rozloha (km²) | Počet obyvatel (2020)[5] | PSČ | |
---|---|---|---|---|---|---|
Český přepis | Čínské znaky Pchin-jin čuangsky | |||||
450500 | Pej-chaj | 北海市 Běihǎi Shì Bwzhaij Si | 3 988,67 | 1 853 227 | 536000 | |
Městské obvody | ||||||
450502 | Chaj-čcheng | 海城区 Hǎichéng Qū Haijcwngz Gih | 182,20 | 527 895 | 536000 | |
450503 | Jin-chaj | 银海区 Yínhǎi Qū Yinzhaij Gih | 540,98 | 315 196 | 536000 | |
450512 | Tchie-šan-kang | 铁山港区 Tiěshāngǎng Qū Dejsanhgangj Gih | 503,32 | 145 943 | 536000 | |
Okres | ||||||
450521 | Che-pchu | 合浦县 Hépǔ Xiàn Hozbuj Yen | 2 762,17 | 864 193 | 536100 |
Ekonomika
V roce 1984 byla Pej-chaj designována jako jedno ze 14 "otevřených pobřežních měst".
V devadesátých letech 20. století Pej-chaj zaznamenala růst v souvislostí s rychlou urbanizací, který byl avšak následovaný lokálním kolapsem trhu s nemovitostmi a vedl k útlumu.[6]
V roce 2001 byl založen Průmyslový park Pej-chaj, zaměřený na výrobu elektronických výrobků, nicméně byl zastíněn úspěchem dalších přístavních měst, jako např. Šen-čen. Následně v roce 2007 vznikl Průmyslový park Tchie-šan-kang, soustředěný na těžký a petrochemický průmysl.[6]
Další růst Pej-chaj zaznamenala zejména po světové krizi z roku 2008, na kterou čínská vláda reagovala zvýšením investičních výdajů, což se v Pej-chaji projevilo masivní výstavbou infrastruktury.[6]
Pej-chaj je jako logisticky významné přístavní město zapojena do iniciativy Nová hedvábná stezka.[7]
Partnerská města
- Haiphong, Vietnam
- Tulsa, USA
- Jacuširo, Japonsko
- Hat Yai, Thajsko
- Pchohang, Jižní Korea
- Jablonec nad Nisou, Česko[1]
Reference
V tomto článku byly použity překlady textů z článků Beihai na anglické Wikipedii, Бэйхай na ruské Wikipedii a 北海市 na čínské Wikipedii.
- ↑ a b Jablonec uzavřel smlouvu s jihočínským Beihai [online]. Jablonec nad Nisou: Magistrát města Jablonec nad Nisou, 15. 8. 2011 [cit. 2021-04-15]. Dostupné online.
- ↑ Partnerské město Beihai. www.mestojablonec.cz [online]. Magistrát města Jablonec nad Nisou [cit. 2021-04-17]. Dostupné online.
- ↑ 中国气象数据网 [online]. [cit. 2022-09-26]. Dostupné online. (čínsky)
- ↑ 北海 - 气象数据 [online]. weather.com [cit. 2022-09-26]. Dostupné online. (čínsky)
- ↑ 北海市第七次全国人口普查主要数据公报. xxgk.beihai.gov.cn [online]. 2021-06-10 [cit. 2022-09-26]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2022-09-21. (čínsky)
- ↑ a b c YANG, Yuan; Liu. Beihai embraces its new boom, forgetting its bust. Financial Times [online]. 4. 5. 2017 [cit. 2021-04-18]. Dostupné online.
- ↑ ZHAO, Shiyue. Southwest city Beihai eyes on digital economy to drive growth. China Daily [online]. 30. 10. 2020 [cit. 2021-04-19]. Dostupné online.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Pej-chaj na Wikimedia Commons
Média použitá na této stránce
Autor: Uwe Dedering, Licence: CC BY-SA 3.0
Location map of China.
EquiDistantConicProjection : Central parallel :
- N: 36.0° N
Central meridian :
- E: 104.0° E
Standard parallels:
- 1: 30.0° N
- 2: 42.0° N
Latitudes on the central meridian :
- top: 57.0° E
- center: 37° 29′ N
- bottom: 17.96° N
The national flag of Kingdom of Thailand; there are total of 3 colours:
- Red represents the blood spilt to protect Thailand’s independence and often more simply described as representing the nation.
- White represents the religion of Buddhism, the predominant religion of the nation
- Blue represents the monarchy of the nation, which is recognised as the centre of Thai hearts.
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Autor: Lincun, Licence: CC BY-SA 3.0
Location of Beihai in Guangxi Zhuang Autonomous Region
Autor: Gbrlhtclcq, Licence: CC BY-SA 3.0
Beihai Silver Beach (Guangxi, China)
Autor: Chk2011, Licence: CC BY-SA 4.0
administrative divisions of Beihai City, Guangxi, China