Pekařská (předměstí Brna)

Pekařská
	(c) Tomas Lollky, CC BY 3.0 Pekařská ulice
Lokalita
Charakter	městská čtvrť
Městská část	Brno-střed
Obec	Brno
Okres	Brno-město
Kraj	Jihomoravský kraj
Historická země	Morava
Stát	Česko
Zeměpisné souřadnice	49°11′31″ s. š., 16°36′10″ v. d.
Základní informace
Katastrální území	Staré Brno
PSČ	602 00, pošta Brno
	(c) Karte: NordNordWest, Lizenz: Creative Commons by-sa-3.0 de Pekařská
Další údaje
	multimediální obsah na Commons
	Zdroje k infoboxu a českým sídlům.; Některá data mohou pocházet z datové položky.

Pekařská (též Pekařská Ulice, německy Bäckergasse) je bývalá předměstská čtvrť Brna, která byla do roku 1941 také samostatným katastrálním územím. Tvořilo ji okolí dnešních ulic Pekařské a Kopečné. Oblast je dnes součástí Starého Brna a městské části Brno-střed.

Historie

Zástavba v prostoru pozdější Pekařské ulice existovala již v raném středověku, nejpozději v první čtvrtině 13. století. Vyrostla kolem přirozené cesty spojující níže položené Staré Brno se sedlem mezi Špilberkem a Petrovem, za nímž se před polovinou 13. století konstituovalo město Brno. V sedle vznikla po ohrazení města Brněnská brána. Druhá cesta se odpojovala u Provaznického vršku a vedla pod svahy Petrova k Židovské bráně. Zatímco Pekařská ulice se nacházela na zeměpanské půdě, cesta pod Petrovem, dnešní Kopečná ulice, patřila kostelu Všech svatých na Provaznickém vršku. Po jeho zániku v roce 1645 byla připojena ke zbytku předměstí a stala se Malou Pekařskou, zatímco hlavní cesta byla označována jako Velká Pekařská.^[1]

Předměstí Pekařská nezahrnovalo celou délku dnešní Pekařské ulice, ale pouze její horní část, tedy úsek od dnešního Šilingrova náměstí, kde se nacházela Brněnská brána, po křižovatku s dnešní ulicí Anenskou. Domy na severní straně cesty patřily pod Pekařskou až přibližně po čo. 62, kde na ni navazovala zástavba předměstí Křížová. Jižní uliční čára mezi Anenskou a čo. 62 byla tvořena klášterem dominikánek a předměstím U Svaté Anny. V 70. letech 18. století byla jižně od Svrateckého náhonu postavena nová cesta na Staré Brno (dnešní ulice Hybešova), čímž upadl význam Malé Pekařské. Krátce poté vznikla kolem této nové cesty a poblíž náhonu nová dělnická předměstí Silniční a V Jirchářích, urbanisticky navazující na Malou Pekařskou.^[1]

Pekařská byla ve správě brněnského magistrátu, byla tzv. magistrátním předměstím. Součástí Brna se stala v roce 1850. V roce 1903 byl na ulici Pekařské zahájen provoz tramvají. Katastrální území Pekařské bylo zrušeno v roce 1941 při katastrální reformě města. Oblast byla tehdy rozdělena mezi katastry Město Brno a Špilberk, od konce 60. let 20. století je celé území bývalého předměstí součástí Starého Brna.^[1]^[2]

Galerie

Nájemní dům z 19. století v horní části Pekařské
Novorenesanční domy naproti nemocnici u sv. Anny
Funkcionalistický dům v Pekařské ulici
Domky naproti nemocnici u sv. Anny (1908)
(c) Tomas Lollky, CC BY 3.0
Současná zástavba v Kopečné ulici
Klasicistní dům v Kopečné ulici
Kopečná ulice v roce 1907

Odkazy

Reference

↑ ^a ^b ^c KUČA, Karel. Brno – vývoj města, předměstí a připojených vesnic. Praha: Baset, 2000. ISBN 80-86223-11-6. S. 476–483.
↑ SOUČEK, Zbyněk. Retrospektivní rejstřík katastrálních území (5. verze). Praha: Český úřad zeměměřický a katastrální, 2010. Dostupné v archivu pořízeném z originálu. Archivováno 3. 12. 2013 na Wayback Machine.

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Pekařská na Wikimedia Commons

[Kuča-1] KUČA, Karel. Brno – vývoj města, předměstí a připojených vesnic. Praha: Baset, 2000. ISBN 80-86223-11-6. S. 476–483.

[2] SOUČEK, Zbyněk. Retrospektivní rejstřík katastrálních území (5. verze). Praha: Český úřad zeměměřický a katastrální, 2010. Dostupné v archivu pořízeném z originálu. Archivováno 3. 12. 2013 na Wayback Machine.

[1]

[2]

Navigation

Navigace

Tématické portály